Konečně průlom v brexitu: Začíná vítězit zdravý rozum, zní z Francie

Rámcová shoda vyjednavačů komise a Londýna na tom, jak bude vypadat budoucí smlouva o britském odchodu z unie, umožní příští týden šéfům států a vlád ostatních 27 zemí EU dát zelenou vyjednávání o asi dvouletém přechodném období a o nových smlouvách upravujících obchodní a další spolupráci v budoucnosti.

Podpis samotné dohody o britském odchodu podle článku 50 unijní smlouvy očekává vyjednavač EU Michel Barnier nejpozději v říjnu příštího roku. Dohoda jako taková totiž teprve musí vzniknout. Stane se tak na základě dnes definitivně domluvených principů.

Teprve pak se, ovšem podle už dopředu jasně deklarovaného politického záměru sedmadvacítky, budou moci naplno rozběhnout rozhovory o nové obchodní smlouvě a dalších dvou či třech dohodách mezi EU a Británií. Ty by měly tvořit základ pro to, co britská premiérka Theresa Mayová opakovaně označuje za "nový hluboký a speciální vztah" Británie a EU.

Předseda Evropské rady Donald Tusk už poslal do hlavních měst 27 unijních zemí návrh "politických vodítek" pro druhou fázi vyjednávání. Také tento dokument, který má ČTK k dispozici, upozorňuje, že dohoda o budoucích vztazích může být dokončena a uzavřena až ve chvíli, kdy Británie přestane být členem bloku. Summit EU27 by měl ale už příští týden souhlasit s "předběžnými a přípravnými diskusemi s cílem identifikovat oblasti vzájemného pochopení a celkový rámec budoucích vztahů".

Ostatních 27 zemí unie by tak podle Tuskova návrhu mělo souběžně s podpisem dohody o brexitu jasně politicky deklarovat, jak si představují budoucí obchodní smlouvu i případné další smlouvy.

Součástí nadcházejících jednání bude také podoba dvouletého přechodného období po britském odchodu z EU na konci března 2019, o které Mayová požádala ve svém vystoupení v italské Florencii. EU do diskusí vstoupí s jednoznačným požadavkem, aby se po celou tuto dobu na Británii, která bude dál členem jednotného trhu a celní unie, vztahovalo kompletní unijní právo, ovšem už bez toho, že by Londýn mohl jeho podobu ovlivňovat.

Tak daleko ovšem rozhovory ještě vůbec nejsou. Dnes, celkem 532 dní po britském referendu o odchodu z EU, se obě strany shodly jen na pravidlech, podle nichž budou právní experti sepisovat finální text brexitové dohody.

"Je to samozřejmě kompromis, je to výsledek dlouhých a intenzivních diskusí," upozornil Juncker po ranní schůzce s Mayovou. Obě strany podle něj musely své pozice upravovat. Premiérka před novináři připustila, že rozhovory nebyly snadné.

Dnešní posun nastal po intenzivním a dramatickém vyjednávání na poslední chvíli o třetí oblasti, tedy o situaci na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Vzniknout by neměla tvrdá hranice, zároveň ale podle Mayové má být zachována "ústavní a hospodářská integrita" Británie. Pokud toho nebude možné v rámci budoucí obchodní dohody dosáhnout, navrhne Londýn "specifická řešení pro tuto jedinečnou situaci".

Pro unijní stranu byla od počátku klíčová otázka zachování práv unijních občanů v Británii i po brexitu, přičemž sporná dlouho byla role unijního soudu. Dnešní domluva se podle Junckera týká práva občanů EU v Británii žít, pracovat a studovat, sjednocování rodin, ochrany práv dětí, zdravotní péče, penzí i sociálního zabezpečení.

Shoda je nyní i v otázce vyrovnání britských finančních závazků, domluven je především způsob, jak vypočítat jejich přesnou výši a třeba to, že splaceny budou v eurech. Londýn dodrží všechny závazky, které přijal jako člen bloku, včetně toho, že až do roku 2020 se bude podílet na unijním rozpočtu.

Splnit má také své závazky vůči Evropské investiční bance (EIB) a to i po roce 2020; jde například o podíl na zárukách za její půjčky. Londýn naopak získá zpět svůj podíl vložený právě do EIB či do kapitálu unijní centrální banky (ECB). Británie také dodrží své závazky týkající se svěřeneckých fondů s jejichž pomocí unie řeší migrační krizi například v Turecku či Africe.

"Práce, která se při jednáních učinila, nás postupně vede ke zdravému rozumu," řekl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian rádiu France Inter.

"Myslím, že všichni rozumí tomu, že před vyjednávači zůstává ještě spousta práce, i když by Evropská rada rozhodla, že se jednání o brexitu posunou do další fáze," uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Uzavření první fáze rozhovorů podle něj je sice z pohledu Německa krokem kupředu, druhá fáze jednání bude ale "velmi komplexní".

"Irsko dosáhlo v první fázi rozhovorů o odchodu Británie z Evropské unie všeho, čeho chtělo," uvedl irský premiér Leo Varadkar. Dnešek označil za "velmi důležitý den", ale také za "konec začátku". Ve druhé fázi brexitových jednání, která se bude týkat budoucích vztazích Británie se zbytkem EU a které by měl dát zelenou summit šéfů států a vlád EU na konci příštího týdne, zůstane Dublin "ostražitý". Nyní podle Varadkara ale Irsko dosáhlo "všeho, čeho jsme plánovali dosáhnout". "Máme ujištění a záruky, které jsme od Spojeného království potřebovali," dodal.

Přechodné období v délce kolem dvou let, o kterém se hovoří, je podle Varadkara "slušné". Mohlo by se podle něj ale ukázat, že bude třeba, aby bylo toto období delší. "Vyjednat nové (obchodní) dohody může zabrat mnoho let a podle mě musí být délka přechodného období spojená s tím, jak dlouho nám zabere zajistit ratifikaci těchto dohod," řekl irský premiér.