Londýn - Dezinformace a hybridní válka. Termíny, o kterých se mezi odbornou i laickou veřejností diskutuje stále častěji. Někdy se zdá, že ve 21. století se válka přesunula z polí a luk na Facebook.
Žádná významnější mezinárodněpolitická událost poslední doby se neodehrála bez toho, aniž by jí následovala bouře ve virtuálním prostředí sociálních sítí.
Po plynových útocích v Sýrii nebo po útoku na Sergeje Skripala internet zaplavil doslova příval trollů, kteří se snažili proběhlé události přibarvit k obrazu svému.
Západní země a členské státy NATO často tvrdí, že jsou cílem různých dezinformačních kampaní a kybernetických útoků. Mohlo by se tak zdá, že aliance tahá ve virtuální válce za kratší konec provazu.
Tuto domněnku ve svém článku pro web Defense One potvrzuje i experta na hybridní hrozby Elisabeth Brawová. Podle ní mají západní země jen velice chabou obranu proti stále silnějším dezinformačním kampaní. Jaké řešení navrhuje? Země by se podle ní měly ve svém boji proti lžím spojit.
Nervový plyn novičok, který téměř zabil bývalého agenta Sergeje Skripala, vyrobili Švédové. Nebo to byli Češi. Nebo ho dokonce Britové vyrobili sami. Nějak takhle vypadala reakce ruských médií na útok v Salisbury.
Co na tom, že se jedná o evidentní lži. Rusové je zvládají překrucovat tak umně, že se zdají být pravdou. Alespoň lidem, kteří neumějí dostatečně pracovat s informacemi a neumí (nechtějí) si ověřovat zdroje. A takových není málo.
Západ v boji s těmito dezinformacemi prohrává. Proč? Protože riziko z nich plynoucí podcenil. NATO se dlouho zaměřovalo na konvenční obranu, to znamená snažilo se mít dostatek vojenských kapacit, dobře chráněné hranice a zaměřovalo se spíše na tanky, než na Twitter.
Zdá se, jako kdyby západní země podlehly dojmu, že boj se lží nemá smysl. Stejně se vždycky najde někdo, kdo jí uvěří. Nedělat nic ale nemá smyl o nic větší. Čím dříve si představitelé tradičních demokracií přiznají, že dezinformace jsou jejich problém, tím lépe.
"Jde i o způsob, jakým o věcech informují média. Ta svobodná, západní, jsou totiž zvyklá informovat nezávisle. V praxi to vypadá tak, že dají prostor jak například Američanům, tak Rusům. A nijak nekomentují třeba to, že ruské vyjádření bylo plné lží. Dávají tak lež a pravdu na stejnou úroveň. Proč například ještě v evropských zemích smí vysílat ruská televize RT? Opravdu to nechápu." říká bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.
Podle něj už si ale západní země riziko dezinformací uvědomují. Jak NATO tak EU rozjely v posledních letech několik projektů, které mají za cíl bojovat proti lžím. Jde ale o běh na dlouhou trať.
Tato pracoviště potřebují personálně posílit a navýšit rozpočty, protože mají-li soupeřit s ruským státem, který do svých "továren na trolly" pumpuje miliardy rublů, musejí mít srovnatelné podmínky.
Hrozbu vnímají už i běžní občané evropských zemí. Podle průzkumů veřejného mínění vnímá 83% Evropanů dezinformace jako bezpečnostní riziko. Svůj boj proti lžím už spustily i jednotlivé země. Švédové nedávno zahájili činnost Agentury pro psychologickou obranu.
Právě Švédové a Finové mají velký zájem na kolektivní obraně proti dezinformacím a snaží se o úzkou spolupráci se zeměmi NATO a to přesto, že samy nejsou členy aliance. Mají ale k zemím NATO historicky blízko a ve Švédsku dokonce roste počet lidí, kteří by si přáli do aliance vstoupit.
Související
Den D se blíží, ale volba Trump - Harrisová už běží. Expertka Patricková pro EZ řekla, co vyvolává zmatek u voličů
Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu
Boj proti dezinformacím a fake news , Rusko , televize RT , NATO , EU (Evropská unie) , fake news , trolling
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 minutami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 14 minutami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 32 minutami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 1 hodinou
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 1 hodinou
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 1 hodinou
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.
Zdroj: Libor Novák