Na summitu EU to vře kvůli irské hranici. Ve hře je i nejhorší možný scénář

Salcburk - Irsko doufá, že příslušnou dohodu o britském odchodu z Evropské unie podaří dojednat a uzavřít, řekl dnes při příchodu na neformální unijní summit v Salcburku irský premiér Leo Varadkar. Dublin se však podle něj najímáním personálu a třeba přípravou počítačových systémů připravuje i na možnost, že 29. března příštího roku Británie unii opustí bez dohody a mezi Irskem a Severním Irskem okamžitě vznikne vnější hranice EU.

"Dochází nám čas," poznamenal před novináři Varadkar, který se ráno ke dvoustranným rozhovorům sešel s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Ta s tématem brexitu své kolegy z ostatních zemí EU oslovila už okolo půlnoci, na závěr středeční večeře.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes ráno její vystoupení stručně označil za "zajímavé, slušné, neagresivní"; Mayová podle něj dělá svou práci. Britská premiérka, která doma nemá jednoduchou politickou pozici, se podle diplomatů snaží přesvědčit šéfy států a vlád ostatních zemí k větší pružnosti unijního vyjednávacího týmu vůči jejím návrhům z Chequers na budoucí podobu vzájemných vztahů po brexitu.

Se svým pohledem na vývoj brexitových rokování dnes 27 premiérů a prezidentů, už bez Mayové, u oběda seznámí hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier.

Podle Varadkara je potřeba v příštích několika týdnech zdvojnásobit úsilí, aby bylo dohody dosaženo. Připomněl, že uzavření "rozvodové" dohody má význam pro přechodné období po brexitu, vzniknout musí právě protokol k režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Dohoda podle něj musí přijít také v otázce podoby vzájemných vztahů mezi EU a Británií v budoucnosti.

"Hranici v politickém smyslu už máme a používáme různou měnu," poznamenal Varadkar. Cílem je ale podle něj vyhnout se vzniku nových překážek při vzájemném obchodu a při volném pohybu osob. "Vždyť kolik lidí každý den hranici přechází za studiem či za prací, připomeňte si veškerý obchod, který přes ni proudí," uvedl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při příchodu novinářům řekl, že EU má pevné principy týkající se integrity svého jednotného trhu i toho, čeho chce ohledně irské hranice dosáhnout. "Rozhodnuto to bylo v březnu a podpořilo to všech 27 členských zemí," uvedl. Je proto podle něj třeba, aby britská strana přišla s přijatelným řešením situace okolo irské hranice. Podobně se vyjádřil také například belgický premiér Charles Michel, který dojednání "rozvodové dohody" dnes označil za výzvu pro Británii i pro zbytek EU.

Podle hostitele dnešní salcburské schůzky, rakouského kancléře Sebastiana Kurze, si účastníci rozhovorů uvědomují, že dohoda je možná, jen pokud se oběma stranám podaří své postoje sblížit.

Pomalý postup vyjednávání o dohodě o brexitu už způsobil, že šéf unijních vrcholných schůzek Tusk oznámil svolání mimořádného summitu k tomuto tématu na polovinu listopadu. Tam by lídři 27 zemí ze své strany dojednaný text potvrdili tak, aby mohl do března příštího roku na obou stranách kanálu La Manche projít potřebným ratifikačním procesem.

Související

Více souvisejících

Brexit irsko Leo Varadkar EU (Evropská unie) Emmanuel Macron Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy