Mnozí z vás se jistě ptají, proč tehdy v roce 1999 nařídilo NATO zaútočit na Jugoslávii, a připravit tak o život více, než tisíc civilistů. Nyní máte jedinečnou příležitost najít odpověď na tuto otázku. Vladimír Golstein, bývalý profesor Yale University specializující se na slavistiku a ruské otázky, tvrdí, že existují tajné plány, které dokáží postup NATO spolehlivě vysvětlit. Informoval o tom server Consortiumnews.com.
Golstein vysvětlil, že se přímo naproti hotelu, kde byl v srbském Bělehradě ubytován, za vysokými kancelářskými budovami nachází Kostel Svatého Marka, v jehož stínu leží malý skromný kostelíček ruské církve. Tato Církev Nejsvětější Trojice, známá též jako Ruská církev, je proslulá tím, že vlastní pozůstatky barona Pjotra Nikolajeviče Wrangela, bělogvardějského generála a vůdce Bílých občanů v ruské občanské válce. Najít toto místo není pro běžného smrtelníka, který o něm nemá ani potuhy, vůbec jednoduché, ale Golsteinovi s tím pomohl jeho blízký přítel.
Při návštěvě onoho kostela byl Golstein, který se předtím o Wrangela vůbec nezajímal požádán skupinkou Rusů, zda by neumístil jejich fotografie k hrobu padlého generála. A možná právě díky tomu si Golstein všiml místa, kde byla uvedená jména padlých ruských vojáků, kteří bojovali s jugoslávskými Srby, kosovskými separatistickými Albánci, a které pak následně postihlo bombardování země při útocích NATO v roce 1999.
Po opuštění kostela se Golstein a jeho přítel vydali na malou procházku po parku, v němž spatřili další symbol zničující války, a to bývalé sídlo zdejší televize, srovnané se zemí. Přímo u něj stál plakát se slogany "Co?!" a "Proč?!". Pod ním byla jména všech zaměstnanců televize, kteří zahynuli během bombardování Jugoslávie. Podle zdrojů jugoslávské vlády stál útok NATO život 2 500 civilistů. Jedná se však pouze o odhady. Skutečný počet zůstává neznámý.
Na jednu stranu jsou otázky "Co?!" a "Proč?!" děsivé a nejednomu člověku se z nich neudělá dobře. Ale na druhou stranu v každém vyvolají otázky, zda byl skutečně onen útok, který měl za následek úmrtí několika nevinných lidí, nějaké skutečné opodstatnění. Co se stalo, stalo se. Vrátit čas nemůžeme. Neměli bychom ale vzhledem k bolesti, kterou cítíme při pohledu na veškerá válečná dědictví, přemýšlet více do budoucnosti? Snažit se podobným tragédiím předcházet, aby dotyční nezemřeli nadarmo?
Oficiální zdroje uvádí, že postup Clintonovy administrativy byl oprávněný, neboť reagoval na systematické porušování lidských práv v jugoslávském Kosovu ze strany Srbů, kteří odmítali respektovat právo na sebeurčení zdejších menšin, a kteří museli být násilím zastaveni. Nicméně je třeba připomenout, že k odchodu Kosovských Albánců do Albánie začal až poté, co přestalo NATO bombardovat Jugoslávii. Jestli je toto pravda, proč se rozhodl Clinton bombardovat toto území, když to nikomu nepomohlo?
Testování hranicOdpovědi na otázku, proč operace NATO proběhla bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jak oficiálně požaduje Charta OSN, se různí, a často se objevují různé konspirační teorie. Někteří tvrdí, že se jednalo pouze o obětování životů nevinných lidí, a že si lidé jako Bill Clinton, Madeleine Albrightová a Susan Riceová pouze chtěli upevnit svou moc - ukázat celému světu, kdo vládne. Proč jinak Clintonova administrativa na reagovala na genocidu ve Rwandě, v roce 1994.
Šlo snad americké vládě pouze o vybudování největší vojenské základny v Evropě, konkrétně tábora Bondsteel v Kosovu, jehož mezinárodněprávní postavení nebylo dosud zcela vyřešeno, neboť jej mnoho zemí stále považuje za součást Srbska? ČR uznala územní celistvost Kosova v roce 2008 z iniciativy bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Snažila se snad USA pouze o získání přístupu ke zdejšímu nerostnému bohatství, aby se naplnily podnikatelské ambice lidí, jako byla Albrightová atd.? Anebo se opravdu jednalo o zničující následky onoho neúspěšného pokus vybudovat za Studené války jakousi zemi, která je napůl západní a napůl východní?
Ať už se nám to může jakkoli nelíbit, tak vše zatím nasvědčuje tomu, že tím skutečným důvodem, proč se NATO rozhodlo na Jugoslávii zaútočit byla snaha o ospravedlnění další existence tohoto vojenského paktu, který se po rozpadu Studené války zdál být už zbytečným. Tehdy ještě nevedlo Rusko zahraniční politiku, jakou dnes vede. V Kremlu seděl Boris Jelcin a vše spíše svědčilo tomu, že bipolárnímu uspořádání světa už odzvonilo. Liberálním intervencionistům a neokonzervativcům se však zřejmě nezamlouvala představa, že by ztratili svou legitimní moc v nově se vytvářejícím světě.
Oběti bombardování Jugoslávie se tak pravděpodobně staly jakýmisi pokusnými králíky při budování nového světového řádu, v němž se politika oprávněnosti další existence NATO a vměšování se do vnitřních záležitostí národních států, a to mnohdy i bez posvěcení OSN, stane maskou pro pouhé mocenské imperiální ambice. Útok na Jugoslávii, který byl zdánlivě veden jako humanitární bombardování, se tak pravděpodobně stal legitimizací dalších vojenských operací NATO a obecně západních zemí, a to v Iráku, Afghánistánu, nebo i v Libyi.
Související
Ukrajina zažívá něco, s čím by se nevypořádal nikdo. Putin zopakoval Hitlerovu taktiku ze Sudet, říká Dzuro pro EZ
ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský
Válka v Jugoslávii , NATO , válka , genocida , Bombové útoky , B-52 Stratofortresses
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek