Summit EU k migraci: Juncker varuje před neokolonialismem, Itálie zopakovala hrozbu

Macron se ještě před začátkem summitu krátce setkal s předsedy vlád V4. Zopakoval, že práce na řešení migrační problematiky uvnitř EU i mimo ni musí být založena na principech solidarity a odpovědnosti.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která doma čelí kvůli migrační problematice vážné politické krizi, před novináři poznamenala, že EU ve své snaze posílit ochranu vnější hranice a například dojednat přistávání migrantů mimo unijní území musí také vyjednávat s dotčenými státy. "Musíme hovořit s nimi, ne jenom o nich," poznamenala německá kancléřka.

Dnešní schůzka by mohla kromě jiného potvrdit plán na budoucí vznik "regionálních vyloďovacích platforem", nejspíš v severní Africe, kde by migranti přistávali. Podle Merkelové je věc zapotřebí projednávat kromě tamních států také s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Hovořit se podle ní bude také o posílení mandátu unijní pobřežní a pohraniční stráže, tedy agentury Frontex.

Italský premiér Giuseppe Conte, šéf nového protiimigračně jasně zaměřeného kabinetu v Římě, při příchodu zopakoval hrozbu své země, že zablokuje příslušnou část závěrů schůzky, pokud ostatní státy neslíbí konkrétní kroky, které by jeho zemi pomohly. "Slov už jsme za ty roky slyšeli dost. Dnes je velmi významný den, čekáme, že se slova promění v činy," poznamenal Conte před novináři.

Nyní často zmiňovaný plán na zřízení míst, kde by byli vyloďováni migranti zachránění na moři, by podle Tuska měl odrážet návrhy, které mu v dopise ve středu sepsal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

"Alternativou takového řešení je chaoticky postupující uzavírání hranic, také těch uvnitř EU, a rostoucí konflikty mezi členskými zeměmi unie," varoval Tusk. Někdo si podle něj může myslet, že jeho návrhy na řešení jsou příliš tvrdé. "Ale věřte mi, pokud se na nich nedohodneme, dočkáme se daleko tvrdších návrhů od daleko tvrdších hochů," uzavřel Tusk.

Podle nizozemského premiéra je nyní v první řadě nutné rozbít "cynický obchodní model" pašeráků lidí, v jehož důsledku umírají migranti ve Středozemním moři. Právě zde by podle něj mohly nové dohody pomoci.

"Až se sníží migrační tlaky na vnější hranici EU, bude možné více se soustředit na pohyby migrantů uvnitř unie mezi jejími členskými státy," konstatoval Mark Rutte. "Pak bude snazší dohodnout se s východoevropskými státy a dalšími na tom, jak uvnitř unie sdílet zátěž, protože pak bude celkový problém menší, pokud jde o počty," míní premiér Nizozemí. Unie však podle něj bude i přes uzavření nových dohod vystavena migračnímu tlaku i v budoucnosti, situace však bude pod kontrolou.

K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, který před novináři dokonce varoval před "neokolonialismem". Upozornil, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání zdůraznila i další možnosti, jak posílit ochranu vnější hranice EU; například rozšířený mandát a více peněz i lidí pro unijní pohraniční a pobřežní stráž, tedy agenturu Frontex.

Francie je pro uzavřená střediska na evropské půdě. "Musíme mít kontrolovaná střediska," řekla na okraj summitu francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. "Mají-li být řešením hotspoty nebo střediska na jižním pobřeží Středomoří, která země na tomto pobřeží s tím bude souhlasit? Teď o žádné nevím," řekla. "Má-li to být řešení, musí být na dobrovolném základě.