Zakáže Evropa "ruské lži"? Odpor proti televizi RT sílí, přidal se další významný politik

Londýn - Dezinformace a hybridní válka. Termíny, o kterých se mezi odbornou i laickou veřejností diskutuje stále častěji. Někdy se zdá, že ve 21. století se válka přesunula z polí a luk na Facebook.

Žádná významnější mezinárodněpolitická událost poslední doby se neodehrála bez toho, aniž by jí následovala bouře ve virtuálním prostředí sociálních sítí.

Po plynových útocích v Sýrii nebo po útoku na Sergeje Skripala internet zaplavil doslova příval trollů, kteří se snažili proběhlé události přibarvit k obrazu svému.

Západní země a členské státy NATO často tvrdí, že jsou cílem různých dezinformačních kampaní a kybernetických útoků. Mohlo by se tak zdá, že aliance tahá ve virtuální válce za kratší konec provazu.

Tuto domněnku ve svém článku pro web Defense One potvrzuje i experta na hybridní hrozby Elisabeth Brawová. Podle ní mají západní země jen velice chabou obranu proti stále silnějším dezinformačním kampaní. Jaké řešení navrhuje? Země by se podle ní měly ve svém boji proti lžím spojit.

Nervový plyn novičok, který téměř zabil bývalého agenta Sergeje Skripala, vyrobili Švédové. Nebo to byli Češi. Nebo ho dokonce Britové vyrobili sami. Nějak takhle vypadala reakce ruských médií na útok v Salisbury.

Co na tom, že se jedná o evidentní lži. Rusové je zvládají překrucovat tak umně, že se zdají být pravdou. Alespoň lidem, kteří neumějí dostatečně pracovat s informacemi a neumí (nechtějí) si ověřovat zdroje. A takových není málo.

Západ v boji s těmito dezinformacemi prohrává. Proč? Protože riziko z nich plynoucí podcenil. NATO se dlouho zaměřovalo na konvenční obranu, to znamená snažilo se mít dostatek vojenských kapacit, dobře chráněné hranice a zaměřovalo se spíše na tanky, než na Twitter.

Zdá se, jako kdyby západní země podlehly dojmu, že boj se lží nemá smysl. Stejně se vždycky najde někdo, kdo jí uvěří. Nedělat nic ale nemá smyl o nic větší. Čím dříve si představitelé tradičních demokracií přiznají, že dezinformace jsou jejich problém, tím lépe.

"Jde i o způsob, jakým o věcech informují média. Ta svobodná, západní, jsou totiž zvyklá informovat nezávisle. V praxi to vypadá tak, že dají prostor jak například Američanům, tak Rusům. A nijak nekomentují třeba to, že ruské vyjádření bylo plné lží. Dávají tak lež a pravdu na stejnou úroveň. Proč například ještě v evropských zemích smí vysílat ruská televize RT? Opravdu to nechápu." říká bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

Podle něj už si ale západní země riziko dezinformací uvědomují. Jak NATO tak EU rozjely v posledních letech několik projektů, které mají za cíl bojovat proti lžím. Jde ale o běh na dlouhou trať.

Tato pracoviště potřebují personálně posílit a navýšit rozpočty, protože mají-li soupeřit s ruským státem, který do svých "továren na trolly" pumpuje miliardy rublů, musejí mít srovnatelné podmínky.

Hrozbu vnímají už i běžní občané evropských zemí. Podle průzkumů veřejného mínění vnímá 83% Evropanů dezinformace jako bezpečnostní riziko. Svůj boj proti lžím už spustily i jednotlivé země. Švédové nedávno zahájili činnost Agentury pro psychologickou obranu.

Právě Švédové a Finové mají velký zájem na kolektivní obraně proti dezinformacím a snaží se o úzkou spolupráci se zeměmi NATO a to přesto, že samy nejsou členy aliance. Mají ale k zemím NATO historicky blízko a ve Švédsku dokonce roste počet lidí, kteří by si přáli do aliance vstoupit.

Související

Co způsobilo takový výbuch? O tom se na internetu živě spekuluje, o jaký druh bomby šlo ale zatím nikdo s jistotou neuvedl

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu

Server Seznam Zprávy přišel ve středu ve večerních hodinách se zdánlivě šokující zprávou. V titulku doslovně uvedl, že "Rusko svrhlo na ukrajinské město jednu z nejničivějších bomb." V článku se následně odkazuje na možné použití bomby ODAB-9000, ačkoliv její nasazení na Ukrajině nebylo prokázáno a řada zdrojů tuto informací vyvrací s tím, že se jedná o ruskou propagandu.

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Rusko televize RT NATO EU (Evropská unie) fake news trolling

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy