Tajné plány ukazují, proč NATO udeřilo v Jugoslávii. Pokusní králíci při budování nového světového řádu?

Mnozí z vás se jistě ptají, proč tehdy v roce 1999 nařídilo NATO zaútočit na Jugoslávii, a připravit tak o život více, než tisíc civilistů. Nyní máte jedinečnou příležitost najít odpověď na tuto otázku. Vladimír Golstein, bývalý profesor Yale University specializující se na slavistiku a ruské otázky, tvrdí, že existují tajné plány, které dokáží postup NATO spolehlivě vysvětlit. Informoval o tom server Consortiumnews.com.

Golstein vysvětlil, že se přímo naproti hotelu, kde byl v srbském Bělehradě ubytován, za vysokými kancelářskými budovami nachází Kostel Svatého Marka, v jehož stínu leží malý skromný kostelíček ruské církve. Tato Církev Nejsvětější Trojice, známá též jako Ruská církev, je proslulá tím, že vlastní pozůstatky barona Pjotra Nikolajeviče Wrangela, bělogvardějského generála a vůdce Bílých občanů v ruské občanské válce. Najít toto místo není pro běžného smrtelníka, který o něm nemá ani potuhy, vůbec jednoduché, ale Golsteinovi s tím pomohl jeho blízký přítel.

Při návštěvě onoho kostela byl Golstein, který se předtím o Wrangela vůbec nezajímal požádán skupinkou Rusů, zda by neumístil jejich fotografie k hrobu padlého generála. A možná právě díky tomu si Golstein všiml místa, kde byla uvedená jména padlých ruských vojáků, kteří bojovali s jugoslávskými Srby, kosovskými separatistickými Albánci, a které pak následně postihlo bombardování země při útocích NATO v roce 1999.

Po opuštění kostela se Golstein a jeho přítel vydali na malou procházku po parku, v němž spatřili další symbol zničující války, a to bývalé sídlo zdejší televize, srovnané se zemí. Přímo u něj stál plakát se slogany "Co?!" a "Proč?!". Pod ním byla jména všech zaměstnanců televize, kteří zahynuli během bombardování Jugoslávie. Podle zdrojů jugoslávské vlády stál útok NATO život 2 500 civilistů. Jedná se však pouze o odhady. Skutečný počet zůstává neznámý.

Na jednu stranu jsou otázky "Co?!" a "Proč?!" děsivé a nejednomu člověku se z nich neudělá dobře. Ale na druhou stranu v každém vyvolají otázky, zda byl skutečně onen útok, který měl za následek úmrtí několika nevinných lidí, nějaké skutečné opodstatnění. Co se stalo, stalo se. Vrátit čas nemůžeme. Neměli bychom ale vzhledem k bolesti, kterou cítíme při pohledu na veškerá válečná dědictví, přemýšlet více do budoucnosti? Snažit se podobným tragédiím předcházet, aby dotyční nezemřeli nadarmo?

Oficiální zdroje uvádí, že postup Clintonovy administrativy byl oprávněný, neboť reagoval na systematické porušování lidských práv v jugoslávském Kosovu ze strany Srbů, kteří odmítali respektovat právo na sebeurčení zdejších menšin, a kteří museli být násilím zastaveni. Nicméně je třeba připomenout, že k odchodu Kosovských Albánců do Albánie začal až poté, co přestalo NATO bombardovat Jugoslávii. Jestli je toto pravda, proč se rozhodl Clinton bombardovat toto území, když to nikomu nepomohlo?

Testování hranic

Odpovědi na otázku, proč operace NATO proběhla bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN, jak oficiálně požaduje Charta OSN, se různí, a často se objevují různé konspirační teorie. Někteří tvrdí, že se jednalo pouze o obětování životů nevinných lidí, a že si lidé jako Bill Clinton, Madeleine Albrightová a Susan Riceová pouze chtěli upevnit svou moc - ukázat celému světu, kdo vládne. Proč jinak Clintonova administrativa na reagovala na genocidu ve Rwandě, v roce 1994.

Šlo snad americké vládě pouze o vybudování největší vojenské základny v Evropě, konkrétně tábora Bondsteel v Kosovu, jehož mezinárodněprávní postavení nebylo dosud zcela vyřešeno, neboť jej mnoho zemí stále považuje za součást Srbska? ČR uznala územní celistvost Kosova v roce 2008 z iniciativy bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Snažila se snad USA pouze o získání přístupu ke zdejšímu nerostnému bohatství, aby se naplnily podnikatelské ambice lidí, jako byla Albrightová atd.? Anebo se opravdu jednalo o zničující následky onoho neúspěšného pokus vybudovat za Studené války jakousi zemi, která je napůl západní a napůl východní? 

Ať už se nám to může jakkoli nelíbit, tak vše zatím nasvědčuje tomu, že tím skutečným důvodem, proč se NATO rozhodlo na Jugoslávii zaútočit byla snaha o ospravedlnění další existence tohoto vojenského paktu, který se po rozpadu Studené války zdál být už zbytečným. Tehdy ještě nevedlo Rusko zahraniční politiku, jakou dnes vede. V Kremlu seděl Boris Jelcin a vše spíše svědčilo tomu, že bipolárnímu uspořádání světa už odzvonilo. Liberálním intervencionistům a neokonzervativcům se však zřejmě nezamlouvala představa, že by ztratili svou legitimní moc v nově se vytvářejícím světě.

Oběti bombardování Jugoslávie se tak pravděpodobně staly jakýmisi pokusnými králíky při budování nového světového řádu, v němž se politika oprávněnosti další existence NATO a vměšování se do vnitřních záležitostí národních států, a to mnohdy i bez posvěcení OSN, stane maskou pro pouhé mocenské imperiální ambice. Útok na Jugoslávii, který byl zdánlivě veden jako humanitární bombardování, se tak pravděpodobně stal legitimizací dalších vojenských operací NATO a obecně západních zemí, a to v Iráku, Afghánistánu, nebo i v Libyi. 

Související

Slobodan Miloševič

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

Více souvisejících

Válka v Jugoslávii NATO válka genocida Bombové útoky B-52 Stratofortresses

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy