Macron jako Merkelová? Může získat stejnou moc, tvrdí německá televize

Již dlouho hraje Angela Merkelová v Evropě "první housle", přičemž nikdo o tom neměl sebemenších pochyb. Poté, co se do prezidentského úřadu ve Spojených státech dostal Donald Trump, několik médií ji nazvalo "vůdcem svobodného světa".

Tak však platilo před několika měsíci. Po německých parlamentních volbách na podzim 2017 musela strana CDU/CSU i její předsedkyně Angela Merkelová přijmout fakt, že ztratili velký počet hlasů. Nemluvě o tom, že se německé kancléřce zatím nepodařilo sestavit vládu.

Na druhé straně tu máme Emmanuela Macrona - novou hvězdu na politickém nebi. Mladý a charismatický Francouz vyšel z prezidentských voleb ve Francii jako vítěz. Soupeřkou mu byla krajně pravicová populistka Marine Le Penová.

Po volbách sice neměl celou dobu na růžích ustláno, ale o popularitu se postarali jeho poradci v ekonomických otázkách. V průzkumu, který se prováděl v prosinci při příležitosti Macronových čtyřicátin, se většina Francouzů vyjádřila v tom smyslu, že je Macron "dobrý prezident".

Vypadá to, že se Francie, země, jež o sobě v minulosti často pochybovala, stala s Macronem sebevědomější.

I díky tomu, že má Macron ve Francii podporu, dovolí si víc i v mezinárodním měřítku: velkolepá večeře s Trumpem na Eiffelově věži, přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Jelisejském paláci, mezinárodní klimatická konference nebo návštěva tureckého prezidenta.

"Macron přešel opětovně na tradiční vlnu francouzské diplomacie, která se angažuje všude na světě, což je důsledkem toho, že je Francie na mezinárodních akcích chtěná jako partner," popisuje Macronovu politickou dráhu zástupce ředitele Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu Stefan Seidendorf.

Francouzský prezident přitom nezapomíná, že větší důležitost si získá, když "bude vystupovat jako Evropan". Avšak je třeba poznamenat, že se Macron částečně - i když jasně - odklání od své "partnerky snů" Angely Merkelové.

Dobře to je vidět na příkladu tureckého prezidenta Recepa Erdoğana. Zatímco německá kancléřka v předvolební kampani hlásala, že je potřeba, aby EU odstoupila od jednání s Tureckem, protože Ankara porušuje lidská práva, Macron hodnotí Turecko jako "důležitého partnera". Proto je dnes velmi složité si představit, že by Erdoğan navštívil Berlín.

Rozdíl mezi Merkelovou a Macronem je i v tom, jakým způsobem se chovají ke svým partnerům, se kterými příliš nesouhlasí. Kancléřka sice vyhledává příležitosti k rozhovorům s Trumpem, Putinem nebo Erdoğanem, je k nim korektní, ale ze zápisů jednání je vidět, jak jsou si obě strany na míle vzdáleny.

Na druhou stranu se Macron pokouší o zaujetí těchto politiků velikostí. Jeho potřes rukou s prezidentem Trumpem málem přešel v malý skandál, protože francouzský prezident nechtěl ruku toho amerického pustit. Poté Macron vyzval svého amerického kolegu, aby "učinil planetu opět velikou". (Make the planet great again)

Americký časopis Time, který nedávno Merkelovou označil jako "Paní Evropu", nazval Emmanuela Macrona "příštím evropským lídrem". Stefan Seidendorf si však myslí, že vláda jednoho subjektu, člověka nebo státu není pro Evropu dobrá.

"Vždy existuje nebezpečí, že některou zemi, která převezme vedoucí úlohu v Unii, budou ostatní členské státy ignorovat a prosazovat své národní zájmy namísto zájmů evropské politiky," říká. I proto by sám poradil Macronovi s Merkelovou, aby se spojili a tvořili v Evropské unii vedoucí tandem.

Sám Macron podle svých tvrzení sólovou vedoucí roli v Evropské unii nechce. Tvrdí, že chce "obnovit Evropu společně s Německem". Na odpověď německé strany však stále čeká. Francouzský prezident mimo jiné prosazuje návrh na to, aby Unie měla svého vlastního ministra financí a svůj rozpočet.

Merkelová v podstatě s takovou reformou souhlasí, ale její spolupracovníci z Konzervativní unie (CDU/CSU) tolik nadšení nejsou. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla svůj názor na Macronovy kroky: "Jsme jednoznačně proti tomu, abychom přijali s reformou i dluhy ostatních zemí. Pokud bychom to udělali, nemohli bychom se podívat do očí našim daňovým poplatníkům."

V nynější situaci se však takové otázky odkládají. Dokud Merkelová nesestaví novou vládu, nemůže Emmanuelu Macronovi nic slibovat, ani mu předat diplomatickou moc.