Německo mění východní politiku: Chce se přidat k Iniciativě tří moří, zapojeno je i Česko

Berlín - Německo se chce stát "stavitelem mostů" pro novou východní politiku Evropské unie. Překvapivě to dnes podle agentury DPA prohlásil v Bukurešti německý ministr zahraničí Heiko Maas v souvislosti s takzvanou Iniciativou tří moří, k níž se Berlín dosud stavěl s velkou skepsí. Ke vzniku iniciativy dali v roce 2015 popud prezidenti Polska a Chorvatska s cílem posílit vazby zemí ležících mezi Černým, Baltským a Jaderským mořem; účastníkem projektu je i Česko.

Zapojením do dosud 12členné iniciativy chce Německo působit proti odstředivým tendencím uvnitř EU. "Věřím, že je i uvnitř Evropské unie důležitým signálem, že země jako Německo se dívá nejen na Západ, ale především zahrnuje do svého zorného pole také své východoevropské sousedy, a to i mimo Evropskou unii," prohlásil dnes Maas na summitu Iniciativy tří moří. "To je to, co označujeme jako novou východní politiku," dodal sociálnědemokratický (SPD) politik.

Iniciativa tří moří dosud platila za protiváhu západní osy Paříž-Berlín, poznamenala agentura DPA. Státy od Estonska po Bulharsko chtějí prosazovat mimo jiné své zájmy v infrastrukturních projektech a v oblasti zásobování energiemi.

Německý zástupce se dnes zúčastnil schůzky Iniciativy tří moří poprvé. Maas přitom oznámil, že usiluje o trvalé členství v iniciativě. "Chceme tohoto fóra i v budoucnu využít k tomu, abychom se silněji vložili do diskusí, které vedou naši východoevropští sousedé," prohlásil německý ministr. Německo chce podle něj ve fóru hrát "aktivní roli".

Maase do Bukurešti pozval rumunský prezident Klaus Iohannis, který stejně jako předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podpořil trvalou účast Německa na těchto setkáních. Šéf polské diplomacie Mateusz Morawiecki se naopak ve svém proslovu o Německu vůbec nezmínil, informovala DPA. Přijetí nového člena do uskupení musí schválit všechny členské státy.

Dvanáct dosavadních zemí iniciativy zaujímá třetinu rozlohy EU a reprezentuje přibližně pětinu obyvatel EU. Maas zdůraznil, že Německo jakožto stát u Baltského moře ke skupině náleží nejen geograficky, ale také historicky, politicky a hospodářsky. Argumentoval mimo jiné tím, že východní Německo po znovusjednocení prošlo podobným transformačním procesem jako mnohé země ve východní části EU. Kromě toho je dnes Německo pro každý členský stát Iniciativy tří moří zásadním hospodářským partnerem.

Členství Německa zesílí pozornost jižních a západních členů EU vůči jejich východním partnerům, je přesvědčen Maas. Německo chce "být stavitelem mostů a moderátorem v duchu evropské jednoty", shrnul šéf německé diplomacie.

Dosud se Německo na iniciativu dívalo spíš kriticky. Existovaly obavy, že uskupení by mohlo Evropu rozklížit. DPA v té souvislosti připomíná, že součástí iniciativy jsou i země takzvané visegrádské čtyřky, které patří mezi nejostřejší odpůrce kancléřky Angely Merkelové v oblasti uprchlické politiky.

Také v energetické politice existují mezi Německem a jeho východními sousedy rozpory. Například výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa vyvolává na východě EU obavy z příliš velké závislosti na dodávkách ruských energetických surovin.

Maas se už v červnu v jednom projevu vyslovil pro novou evropskou východní politiku. Podle něj je třeba naučit se Evropu vidět očima ostatních Evropanů. Vztyčováním poučujícího ukazováčku ze strany Berlína se přitom dosáhne méně, než chytrými nabídkami k vyrovnání zájmů.

Pojem východní politika pochází od někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta (SPD), který od roku 1969 usiloval o sblížení s východoevropskými komunistickými zeměmi. Brandt za to dostal Nobelovu cenu za mír a pro SPD jde dodnes o tradiční ústřední linii její zahraniční politiky.

Související

Více souvisejících

Německo Heiko Maas Iniciativa tří moří Baltské moře EU (Evropská unie) plynovod Nord Stream 2

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy