Berlín připomíná divočinu. Lidé se často střetávají s liškami, mývaly či kanci

"Stalo se třeba to, že mývalové v jedné z velkých berlínských elektráren způsobili zkrat, v jehož důsledku byla jedna ze čtvrtí města bez elektřiny," popisuje jeden ze závažnějších příkladů Katrin Kochová z německého Svazu na ochranu přírody (NABU). "Loni před Vánoci se zase dostal mýval do provozu, kde se balily perníky, a řadu balení otevřel a zničil," líčí další případ žena, která je Berlíňanům k dispozici na telefonní lince, kde mohou problémy s divokými zvířaty hlásit.

"Teď je to trochu klidnější, ale někdy to může být i 30 nebo 40 telefonátů denně. Za celý rok je to přes 2000 telefonátů," říká o počtu lidí, kteří se na ni obracejí. Nejčastějším tématem jsou právě mývalové a lišky, tedy zvířata, která žijí prakticky na celém území Berlína.

Lidé mají strach. "V hlavě mají, že liška, která se nebojí lidí, má vzteklinu," vysvětluje jeden z důvodů Kochová, podle níž tomu tak ale není. Lišky, u nichž se v Německu vzteklina neobjevuje, si prostě jen zvykly žít v blízkosti lidí. Prakticky jediné nebezpečí podle ní představuje to, když lidé lišky nebo mývaly krmí.

Televize ARD odhaduje, že v okolí metropole žije na 5000 divočáků, z nichž stovky do tříapůlmilionového města chodí za potravou. "Problém s divokými prasaty souvisí s klimatickými změnami," je přesvědčena Kochová. "V posledních deseti, patnácti letech nemáme žádné tuhé zimy, díky čemuž tolik zvířat v zimě neuhyne," vysvětluje jeden z důvodů častějšího výskytu divočáků.

Ani v případě divokých prasat není podle ní riziko pro lidi vysoké. Za zranění lidí většinou mohou střety divočáků, jejichž samci váží až 150 kilo, se psy, které se jejich páníčci snaží chránit.