Faktickými vítězi nedělních zemských voleb v Bavorsku by se podle průzkumů veřejného mínění měly stát dvě zcela odlišné strany - Zelení a Alternativa pro Německo (AfD). Proevropští a migraci otevření Zelení mají šanci zdvojnásobit svůj zisk z předchozích voleb a k Evropské unii kritická a protiimigrační AfD se může poprvé dostat do bavorského parlamentu. Obě strany přitom profitují ze slabosti vládní Křesťanskosociální unie (CSU).
Zelení jsou sice v bavorském zemském sněmu zastoupeni už od roku 1986, nikdy ale ve volbách v největší německé spolkové zemi nezískali více než 9,4 procenta hlasů. Letos se strana, kterou před pěti lety podpořilo 8,6 procenta voličů, v průzkumech pohybuje mezi 16 až 18 procenty. Alternativu pro Německo, která před pěti lety v Bavorsku ještě vůbec nekandidovala, by nyní podpořilo kolem 10 až 12 procent hlasujících.
Přestože jsou obě strany svým zaměřením zcela odlišné, těží podle odborníků do značné míry z toho, že CSU, která desítky let dominuje bavorské politice, nedokáže už řadu voličů přesvědčit o tom, že má dobrý recept na řešení migrace.
Politici CSU letos ve snaze získat zpět voliče AfD vystupňovali protiimigrační rétoriku, přijali několik opatření, která mají zlepšit ochranu hranic, a schválili také nařízení na ochranu bavorské identity. Ani slova o "azylové turistice", ani zřízení bavorské pohraniční stráže, a ani povinné vyvěšování křesťanských křížů u vchodů všech zemských úřadů ale k oslabení AfD nevedly. "Lidé prostě raději volí originál," říká k tomu politoložka Ursula Münchová, podle které CSU napodobování protestní strany nemohlo přinést nic dobrého. Navíc je CSU pro mnohé voliče příliš spojena se sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky.
Křesťanskosociální unie nejenže posunem doprava, kde by podle slov jejího dřívějšího předsedy Franze Josefa Strausse ze 70. a 80. let neměla existovat žádná demokraticky legitimovaná síla, nezískala zpět voliče AfD, ale navíc ztratila řadu svých liberálních voličů, kteří se přiklonili k Zeleným. "Řada voličů nám říká, že to, jak se teď CSU chová, ten jazyk, to stanovení povinnosti mít kříže na budovách, že to není jejich Bavorsko," tvrdí třiatřicetiletá volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.
Na předvolební akce strany podle ní chodí tolik osob jako nikdy dříve a jsou mezi nimi třeba i lidé, kteří desítky let volili Křesťanskosociální unii. Podle novináře rozhlasové a televizní stanice BR Nikolause Neumaiera je to i díky tomu, že Zelení dávají najevo, že rozumí tomu, v čem je Bavorsko výjimečné a věnují se i tématům jako je vnitřní bezpečnost, která dříve nepatřila k jejich doméně.
Strana, která podle odborníků těží i ze slabosti sociální demokracie (SPD), ale nezapomíná ani na svá tradiční témata. "Mě vždy hodně záleží na tom, co se bude dělat pro životní prostředí. Zelení v tomto ohledu mají nejlepší odpovědi," říká Mnichovanka Cilli Kriegerová o tom, proč je bude letos volit. K dalším oblastem, které Zelení v kampani akcentují, patří rovnoprávnost žen a mužů, omezení zástavby v přírodě, sociální spravedlnost, vzdělání, integrace a Evropa.
Alternativa pro Německo se ve volebním programu tradičně soustředí především na témata související s migrací. Tvrdí, že islám nepatří k Bavorsku, a prosazuje zákaz úplného zahalování žen na veřejnosti nebo stavby minaretů. Požaduje také přísnější kontrolu hranic, což by se zřejmě dotklo i Česka. Z dalších témat strana sází na spravedlivou sociální politiku, rozvoj infrastruktury, zrychlení bytové výstavby nebo rozšíření prvků přímé demokracie.
Kandidát AfD v Mnichově Uli Henkel, který zdůrazňuje, že ve straně jsou samí milí a slušní lidé, věří, že jeho uskupení může ve volbách dosáhnout až na 15 procent hlasů. Ani to by mu ale nestačilo k účasti ve vládě. CSU, která přes oslabení volby podle všeho jasně vyhraje, totiž koalici s AfD důrazně odmítá. Naproti tomu koalice se Zelenými je jednou z povolebních možností.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Andreas Hollstein (CDU) , Alternativa pro Německo (AfD) , Německo
Aktuálně se děje
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
12. května 2026 19:01
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
12. května 2026 17:51
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák