Macron jako Merkelová? Může získat stejnou moc, tvrdí německá televize

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová si už zvykla na vůdčí roli v rámci Evropské unie. Čas však běží a je jasné, že jednou panování německé političky skončí. Evropa se však prý nemusí bát. Nahradit by ji mohl stále ještě čerstvý francouzský prezident Emmanuel Macron. Napsal o tom německý server Deutsche Welle.

Již dlouho hraje Angela Merkelová v Evropě "první housle", přičemž nikdo o tom neměl sebemenších pochyb. Poté, co se do prezidentského úřadu ve Spojených státech dostal Donald Trump, několik médií ji nazvalo "vůdcem svobodného světa".

Tak však platilo před několika měsíci. Po německých parlamentních volbách na podzim 2017 musela strana CDU/CSU i její předsedkyně Angela Merkelová přijmout fakt, že ztratili velký počet hlasů. Nemluvě o tom, že se německé kancléřce zatím nepodařilo sestavit vládu.

Na druhé straně tu máme Emmanuela Macrona - novou hvězdu na politickém nebi. Mladý a charismatický Francouz vyšel z prezidentských voleb ve Francii jako vítěz. Soupeřkou mu byla krajně pravicová populistka Marine Le Penová.

Po volbách sice neměl celou dobu na růžích ustláno, ale o popularitu se postarali jeho poradci v ekonomických otázkách. V průzkumu, který se prováděl v prosinci při příležitosti Macronových čtyřicátin, se většina Francouzů vyjádřila v tom smyslu, že je Macron "dobrý prezident".

Vypadá to, že se Francie, země, jež o sobě v minulosti často pochybovala, stala s Macronem sebevědomější.

I díky tomu, že má Macron ve Francii podporu, dovolí si víc i v mezinárodním měřítku: velkolepá večeře s Trumpem na Eiffelově věži, přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Jelisejském paláci, mezinárodní klimatická konference nebo návštěva tureckého prezidenta.

"Macron přešel opětovně na tradiční vlnu francouzské diplomacie, která se angažuje všude na světě, což je důsledkem toho, že je Francie na mezinárodních akcích chtěná jako partner," popisuje Macronovu politickou dráhu zástupce ředitele Německo-francouzského institutu v Ludwigsburgu Stefan Seidendorf.

Francouzský prezident přitom nezapomíná, že větší důležitost si získá, když "bude vystupovat jako Evropan". Avšak je třeba poznamenat, že se Macron částečně - i když jasně - odklání od své "partnerky snů" Angely Merkelové.

Dobře to je vidět na příkladu tureckého prezidenta Recepa Erdoğana. Zatímco německá kancléřka v předvolební kampani hlásala, že je potřeba, aby EU odstoupila od jednání s Tureckem, protože Ankara porušuje lidská práva, Macron hodnotí Turecko jako "důležitého partnera". Proto je dnes velmi složité si představit, že by Erdoğan navštívil Berlín.

Rozdíl mezi Merkelovou a Macronem je i v tom, jakým způsobem se chovají ke svým partnerům, se kterými příliš nesouhlasí. Kancléřka sice vyhledává příležitosti k rozhovorům s Trumpem, Putinem nebo Erdoğanem, je k nim korektní, ale ze zápisů jednání je vidět, jak jsou si obě strany na míle vzdáleny.

Na druhou stranu se Macron pokouší o zaujetí těchto politiků velikostí. Jeho potřes rukou s prezidentem Trumpem málem přešel v malý skandál, protože francouzský prezident nechtěl ruku toho amerického pustit. Poté Macron vyzval svého amerického kolegu, aby "učinil planetu opět velikou". (Make the planet great again)

Americký časopis Time, který nedávno Merkelovou označil jako "Paní Evropu", nazval Emmanuela Macrona "příštím evropským lídrem". Stefan Seidendorf si však myslí, že vláda jednoho subjektu, člověka nebo státu není pro Evropu dobrá.

"Vždy existuje nebezpečí, že některou zemi, která převezme vedoucí úlohu v Unii, budou ostatní členské státy ignorovat a prosazovat své národní zájmy namísto zájmů evropské politiky," říká. I proto by sám poradil Macronovi s Merkelovou, aby se spojili a tvořili v Evropské unii vedoucí tandem.

Sám Macron podle svých tvrzení sólovou vedoucí roli v Evropské unii nechce. Tvrdí, že chce "obnovit Evropu společně s Německem". Na odpověď německé strany však stále čeká. Francouzský prezident mimo jiné prosazuje návrh na to, aby Unie měla svého vlastního ministra financí a svůj rozpočet.

Merkelová v podstatě s takovou reformou souhlasí, ale její spolupracovníci z Konzervativní unie (CDU/CSU) tolik nadšení nejsou. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová řekla svůj názor na Macronovy kroky: "Jsme jednoznačně proti tomu, abychom přijali s reformou i dluhy ostatních zemí. Pokud bychom to udělali, nemohli bychom se podívat do očí našim daňovým poplatníkům."

V nynější situaci se však takové otázky odkládají. Dokud Merkelová nesestaví novou vládu, nemůže Emmanuelu Macronovi nic slibovat, ani mu předat diplomatickou moc.

Související

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Angela Merkelová Francie Německo EU (Evropská unie) Deutsche Welle

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy