Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová si už zvykla na vůdčí roli v rámci Evropské unie. Čas však běží a je jasné, že jednou panování německé političky skončí. Evropa se však prý nemusí bát. Nahradit by ji mohl stále ještě čerstvý francouzský prezident Emmanuel Macron. Napsal o tom německý server Deutsche Welle.
Již dlouho hraje Angela Merkelová v Evropě "první housle", přičemž nikdo o tom neměl sebemenších pochyb. Poté, co se do prezidentského úřadu ve Spojených státech dostal Donald Trump, několik médií ji nazvalo "vůdcem svobodného světa".
Tak však platilo před několika měsíci. Po německých parlamentních volbách na podzim 2017 musela strana CDU/CSU i její předsedkyně Angela Merkelová přijmout fakt, že ztratili velký počet hlasů. Nemluvě o tom, že se německé kancléřce zatím nepodařilo sestavit vládu.
Na druhé straně tu máme Emmanuela Macrona - novou hvězdu na politickém nebi. Mladý a charismatický Francouz vyšel z prezidentských voleb ve Francii jako vítěz. Soupeřkou mu byla krajně pravicová populistka Marine Le Penová.
Po volbách sice neměl celou dobu na růžích ustláno, ale o popularitu se postarali jeho poradci v ekonomických otázkách. V průzkumu, který se prováděl v prosinci při příležitosti Macronových čtyřicátin, se většina Francouzů vyjádřila v tom smyslu, že je Macron "dobrý prezident".
Vypadá to, že se Francie, země, jež o sobě v minulosti často pochybovala, stala s Macronem sebevědomější.
I díky tomu, že má Macron ve Francii podporu, dovolí si víc i v mezinárodním měřítku: velkolepá večeře s Trumpem na Eiffelově věži, přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Jelisejském paláci, mezinárodní klimatická konference nebo návštěva tureckého prezidenta.
"Macron přešel opětovně na tradiční vlnu francouzské diplomacie, která se angažuje všude na světě, což je důsledkem toho, že je Francie na mezinárodních akcích chtěná jako partner," popisuje Macronovu politickou dráhu zástupce ředitele Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu Stefan Seidendorf.
Francouzský prezident přitom nezapomíná, že větší důležitost si získá, když "bude vystupovat jako Evropan". Avšak je třeba poznamenat, že se Macron částečně - i když jasně - odklání od své "partnerky snů" Angely Merkelové.
Dobře to je vidět na příkladu tureckého prezidenta Recepa Erdoğana. Zatímco německá kancléřka v předvolební kampani hlásala, že je potřeba, aby EU odstoupila od jednání s Tureckem, protože Ankara porušuje lidská práva, Macron hodnotí Turecko jako "důležitého partnera". Proto je dnes velmi složité si představit, že by Erdoğan navštívil Berlín.
Rozdíl mezi Merkelovou a Macronem je i v tom, jakým způsobem se chovají ke svým partnerům, se kterými příliš nesouhlasí. Kancléřka sice vyhledává příležitosti k rozhovorům s Trumpem, Putinem nebo Erdoğanem, je k nim korektní, ale ze zápisů jednání je vidět, jak jsou si obě strany na míle vzdáleny.
Na druhou stranu se Macron pokouší o zaujetí těchto politiků velikostí. Jeho potřes rukou s prezidentem Trumpem málem přešel v malý skandál, protože francouzský prezident nechtěl ruku toho amerického pustit. Poté Macron vyzval svého amerického kolegu, aby "učinil planetu opět velikou". (Make the planet great again)
Americký časopis Time, který nedávno Merkelovou označil jako "Paní Evropu", nazval Emmanuela Macrona "příštím evropským lídrem". Stefan Seidendorf si však myslí, že vláda jednoho subjektu, člověka nebo státu není pro Evropu dobrá.
"Vždy existuje nebezpečí, že některou zemi, která převezme vedoucí úlohu v Unii, budou ostatní členské státy ignorovat a prosazovat své národní zájmy namísto zájmů evropské politiky," říká. I proto by sám poradil Macronovi s Merkelovou, aby se spojili a tvořili v Evropské unii vedoucí tandem.
Sám Macron podle svých tvrzení sólovou vedoucí roli v Evropské unii nechce. Tvrdí, že chce "obnovit Evropu společně s Německem". Na odpověď německé strany však stále čeká. Francouzský prezident mimo jiné prosazuje návrh na to, aby Unie měla svého vlastního ministra financí a svůj rozpočet.
Merkelová v podstatě s takovou reformou souhlasí, ale její spolupracovníci z Konzervativní unie (CDU/CSU) tolik nadšení nejsou. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla svůj názor na Macronovy kroky: "Jsme jednoznačně proti tomu, abychom přijali s reformou i dluhy ostatních zemí. Pokud bychom to udělali, nemohli bychom se podívat do očí našim daňovým poplatníkům."
V nynější situaci se však takové otázky odkládají. Dokud Merkelová nesestaví novou vládu, nemůže Emmanuelu Macronovi nic slibovat, ani mu předat diplomatickou moc.
Související
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Emmanuel Macron , Angela Merkelová , Francie , Německo , EU (Evropská unie) , Deutsche Welle
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák