Berlínské parky se mění v tábory bezdomovců, lidé už do mnohých radši nechodí

Berlín - Berlínské parky v centru města se pomalu mění ve stanová města pro bezdomovce, mnoho z nich přitom přišlo z východní Evropy a ze zemí bývalého Sovětského bloku, tvrdí německé úřady. Politici o problému ví a hledají řešení, kromě radikálního vystěhování je však nic nenapadá.

"Nemůžeme přijmout fakt, že se tábory rozšiřují. Už teď v jednom parku žije přes 30 až 40 lidí," tvrdí Franziska Giffey, starostka jedné z berlínských městských částí. Politička volá po tom, aby chudým postavili nějaké nouzové centrum. Současná situace prý mnoho lidí vede k tomu, že se parkům radši vyhýbají.

Berlín oficiálně nevede žádné statistiky o tom, kolik bezdomovců se ve městě nachází, místní organizace se však domnívají, že jejich počet v posledních letech prudce stoupl. Současná nouzová centra jsou přeplněná, mnoho lidí tak táboří v parcích, nebo tráví noci pospáváním na lavičkách.

Média se zatím nezmiňují o tom, že by mezi bezdomovci měli být i uprchlíci, politička Giffey však volá po tom, aby země zapojila do řešení všechny dostupné síly, protože se jedná o podobnou krizi, jako byla ta týkající se migrantů. V současné době se musí soustředit na to, aby všichni stanující přežili nadcházející zimu.

Jenže Franziska Giffey i přes současnou solidárnost je k bezdomovcům tvrdá. Jakmile skončí zima, chce je poslat zpět domů. "Pokud si nedokážou vydělat peníze na bydlení v Německu, ať se vrátí domů," vzkázala jasně starostka a jmenovala třeba Rumunsko, odkud pochází velká část populace, která nyní okupuje městské parky.

Podobně se k problému staví i starosta Stephan von Dassel, který na začátku října navrhl, aby byli východoevropští ekonomičtí migranti deportování zpět do svých zemí. "Polská vláda by se měla postarat o své lidi, a ne jimi zaplavovat naše parky," rozhořčil se v reakci na nedávnou vraždu, kterou měl údajně spáchat polský přistěhovalec žijící ve stanu.

Podle policistů nyní obývá Tiergartenský park na západě Berlína přes 80 lidí, jedná se o druhý největší park ve městě a třetí největší v celé zemi. Hlídky tu obcházející každou noc, protože v místě stoupá kriminalita. Kromě krádeží a přepadení jsou stany častým terčem radikálů, kteří sem chodí ve skupinkách vulgárně nadávat, občas dochází i k násilným střetům.

Na Stephana von Dassela se zatím snesla kritika, protože deportace občana členského státu Evropské unie je téměř nemožná, pokud nespáchal nějaký zločin. Táboření v parcích zatím nelegální není, i když to občané nesou nelibě. Mnoho městských částí se snaží ekonomické migranty přesvědčit k dobrovolnému odchodu domů, platí jim třeba i jízdenky na autobus. Takhle Berlín už opustilo letos přes 110 lidí.

Opoziční politici však obviňují vládu z toho, že schválně zavírá oči nad chudobou východní Evropy, kde životní úroveň je hluboko pod tou německou, což do země láká víc a víc ekonomických migrantů. Zastavit se to však nedá, dokud jsou všichni součástí Schengenského prostoru.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlín Německo chudoba Tábory

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy