EU rozjíždí rozsáhlý plán pro Afriku. Zastaví vlnu uprchlíků?

Brusel - Nová iniciativa pro Afriku, kterou ve středu v Evropském parlamentu oznámil předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, se v daleko větší míře než předchozí plány spolupráce soustředí na podporu soukromých investic. Novinářům to dnes řekl místopředseda komise pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

Rozsáhlý plán, pojmenovaný v dokumentech komise jako Aliance mezi Evropou a Afrikou pro udržitelné investice a zaměstnanost, by měl v příštích pěti letech dát v Africe vzniknout až deseti milionům pracovních míst.

Podobně jako v takzvaném Junckerově investičním plánu, kterým se komise snažila v minulých letech rozhýbat ekonomiku samotné EU, by také v Africe kombinace grantů, úvěrů a záruk zásadním způsobem snížila rizika pro soukromé investiční projekty.

"Asi 40 procent soukromých zahraničních investic v Africe je evropských. Takže už nyní je tam mnoho soukromých firem. Ale my to chceme ještě výrazně zvýšit, africké země mají obrovský potenciál," upozornil Katainen.

Evropská unie už každý rok do Afriky v různých programech a sektorech investuje kolem 20 miliard eur (asi 510 miliard Kč). Nyní půjde o to, dostat do Afriky právě soukromé peníze, které ale vyžadují, aby partnerská strana ještě účinněji řešila takové otázky, jako je boj s korupcí, vymahatelnost práva i lidská práva, upozornila šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová.

"Náš návrh je založený na diskusích, které jsme vedli na posledním summitu v Abidžanu mezi Africkou unií a EU," uvedla Mogheriniová. V hlavním městě Pobřeží slonoviny loni v listopadu obě strany uznaly, že prioritami pro obě strany jsou právě hospodářský rozvoj, tvorba pracovních míst a obchod.

Snahy komise podle Mogheriniové vyžadují také trvalou podporu ze strany evropských zemí. "Když říkají, že Afrika musí být prioritou a chtějí po nás využít peníze z rozpočtu EU, měli by to dorovnat ze svých národních peněz," poznamenala s tím, že mnohé státy v tomto úsilí zatím příliš silné nejsou. Země EU, včetně České republiky, opakovaně zdůrazňují význam spolupráce s Afrikou také při řešení migrační krize a ochotu pomáhat přímo na místě tak, aby omezily proud ekonomických migrantů do Evropy.

Evropští podnikatelé už podle šéfky unijní diplomacie dávno vědí, že Afrika, vzdálená od Evropy jen 14 kilometrů přes Gibraltar, je obrovský trh s velkým potenciálem v mnoha oblastech. "Navrhujeme tak něco, co je v zájmu našem, jejich (byznysu) i našich afrických partnerů," podotkla Mogheriniová.

Součástí evropských snah je také podpora vzdělávání především africké mládeže, kterou spolu s tamními ženami dnes šéfka diplomacie evropského bloku označila za největší bohatství kontinentu.

Evropský plán proto kromě jiného počítá i s rozsáhlým programem studentských výměn. Do roku 2020 by programu Erasmus+ mohlo využít až 35.000 afrických studentů a akademických pracovníků, do roku 2027 pak dalších asi 70.000.

Mezi přínosy nového programu komise uvádí vytvoření přístupu k elektrické energii pro zhruba 30 milionů lidí i firem. Podpora rozvoje dopravní infrastruktury by měla být přínosem pro 24 milionů Afričanů.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) afrika investice Jean-Claude Juncker uprchlíci Federica Mogherini

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy