Macron jako Merkelová? Může získat stejnou moc, tvrdí německá televize

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová si už zvykla na vůdčí roli v rámci Evropské unie. Čas však běží a je jasné, že jednou panování německé političky skončí. Evropa se však prý nemusí bát. Nahradit by ji mohl stále ještě čerstvý francouzský prezident Emmanuel Macron. Napsal o tom německý server Deutsche Welle.

Již dlouho hraje Angela Merkelová v Evropě "první housle", přičemž nikdo o tom neměl sebemenších pochyb. Poté, co se do prezidentského úřadu ve Spojených státech dostal Donald Trump, několik médií ji nazvalo "vůdcem svobodného světa".

Tak však platilo před několika měsíci. Po německých parlamentních volbách na podzim 2017 musela strana CDU/CSU i její předsedkyně Angela Merkelová přijmout fakt, že ztratili velký počet hlasů. Nemluvě o tom, že se německé kancléřce zatím nepodařilo sestavit vládu.

Na druhé straně tu máme Emmanuela Macrona - novou hvězdu na politickém nebi. Mladý a charismatický Francouz vyšel z prezidentských voleb ve Francii jako vítěz. Soupeřkou mu byla krajně pravicová populistka Marine Le Penová.

Po volbách sice neměl celou dobu na růžích ustláno, ale o popularitu se postarali jeho poradci v ekonomických otázkách. V průzkumu, který se prováděl v prosinci při příležitosti Macronových čtyřicátin, se většina Francouzů vyjádřila v tom smyslu, že je Macron "dobrý prezident".

Vypadá to, že se Francie, země, jež o sobě v minulosti často pochybovala, stala s Macronem sebevědomější.

I díky tomu, že má Macron ve Francii podporu, dovolí si víc i v mezinárodním měřítku: velkolepá večeře s Trumpem na Eiffelově věži, přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Jelisejském paláci, mezinárodní klimatická konference nebo návštěva tureckého prezidenta.

"Macron přešel opětovně na tradiční vlnu francouzské diplomacie, která se angažuje všude na světě, což je důsledkem toho, že je Francie na mezinárodních akcích chtěná jako partner," popisuje Macronovu politickou dráhu zástupce ředitele Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu Stefan Seidendorf.

Francouzský prezident přitom nezapomíná, že větší důležitost si získá, když "bude vystupovat jako Evropan". Avšak je třeba poznamenat, že se Macron částečně - i když jasně - odklání od své "partnerky snů" Angely Merkelové.

Dobře to je vidět na příkladu tureckého prezidenta Recepa Erdoğana. Zatímco německá kancléřka v předvolební kampani hlásala, že je potřeba, aby EU odstoupila od jednání s Tureckem, protože Ankara porušuje lidská práva, Macron hodnotí Turecko jako "důležitého partnera". Proto je dnes velmi složité si představit, že by Erdoğan navštívil Berlín.

Rozdíl mezi Merkelovou a Macronem je i v tom, jakým způsobem se chovají ke svým partnerům, se kterými příliš nesouhlasí. Kancléřka sice vyhledává příležitosti k rozhovorům s Trumpem, Putinem nebo Erdoğanem, je k nim korektní, ale ze zápisů jednání je vidět, jak jsou si obě strany na míle vzdáleny.

Na druhou stranu se Macron pokouší o zaujetí těchto politiků velikostí. Jeho potřes rukou s prezidentem Trumpem málem přešel v malý skandál, protože francouzský prezident nechtěl ruku toho amerického pustit. Poté Macron vyzval svého amerického kolegu, aby "učinil planetu opět velikou". (Make the planet great again)

Americký časopis Time, který nedávno Merkelovou označil jako "Paní Evropu", nazval Emmanuela Macrona "příštím evropským lídrem". Stefan Seidendorf si však myslí, že vláda jednoho subjektu, člověka nebo státu není pro Evropu dobrá.

"Vždy existuje nebezpečí, že některou zemi, která převezme vedoucí úlohu v Unii, budou ostatní členské státy ignorovat a prosazovat své národní zájmy namísto zájmů evropské politiky," říká. I proto by sám poradil Macronovi s Merkelovou, aby se spojili a tvořili v Evropské unii vedoucí tandem.

Sám Macron podle svých tvrzení sólovou vedoucí roli v Evropské unii nechce. Tvrdí, že chce "obnovit Evropu společně s Německem". Na odpověď německé strany však stále čeká. Francouzský prezident mimo jiné prosazuje návrh na to, aby Unie měla svého vlastního ministra financí a svůj rozpočet.

Merkelová v podstatě s takovou reformou souhlasí, ale její spolupracovníci z Konzervativní unie (CDU/CSU) tolik nadšení nejsou. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla svůj názor na Macronovy kroky: "Jsme jednoznačně proti tomu, abychom přijali s reformou i dluhy ostatních zemí. Pokud bychom to udělali, nemohli bychom se podívat do očí našim daňovým poplatníkům."

V nynější situaci se však takové otázky odkládají. Dokud Merkelová nesestaví novou vládu, nemůže Emmanuelu Macronovi nic slibovat, ani mu předat diplomatickou moc.

Související

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Angela Merkelová Francie Německo EU (Evropská unie) Deutsche Welle

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy