Tajné plány ukazují, proč NATO udeřilo v Jugoslávii. Pokusní králíci při budování nového světového řádu?

Mnozí z vás se jistě ptají, proč tehdy v roce 1999 nařídilo NATO zaútočit na Jugoslávii, a připravit tak o život více, než tisíc civilistů. Nyní máte jedinečnou příležitost najít odpověď na tuto otázku. Vladimír Golstein, bývalý profesor Yale University specializující se na slavistiku a ruské otázky, tvrdí, že existují tajné plány, které dokáží postup NATO spolehlivě vysvětlit. Informoval o tom server Consortiumnews.com.

Golstein vysvětlil, že se přímo naproti hotelu, kde byl v srbském Bělehradě ubytován, za vysokými kancelářskými budovami nachází Kostel Svatého Marka, v jehož stínu leží malý skromný kostelíček ruské církve. Tato Církev Nejsvětější Trojice, známá též jako Ruská církev, je proslulá tím, že vlastní pozůstatky barona Pjotra Nikolajeviče Wrangela, bělogvardějského generála a vůdce Bílých občanů v ruské občanské válce. Najít toto místo není pro běžného smrtelníka, který o něm nemá ani potuhy, vůbec jednoduché, ale Golsteinovi s tím pomohl jeho blízký přítel.

Při návštěvě onoho kostela byl Golstein, který se předtím o Wrangela vůbec nezajímal požádán skupinkou Rusů, zda by neumístil jejich fotografie k hrobu padlého generála. A možná právě díky tomu si Golstein všiml místa, kde byla uvedená jména padlých ruských vojáků, kteří bojovali s jugoslávskými Srby, kosovskými separatistickými Albánci, a které pak následně postihlo bombardování země při útocích NATO v roce 1999.

Po opuštění kostela se Golstein a jeho přítel vydali na malou procházku po parku, v němž spatřili další symbol zničující války, a to bývalé sídlo zdejší televize, srovnané se zemí. Přímo u něj stál plakát se slogany "Co?!" a "Proč?!". Pod ním byla jména všech zaměstnanců televize, kteří zahynuli během bombardování Jugoslávie. Podle zdrojů jugoslávské vlády stál útok NATO život 2 500 civilistů. Jedná se však pouze o odhady. Skutečný počet zůstává neznámý.

Na jednu stranu jsou otázky "Co?!" a "Proč?!" děsivé a nejednomu člověku se z nich neudělá dobře. Ale na druhou stranu v každém vyvolají otázky, zda byl skutečně onen útok, který měl za následek úmrtí několika nevinných lidí, nějaké skutečné opodstatnění. Co se stalo, stalo se. Vrátit čas nemůžeme. Neměli bychom ale vzhledem k bolesti, kterou cítíme při pohledu na veškerá válečná dědictví, přemýšlet více do budoucnosti? Snažit se podobným tragédiím předcházet, aby dotyční nezemřeli nadarmo?

Oficiální zdroje uvádí, že postup Clintonovy administrativy byl oprávněný, neboť reagoval na systematické porušování lidských práv v jugoslávském Kosovu ze strany Srbů, kteří odmítali respektovat právo na sebeurčení zdejších menšin, a kteří museli být násilím zastaveni. Nicméně je třeba připomenout, že k odchodu Kosovských Albánců do Albánie začal až poté, co přestalo NATO bombardovat Jugoslávii. Jestli je toto pravda, proč se rozhodl Clinton bombardovat toto území, když to nikomu nepomohlo?

Testování hranic

Odpovědi na otázku, proč operace NATO proběhla bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jak oficiálně požaduje Charta OSN, se různí, a často se objevují různé konspirační teorie. Někteří tvrdí, že se jednalo pouze o obětování životů nevinných lidí, a že si lidé jako Bill Clinton, Madeleine Albrightová a Susan Riceová pouze chtěli upevnit svou moc - ukázat celému světu, kdo vládne. Proč jinak Clintonova administrativa na reagovala na genocidu ve Rwandě, v roce 1994.

Šlo snad americké vládě pouze o vybudování největší vojenské základny v Evropě, konkrétně tábora Bondsteel v Kosovu, jehož mezinárodněprávní postavení nebylo dosud zcela vyřešeno, neboť jej mnoho zemí stále považuje za součást Srbska? ČR uznala územní celistvost Kosova v roce 2008 z iniciativy bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Snažila se snad USA pouze o získání přístupu ke zdejšímu nerostnému bohatství, aby se naplnily podnikatelské ambice lidí, jako byla Albrightová atd.? Anebo se opravdu jednalo o zničující následky onoho neúspěšného pokus vybudovat za Studené války jakousi zemi, která je napůl západní a napůl východní? 

Ať už se nám to může jakkoli nelíbit, tak vše zatím nasvědčuje tomu, že tím skutečným důvodem, proč se NATO rozhodlo na Jugoslávii zaútočit byla snaha o ospravedlnění další existence tohoto vojenského paktu, který se po rozpadu Studené války zdál být už zbytečným. Tehdy ještě nevedlo Rusko zahraniční politiku, jakou dnes vede. V Kremlu seděl Boris Jelcin a vše spíše svědčilo tomu, že bipolárnímu uspořádání světa už odzvonilo. Liberálním intervencionistům a neokonzervativcům se však zřejmě nezamlouvala představa, že by ztratili svou legitimní moc v nově se vytvářejícím světě.

Oběti bombardování Jugoslávie se tak pravděpodobně staly jakýmisi pokusnými králíky při budování nového světového řádu, v němž se politika oprávněnosti další existence NATO a vměšování se do vnitřních záležitostí národních států, a to mnohdy i bez posvěcení OSN, stane maskou pro pouhé mocenské imperiální ambice. Útok na Jugoslávii, který byl zdánlivě veden jako humanitární bombardování, se tak pravděpodobně stal legitimizací dalších vojenských operací NATO a obecně západních zemí, a to v Iráku, Afghánistánu, nebo i v Libyi. 

Související

Slobodan Miloševič

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

Více souvisejících

Válka v Jugoslávii NATO válka genocida Bombové útoky B-52 Stratofortresses

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy