Macron jako Merkelová? Může získat stejnou moc, tvrdí německá televize

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová si už zvykla na vůdčí roli v rámci Evropské unie. Čas však běží a je jasné, že jednou panování německé političky skončí. Evropa se však prý nemusí bát. Nahradit by ji mohl stále ještě čerstvý francouzský prezident Emmanuel Macron. Napsal o tom německý server Deutsche Welle.

Již dlouho hraje Angela Merkelová v Evropě "první housle", přičemž nikdo o tom neměl sebemenších pochyb. Poté, co se do prezidentského úřadu ve Spojených státech dostal Donald Trump, několik médií ji nazvalo "vůdcem svobodného světa".

Tak však platilo před několika měsíci. Po německých parlamentních volbách na podzim 2017 musela strana CDU/CSU i její předsedkyně Angela Merkelová přijmout fakt, že ztratili velký počet hlasů. Nemluvě o tom, že se německé kancléřce zatím nepodařilo sestavit vládu.

Na druhé straně tu máme Emmanuela Macrona - novou hvězdu na politickém nebi. Mladý a charismatický Francouz vyšel z prezidentských voleb ve Francii jako vítěz. Soupeřkou mu byla krajně pravicová populistka Marine Le Penová.

Po volbách sice neměl celou dobu na růžích ustláno, ale o popularitu se postarali jeho poradci v ekonomických otázkách. V průzkumu, který se prováděl v prosinci při příležitosti Macronových čtyřicátin, se většina Francouzů vyjádřila v tom smyslu, že je Macron "dobrý prezident".

Vypadá to, že se Francie, země, jež o sobě v minulosti často pochybovala, stala s Macronem sebevědomější.

I díky tomu, že má Macron ve Francii podporu, dovolí si víc i v mezinárodním měřítku: velkolepá večeře s Trumpem na Eiffelově věži, přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Jelisejském paláci, mezinárodní klimatická konference nebo návštěva tureckého prezidenta.

"Macron přešel opětovně na tradiční vlnu francouzské diplomacie, která se angažuje všude na světě, což je důsledkem toho, že je Francie na mezinárodních akcích chtěná jako partner," popisuje Macronovu politickou dráhu zástupce ředitele Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu Stefan Seidendorf.

Francouzský prezident přitom nezapomíná, že větší důležitost si získá, když "bude vystupovat jako Evropan". Avšak je třeba poznamenat, že se Macron částečně - i když jasně - odklání od své "partnerky snů" Angely Merkelové.

Dobře to je vidět na příkladu tureckého prezidenta Recepa Erdoğana. Zatímco německá kancléřka v předvolební kampani hlásala, že je potřeba, aby EU odstoupila od jednání s Tureckem, protože Ankara porušuje lidská práva, Macron hodnotí Turecko jako "důležitého partnera". Proto je dnes velmi složité si představit, že by Erdoğan navštívil Berlín.

Rozdíl mezi Merkelovou a Macronem je i v tom, jakým způsobem se chovají ke svým partnerům, se kterými příliš nesouhlasí. Kancléřka sice vyhledává příležitosti k rozhovorům s Trumpem, Putinem nebo Erdoğanem, je k nim korektní, ale ze zápisů jednání je vidět, jak jsou si obě strany na míle vzdáleny.

Na druhou stranu se Macron pokouší o zaujetí těchto politiků velikostí. Jeho potřes rukou s prezidentem Trumpem málem přešel v malý skandál, protože francouzský prezident nechtěl ruku toho amerického pustit. Poté Macron vyzval svého amerického kolegu, aby "učinil planetu opět velikou". (Make the planet great again)

Americký časopis Time, který nedávno Merkelovou označil jako "Paní Evropu", nazval Emmanuela Macrona "příštím evropským lídrem". Stefan Seidendorf si však myslí, že vláda jednoho subjektu, člověka nebo státu není pro Evropu dobrá.

"Vždy existuje nebezpečí, že některou zemi, která převezme vedoucí úlohu v Unii, budou ostatní členské státy ignorovat a prosazovat své národní zájmy namísto zájmů evropské politiky," říká. I proto by sám poradil Macronovi s Merkelovou, aby se spojili a tvořili v Evropské unii vedoucí tandem.

Sám Macron podle svých tvrzení sólovou vedoucí roli v Evropské unii nechce. Tvrdí, že chce "obnovit Evropu společně s Německem". Na odpověď německé strany však stále čeká. Francouzský prezident mimo jiné prosazuje návrh na to, aby Unie měla svého vlastního ministra financí a svůj rozpočet.

Merkelová v podstatě s takovou reformou souhlasí, ale její spolupracovníci z Konzervativní unie (CDU/CSU) tolik nadšení nejsou. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla svůj názor na Macronovy kroky: "Jsme jednoznačně proti tomu, abychom přijali s reformou i dluhy ostatních zemí. Pokud bychom to udělali, nemohli bychom se podívat do očí našim daňovým poplatníkům."

V nynější situaci se však takové otázky odkládají. Dokud Merkelová nesestaví novou vládu, nemůže Emmanuelu Macronovi nic slibovat, ani mu předat diplomatickou moc.

Související

Prezident Trump hostí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona

Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem využije jeden z nejvýznamnějších diplomatických nástrojů. Během nadcházejícího summitu zemí G7 plánuje uspořádat soukromou večeři pro dva v honosném prostředí paláce ve Versailles. 
Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Angela Merkelová Francie Německo EU (Evropská unie) Deutsche Welle

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy