Orbán řečnil proti EU a uprchlíkům. Nadzdvihl europoslance ze židlí

Štrasburk - Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Evropském parlamentu odmítl všechny výtky ohledně porušování základních hodnot Evropské unie, právního státu a lidských práv. Prohlásil, že při středečním hlasování o doporučení spustit kvůli tomu proti Budapešti sankční řízení neodsoudí většina europoslanců jeho vládu, ale jeho zemi a její lid. Maďarsko se ale podle Orbána nepodvolí.

Deník Shopaholičky

"Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii," prohlásil. "Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?" uštěpačně se ptal Orbán, jehož strana v dubnu vyhrála třetí parlamentní volby za sebou, a to jasnou většinou. Teď se ale EP podle Orbána chystá umlčet ty, co nemají stejný názor, například na migrační politiku, a potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty. A ptal se také, zda snad má pykat Maďarsko za to, že se nechce stát "zemí přistěhovalců".

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku Judith Sargentiniová hned na úvod zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie. "Nastal čas na zásadní rozhodnutí. Dovolíme (maďarské) vládě porušovat hodnoty, na nichž je EU založena?" zdůraznila závěrem.

"Ustavičně jsme usilovali o dialog, ale k ničemu to nevedlo. Vy osobně představujete nejzkorumpovanější režim v EU," prohlásil za evropské socialisty Udo Bullmann. Vyzval největší poslanecký klub, dosud váhající lidovce, aby se rozhodli "pro Evropu, a ne pro zkorumpovaného Orbána", v jehož zemi u třetiny veřejných zakázek je jediný zájemce - a těží z toho "Orbánovi přátelé". Další zákonodárci odsuzovali "kult osobnosti" maďarského premiéra či "rasismus" v přístupu k romské menšině či obecně "autoritářskou, protidemokratickou politiku" šéfa maďarské vlády.

Naopak polský europoslanec Ryszard Legutko za konzervativce odmítl "útok proti legitimní, demokraticky zvolené vládě"; pak by se totiž mohlo stejně zatočit i s Polskem. Za Orbána se postavil také známý britský euroskeptik Nigel Farage. A také zazněla připomínka, že Orbánovu stranu v EP zastupuje i romská poslankyně.

Kritiku europoslanců na Orbánovu adresu ale podpořila Evropská komise. "Bohužel, musíme sdílet znepokojení ohledně nezávislosti soudnictví, korupce a dodržování základních práv, včetně akademických svobod a svobod médií. Opatření maďarské vlády omezují občanskou společnost," prohlásil místopředseda EK Frans Timmermans. Za neslučitelné s unijním právem označil i politiku maďarské vlády vůči migrantům a zacházení s žadateli o azyl, které podle komisaře "není zrovna křesťanské". Varoval také, že nelze ani tolerovat pochybení v zacházení s unijními penězi. Komise bude Maďarsko dále sledovat a "přijme potřebné kroky, pokud to bude nutné".

Aby EP - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, bude ve středu vyžadovat hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

"Budu hlasovat proti jakémukoliv postihu Maďarska," avizoval český europoslanec Tomáš Zdechovský, podle kterého je kritika Orbánovy vlády nevyvážená a často i nesmyslná. Místopředseda EP Pavel Telička sice také pokládá tuto kritiku za často ovlivněnou emocemi, ale dodává, že "problém existuje" a "situace je natolik vážná, že není prostor pro pokrytectví".

Deník Shopaholičky

Související

Viktor Orbán a Vladimir Putin

Orbán se v Kremlu sešel s Putinem. Jednají o nákupu ropy a plynu

Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k rozhovorům v Kremlu. Tato schůzka představuje ojedinělý krok ze strany evropského lídra v době, kdy na Ukrajině zuří téměř čtyřletá válka s Ruskem. Jedná se o Orbánovu druhou cestu do Moskvy od loňského roku. Maďarský lídr je vnímán jako nejbližší spojenec Putina mezi všemi představiteli Evropské unie.
Sergej Lavrov

Lavrov pochválil Babiše, Fica a Orbána. Proruští ale nejsou, zní z Moskvy

Moskva sice podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenaslouchá Evropě ohledně míru na Ukrajině, ale trojice evropských politiků si od věrného spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina vysloužila pochvalu. Jedním z nich je Andrej Babiš (ANO). Na Lavrovova slova upozornila ruská státní agentura TASS.

Více souvisejících

Viktor Orbán evropská komise evropský parlament Frans Timmermans Maďarsko EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy