Macron rázně: Finanční sankce na země EU odmítající azylanty. Eskaluje spor v Německu

Paříž/Berlín/Řím - Francouzský prezident Emmanuel Macron je pro finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl. Uvedl to po dnešním setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Některé země pracují na vzniku "ochranných zón" pro uprchlíky mimo území EU. V Německu mezitím graduje spor mezi CDU a CSU. Nově si přisadila sociální demokracie (SPD).

"Jsem osobně pro mechanismus, který by toto bral v úvahu," uvedl Macron na otázku na možné finanční sankce s tím, že "nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace".

"Nemůžete mít země, které mohutně těží ze solidarity Evropské unie a které mohutně zdůrazňují svůj národní egoismus, když jde o otázky migrace," řekl dále francouzský prezident na tiskové konferenci se Sánchezem.

Za svůj návrh si vysloužil Macron kritiku od českého premiéra Andreje Babiše. Jiným svým vyjádřením popudil italské politiky. Řekl, že Evropa "nezažívá migrační krizi stejných rozměrů jako v roce 2015". "Země jako Itálie nečelí zdaleka tak velkému migračnímu tlaku jako loni... Krize, kterou nyní v Evropě zažíváme, je krizí politickou," prohlásil Macron.

"Itálie čelí mimořádné situaci v oblasti migrace, kterou živí i Francie tím, že odmítá lidi na hranici," reagoval vicepremiér z Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi di Maio s tím, že Macron dokázal, že je "zcela mimo realitu". 

Italský ministr vnitra Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga označil Macrona za "arogantního" a vyzval ho, aby místo urážení Itálie prokázal velkorysost a otevřel francouzské přístavy a pustil migranty i přes francouzsko-italský hraniční přechod Ventimiglia.

Podle Macrona se Francie a Španělsko shodují na vytvoření "uzavřených středisek na evropské půdě" pro migranty. Tato střediska by odpovídala standardům Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a byla by ustavena z unijních prostředků. 

Nápad na vytvoření středisek na evropské půdě je v přímém rozporu s tím, co v uplynulých dnech požadovali jiní evropští politici. Ve čtvrtek na summitu zemí visegrádské čtyřky v Budapešti vyzval k vytváření středisek v severní Africe český premiér Andrej Babiš. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen a rakouský kancléř Sebastian Kurz dnes německému listu Bild řekli, že pracují s některými dalšími státy na vzniku "ochranných zón" pro uprchlíky mimo území EU.

V rozhovoru poskytnutém německým novinám skupiny Funke se pro střediska mimo území EU vyslovil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Uvedl, že by si jich několik dokázal představit i na Balkáně, například v Albánii či Makedonii. 

Den před konáním minisummitu v Bruselu, na kterém chce německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) s představiteli některých zemí EU hledat společné řešení migrační otázky, zopakoval německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), že nehodlá ve sporu s kancléřkou ustoupit.  

"Pokud summit EU nepřinese žádné účinné řešení, budou migranti, kteří se už registrovali v jiné zemi EU, odmítáni," uvedl Seehofer v rozhovoru s listem Süddeutsche Zeitung.

Tento krok přitom podle něj rozhodně nebude jen symbolický. "Jde o to, abychom mohli odmítat (migranty na hranici) efektivně," řekl Seehofer s tím, že toho lze dosáhnout jedině pomocí dočasných kontrol na hraničních přechodech.

Za "krajně neobvyklé" označil Seehofer upozornění, kterého se mu tento týden dostalo z Berlína, že podle německé ústavy musí ministři respektovat politické mantinely dané předsedou vlády. "To si nenecháme líbit," řekl Seehofer. Neuposlechnutí vůle kancléřky by přitom mohlo podle pozorovatelů vést až k pádu vlády.

Seehofera dnes před možností, že by jej Merkelová mohla z funkce odvolat, znovu varoval také respektovaný člen kancléřčiny CDU a předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. "Pokud by v této otázce ministr rozhodl jinak než kancléřka, neměla by z vážnosti svého úřadu žádnou jinou možnost," uvedl. Podle Schäubleho jsou ale Merkelová i Seehofer "natolik chytří", že věc tak daleko nenechají zajít a najdou kompromis, který zachrání tvář jim oběma.

Na Seehofera se kvůli sporu snáší kritika nejen z opozičních lavic, ale i od dalšího koaličního partnera - sociální demokracie, která se postavila na stranu kancléřky. Předsedkyně SPD Andrea Nahlesová dnes ministra vnitra označila za "nebezpečí pro Evropu". 

Předsedkyně SPD je přesvědčená, že CSU vyhrotila debatu o migraci jen proto, aby před bavorskými zemskými volbami na podzim získala zpět přízeň voličů, o které přišla ve prospěch protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Hlasy podle ní ale chtějí získat "na úkor uprchlíků a s Německem jako rukojmím". 

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron uprchlíci Pedro Sánchez EU (Evropská unie) Horst Seehofer Angela Merkelová Německo Francie Andrea Nahlesová Itálie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy