Uprchlíci? Nejdřív zajištění hranic EU, pak přesídlování, žádají Rakousko a Dánsko

Ministři vnitra Rakouska a Dánska Herbert Kickl a Inger Stöjbergová dnes prohlásili, že přesídlování uprchlíků do zemí Evropské unie má EU řešit až poté, co budou naplno uskutečněna ostatní opatření, jako je ochrana vnějších hranic EU. Teprve po utlumení nelegální migrace a obnovení důvěry obyvatel mají být do Evropy přesídlováni lidé s největší potřebou ochrany, uvedli dnes ve Vídni ministři ve společném návrhu reformy evropského azylového systému.

"Pokud se mě ptáte na můj osobní názor, musí se přesídlování stát náhradou toho, co máme teď, nikoli doplněním," řekl Kickl. Stöjbergová zdůraznila, že i pak musí o přijímání uprchlíků rozhodovat jednotlivé členské státy. Přednost by přitom měli dostat lidé, kteří jsou "kompatibilní s naším hodnotovým systémem", řekla ministryně.

Důležitou součástí společných návrhů Vídně a Kodaně je také navracení všech "osob bez legálního práva pobytu" buď do zemí jejich původu, do bezpečných třetích zemí nebo do takzvaných návratových center mimo EU pro odmítnuté žadatele o azyl. Stejně jako v případě takzvaných "vyloďovacích platforem", tedy center k rychlému určení práva na azyl, však ani návratová centra zatím nechce mít na svém území žádná země.

Stöjbergová dnes rovněž potvrdila, že Dánsko ani letos nepřijme žádné uprchlíky na základě kvót OSN. Severská země přitom už v roce 2016 zastavila přijímání těchto lidí z válečných oblastí.

"Ačkoli dokážeme jejich přiliv výrazně lépe kontrolovat, jsme stále v situaci, kdy bojujeme s tím, jak integrovat to množství uprchlíků, kteří posledních letech přišli do Dánska," prohlásila Stöjbergová.

Dánsko podle agentury DPA od roku 1989 přijímalo ročně kolem 500 uprchlíků vybraných při mezinárodních humanitárních akcích. Nyní má Dánsko velmi přísnou imigrační politiku. Loni bylo v zemi registrováno 3500 žadatelů o azyl, což bylo nejméně od roku 2008.

Kickl dnes na úvod dvoudenní konference o migraci ve Vídni zdůraznil, že je třeba zaměřit pozornost na osoby, které ochranu opravdu potřebují. Nyní ale podle něj mají lepší šance na získání azylu v Evropě ti, kteří se umí prosadit a kteří jsou nejhlasitější a nejsilnější. Ústřední součástí budoucí "moderní" azylové a migrační politiky musí podle něj být spolupráce mezi zeměmi původu a tranzitními a cílovými zeměmi.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Herbert Kickl Rakousko dánsko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

včera

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

včera

Rusko oznámí další kolo jednání s Ukrajinou, Zelenskyj chce summit s Trumpem a Putinem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že Rusko brzy zveřejní datum dalšího kola přímých mírových rozhovorů s Ukrajinou. Jedním z hlavních požadavků Moskvy přitom zůstává neutrální status Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy