V Mnichově se řeší bezpečnost: Evropa by měla vojensky posílit, soudí von der Leyenová

Mnichov - Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová se domnívá, že by Evropa měla posílit vojensky, být samostatnější a převzít více zodpovědnosti. Její projev v Mnichově tak navázal na loňská slova kancléřky Angely Merkelové, podle níž se už Evropa nemůže plně spoléhat na ostatní a musí se více spoléhat na sebe.

Ursula von der Leyenová promluvila na bezpečnostní konferenci v Mnichově. "Chceme zůstat transatlantičtí, ale zároveň se chceme stát více evropští," řekla o Německu von der Leyenová. "Když mluvím o větší samostatnosti a schopnosti čelit výzvám, tak nemyslím jenom vojenskou stránku," podotkla také s tím, že neexistuje žádná vojenská zkratka k dlouhodobému a udržitelnému míru. Je podle ní také potřeba klást důraz na rozvojovou politiku.

Proto se podle ní vznikající německá vláda velké koalice zavázala ke zvyšování výdajů na obranu a rozvojovou politiku v poměru jedna ku jedné. Zároveň podle ní spolková republika stojí za svými závazky vůči NATO, jehož členské státy se v roce 2014 zavázaly, že budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu.

Loni se přes dvě procenta z hrubého domácího produktu dostalo ale jen šest členů aliance. Německé výdaje na obranu dosáhly jen 1,22 procenta HDP, a není tak vůbec pravděpodobné, že by se k dvouprocentní hranici v příštích letech dostaly.

Vojenská síla však podle von der Leyenové není vše. Lidé, které se podařilo osvobodit vojensky z moci takzvaného Islámského státu, podle ní potřebují zajistit také dodávky pitné vody, potravin nebo léků, a na to jen armáda nestačí. Uvědomovat by si to podle německé ministryně měly i Spojené státy, které podle ní mají důležité závazky i mimo ty vojenské.

Související

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Bezpečnostní konference v Mnichově Německo EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy