Život ve městě kosí populaci? Infarkt a psychické problémy jsou jen základ

Řev letadla, dunění nákladního automobilu, policejní houkačka, sbíječka a další zvuky. Pro lidi žijící v odlehlých oblastech něco jen těžko představitelé, pro obyvatele velkoměsta každodenní rutina, na kterou si už téměř zvykli. Podle odborníků to nemusí být vždy tak úplně pravda.

Běžné, ale hlasité zvuky, které nás budí v noci a dráždí ve dně, mohou lidé po čase přestat registrovat, tělo je ale stále vnímá. A mají citelné následky na kardiovaskulární systém, varují odborníci, které cituje list The Washington Post.

Vědci zjistili, že přílišný hluk může zvýšit riziko srdečních chorob, jako je ischemická choroba srdeční, vysoký tlak a selhání srdce. Vyplývá to ze studie zveřejněné odborným časopisem Journal of the American College of Cardiology.

Autoři výzkumu uvádějí, že hlasité zvuky narušují spánek a vyvolávají podvědomou stresovou reakci, při které se uvolňují hormony, které mohou časem poškodit srdce.

"Před deseti lety lidé říkali, že hluk je jen otravný. Ale teď existují důkazy o tom, že hluk může přispět ke vzniku chorob, a to nejčastěji kardiovaskulárních," cituje server autora studie Thomase Munze, který působí v kardiologickém středisku Univerzitního zdravotního centra Univerzity Johannese Gutenberga.

Nadměrný hluk podle vědců nezpůsobuje nemoci přímo, jde ale o rizikový faktor, stejně jako například vysoká hladina cholesterolu a obezita. A jako takový si postupem času může vybrat daň na tělesné schránce v podobě zvýšeného cholesterolu, krevního tlaku a zrychleného srdečního tepu.

"Pokud to trvá roky, pak člověku hrozí ischemická choroba srdeční, infarkt, srdeční selhání a arytmie," dodal Munz s tím, že dlouhodobé vystavení hluku souvisí s depresí a úzkostnými poruchami.

I Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje hluk za "podceňovanou hrozbu", která může způsobit poruchy spánku, horší výkony v práci i ve škole a poruchy sluchu. Hluk v ložnici by tak neměl přesahovat 30 decibelů, jedoucí auto ale vydává hluk zhruba 70 decibelů a sbíječka 100 decibelů. "I když neexistuje žádný oficiálně stanovený práh, víme, že cokoliv nad 60 decibelů může zvýšit riziko srdečních chorob," dodal Munz.

Není to jen o hluku

Jiná studie, za kterou stojí Americké asociace pro zdraví a psychiatrii, zkoumala celkem 17 regionů ve Francii, Velké Británii, Itálii, Nizozemí a Španělska. Pravděpodobnost výskytu nějaké formy psychické poruchy byly ve městech hodně vysoké, nejhorší situace je však v Paříži a Londýně. Podle autorů studie se jedná o první souhrnnou práci za posledních 25 let, která se zabývá porovnáním psychického zdraví napříč světem.

Předposlední studie byla uskutečněna v roce 1992 a zbývala se Indií, Japonskem, Evropou a Severní Amerikou. Výsledky ukázaly, že velká města mají velmi podobnou míru schizofrenie, což se potvrdilo i nyní, ačkoliv hodnoty byly mnohem vyšší. V některých evropských oblastech, zejména kolem Paříže a Londýna, je měření nyní osmkrát vyšší, než bývalo před lety.

"Je dobře známo, že psychické poruchy jsou z velké části dědičné, například schizofrenie. nesmíme ovšem zapomenout na to, že genetika není všechno, v tomhle případě je na vině i prostředí, ve kterém žijeme," tvrdí psychiatr a autor studie z Londýna, James Kirkbride. Studie se zúčastnilo skoro 3000 lidí ve věku od 18 do 64 let.

Podle výzkumníků je zajímavé, že vyšší míra psychických problémů se vyskytuje zejména u mladších mužů a etnických menšin, dále v regionech, kde je i nízký poměr bydlení v osobním vlastnictví a lidé se musí spoléhat na pronájmy. To dokazuje, že i ekonomická situace může mít velký vliv na to, zda se mezi lidmi bude vyskytovat vysoké procento psychicky nemocných.

Někteří vědci to označují jako "sociální deprivaci". Lidé žijící v horší ekonomické situaci podléhají mnohem většímu sociálnímu tlaku a stresu, což se negativně odráží na jejich mentálním zdraví, domnívá se psycholožka Hannah Jongsma z Cambridge. Její teorii potvrdilo v minulosti i několik na sobě nezávislých studií a výzkumů. Zvláště pak vlastnictví bytu nebo domu napovídá, že člověk má mnohem větší ekonomickou stabilitu, tím pádem i méně finančních problémů.