Zakáže Evropa "ruské lži"? Odpor proti televizi RT sílí, přidal se další významný politik

Žádná významnější mezinárodněpolitická událost poslední doby se neodehrála bez toho, aniž by jí následovala bouře ve virtuálním prostředí sociálních sítí.

Po plynových útocích v Sýrii nebo po útoku na Sergeje Skripala internet zaplavil doslova příval trollů, kteří se snažili proběhlé události přibarvit k obrazu svému.

Západní země a členské státy NATO často tvrdí, že jsou cílem různých dezinformačních kampaní a kybernetických útoků. Mohlo by se tak zdá, že aliance tahá ve virtuální válce za kratší konec provazu.

Tuto domněnku ve svém článku pro web Defense One potvrzuje i experta na hybridní hrozby Elisabeth Brawová. Podle ní mají západní země jen velice chabou obranu proti stále silnějším dezinformačním kampaní. Jaké řešení navrhuje? Země by se podle ní měly ve svém boji proti lžím spojit.

Nervový plyn novičok, který téměř zabil bývalého agenta Sergeje Skripala, vyrobili Švédové. Nebo to byli Češi. Nebo ho dokonce Britové vyrobili sami. Nějak takhle vypadala reakce ruských médií na útok v Salisbury.

Co na tom, že se jedná o evidentní lži. Rusové je zvládají překrucovat tak umně, že se zdají být pravdou. Alespoň lidem, kteří neumějí dostatečně pracovat s informacemi a neumí (nechtějí) si ověřovat zdroje. A takových není málo.

Západ v boji s těmito dezinformacemi prohrává. Proč? Protože riziko z nich plynoucí podcenil. NATO se dlouho zaměřovalo na konvenční obranu, to znamená snažilo se mít dostatek vojenských kapacit, dobře chráněné hranice a zaměřovalo se spíše na tanky, než na Twitter.

Zdá se, jako kdyby západní země podlehly dojmu, že boj se lží nemá smysl. Stejně se vždycky najde někdo, kdo jí uvěří. Nedělat nic ale nemá smyl o nic větší. Čím dříve si představitelé tradičních demokracií přiznají, že dezinformace jsou jejich problém, tím lépe.

"Jde i o způsob, jakým o věcech informují média. Ta svobodná, západní, jsou totiž zvyklá informovat nezávisle. V praxi to vypadá tak, že dají prostor jak například Američanům, tak Rusům. A nijak nekomentují třeba to, že ruské vyjádření bylo plné lží. Dávají tak lež a pravdu na stejnou úroveň. Proč například ještě v evropských zemích smí vysílat ruská televize RT? Opravdu to nechápu." říká bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

Podle něj už si ale západní země riziko dezinformací uvědomují. Jak NATO tak EU rozjely v posledních letech několik projektů, které mají za cíl bojovat proti lžím. Jde ale o běh na dlouhou trať.

Tato pracoviště potřebují personálně posílit a navýšit rozpočty, protože mají-li soupeřit s ruským státem, který do svých "továren na trolly" pumpuje miliardy rublů, musejí mít srovnatelné podmínky.

Hrozbu vnímají už i běžní občané evropských zemí. Podle průzkumů veřejného mínění vnímá 83% Evropanů dezinformace jako bezpečnostní riziko. Svůj boj proti lžím už spustily i jednotlivé země. Švédové nedávno zahájili činnost Agentury pro psychologickou obranu.

Právě Švédové a Finové mají velký zájem na kolektivní obraně proti dezinformacím a snaží se o úzkou spolupráci se zeměmi NATO a to přesto, že samy nejsou členy aliance. Mají ale k zemím NATO historicky blízko a ve Švédsku dokonce roste počet lidí, kteří by si přáli do aliance vstoupit.