Londýn - Dezinformace a hybridní válka. Termíny, o kterých se mezi odbornou i laickou veřejností diskutuje stále častěji. Někdy se zdá, že ve 21. století se válka přesunula z polí a luk na Facebook.
Žádná významnější mezinárodněpolitická událost poslední doby se neodehrála bez toho, aniž by jí následovala bouře ve virtuálním prostředí sociálních sítí.
Po plynových útocích v Sýrii nebo po útoku na Sergeje Skripala internet zaplavil doslova příval trollů, kteří se snažili proběhlé události přibarvit k obrazu svému.
Západní země a členské státy NATO často tvrdí, že jsou cílem různých dezinformačních kampaní a kybernetických útoků. Mohlo by se tak zdá, že aliance tahá ve virtuální válce za kratší konec provazu.
Tuto domněnku ve svém článku pro web Defense One potvrzuje i experta na hybridní hrozby Elisabeth Brawová. Podle ní mají západní země jen velice chabou obranu proti stále silnějším dezinformačním kampaní. Jaké řešení navrhuje? Země by se podle ní měly ve svém boji proti lžím spojit.
Nervový plyn novičok, který téměř zabil bývalého agenta Sergeje Skripala, vyrobili Švédové. Nebo to byli Češi. Nebo ho dokonce Britové vyrobili sami. Nějak takhle vypadala reakce ruských médií na útok v Salisbury.
Co na tom, že se jedná o evidentní lži. Rusové je zvládají překrucovat tak umně, že se zdají být pravdou. Alespoň lidem, kteří neumějí dostatečně pracovat s informacemi a neumí (nechtějí) si ověřovat zdroje. A takových není málo.
Západ v boji s těmito dezinformacemi prohrává. Proč? Protože riziko z nich plynoucí podcenil. NATO se dlouho zaměřovalo na konvenční obranu, to znamená snažilo se mít dostatek vojenských kapacit, dobře chráněné hranice a zaměřovalo se spíše na tanky, než na Twitter.
Zdá se, jako kdyby západní země podlehly dojmu, že boj se lží nemá smysl. Stejně se vždycky najde někdo, kdo jí uvěří. Nedělat nic ale nemá smyl o nic větší. Čím dříve si představitelé tradičních demokracií přiznají, že dezinformace jsou jejich problém, tím lépe.
"Jde i o způsob, jakým o věcech informují média. Ta svobodná, západní, jsou totiž zvyklá informovat nezávisle. V praxi to vypadá tak, že dají prostor jak například Američanům, tak Rusům. A nijak nekomentují třeba to, že ruské vyjádření bylo plné lží. Dávají tak lež a pravdu na stejnou úroveň. Proč například ještě v evropských zemích smí vysílat ruská televize RT? Opravdu to nechápu." říká bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.
Podle něj už si ale západní země riziko dezinformací uvědomují. Jak NATO tak EU rozjely v posledních letech několik projektů, které mají za cíl bojovat proti lžím. Jde ale o běh na dlouhou trať.
Tato pracoviště potřebují personálně posílit a navýšit rozpočty, protože mají-li soupeřit s ruským státem, který do svých "továren na trolly" pumpuje miliardy rublů, musejí mít srovnatelné podmínky.
Hrozbu vnímají už i běžní občané evropských zemí. Podle průzkumů veřejného mínění vnímá 83% Evropanů dezinformace jako bezpečnostní riziko. Svůj boj proti lžím už spustily i jednotlivé země. Švédové nedávno zahájili činnost Agentury pro psychologickou obranu.
Právě Švédové a Finové mají velký zájem na kolektivní obraně proti dezinformacím a snaží se o úzkou spolupráci se zeměmi NATO a to přesto, že samy nejsou členy aliance. Mají ale k zemím NATO historicky blízko a ve Švédsku dokonce roste počet lidí, kteří by si přáli do aliance vstoupit.
Související
Den D se blíží, ale volba Trump - Harrisová už běží. Expertka Patricková pro EZ řekla, co vyvolává zmatek u voličů
Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu
Boj proti dezinformacím a fake news , Rusko , televize RT , NATO , EU (Evropská unie) , fake news , trolling
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 1 hodinou
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 2 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 4 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.
Zdroj: Jan Hrabě