Faktickými vítězi nedělních zemských voleb v Bavorsku by se podle průzkumů veřejného mínění měly stát dvě zcela odlišné strany - Zelení a Alternativa pro Německo (AfD). Proevropští a migraci otevření Zelení mají šanci zdvojnásobit svůj zisk z předchozích voleb a k Evropské unii kritická a protiimigrační AfD se může poprvé dostat do bavorského parlamentu. Obě strany přitom profitují ze slabosti vládní Křesťanskosociální unie (CSU).
Zelení jsou sice v bavorském zemském sněmu zastoupeni už od roku 1986, nikdy ale ve volbách v největší německé spolkové zemi nezískali více než 9,4 procenta hlasů. Letos se strana, kterou před pěti lety podpořilo 8,6 procenta voličů, v průzkumech pohybuje mezi 16 až 18 procenty. Alternativu pro Německo, která před pěti lety v Bavorsku ještě vůbec nekandidovala, by nyní podpořilo kolem 10 až 12 procent hlasujících.
Přestože jsou obě strany svým zaměřením zcela odlišné, těží podle odborníků do značné míry z toho, že CSU, která desítky let dominuje bavorské politice, nedokáže už řadu voličů přesvědčit o tom, že má dobrý recept na řešení migrace.
Politici CSU letos ve snaze získat zpět voliče AfD vystupňovali protiimigrační rétoriku, přijali několik opatření, která mají zlepšit ochranu hranic, a schválili také nařízení na ochranu bavorské identity. Ani slova o "azylové turistice", ani zřízení bavorské pohraniční stráže, a ani povinné vyvěšování křesťanských křížů u vchodů všech zemských úřadů ale k oslabení AfD nevedly. "Lidé prostě raději volí originál," říká k tomu politoložka Ursula Münchová, podle které CSU napodobování protestní strany nemohlo přinést nic dobrého. Navíc je CSU pro mnohé voliče příliš spojena se sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky.
Křesťanskosociální unie nejenže posunem doprava, kde by podle slov jejího dřívějšího předsedy Franze Josefa Strausse ze 70. a 80. let neměla existovat žádná demokraticky legitimovaná síla, nezískala zpět voliče AfD, ale navíc ztratila řadu svých liberálních voličů, kteří se přiklonili k Zeleným. "Řada voličů nám říká, že to, jak se teď CSU chová, ten jazyk, to stanovení povinnosti mít kříže na budovách, že to není jejich Bavorsko," tvrdí třiatřicetiletá volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.
Na předvolební akce strany podle ní chodí tolik osob jako nikdy dříve a jsou mezi nimi třeba i lidé, kteří desítky let volili Křesťanskosociální unii. Podle novináře rozhlasové a televizní stanice BR Nikolause Neumaiera je to i díky tomu, že Zelení dávají najevo, že rozumí tomu, v čem je Bavorsko výjimečné a věnují se i tématům jako je vnitřní bezpečnost, která dříve nepatřila k jejich doméně.
Strana, která podle odborníků těží i ze slabosti sociální demokracie (SPD), ale nezapomíná ani na svá tradiční témata. "Mě vždy hodně záleží na tom, co se bude dělat pro životní prostředí. Zelení v tomto ohledu mají nejlepší odpovědi," říká Mnichovanka Cilli Kriegerová o tom, proč je bude letos volit. K dalším oblastem, které Zelení v kampani akcentují, patří rovnoprávnost žen a mužů, omezení zástavby v přírodě, sociální spravedlnost, vzdělání, integrace a Evropa.
Alternativa pro Německo se ve volebním programu tradičně soustředí především na témata související s migrací. Tvrdí, že islám nepatří k Bavorsku, a prosazuje zákaz úplného zahalování žen na veřejnosti nebo stavby minaretů. Požaduje také přísnější kontrolu hranic, což by se zřejmě dotklo i Česka. Z dalších témat strana sází na spravedlivou sociální politiku, rozvoj infrastruktury, zrychlení bytové výstavby nebo rozšíření prvků přímé demokracie.
Kandidát AfD v Mnichově Uli Henkel, který zdůrazňuje, že ve straně jsou samí milí a slušní lidé, věří, že jeho uskupení může ve volbách dosáhnout až na 15 procent hlasů. Ani to by mu ale nestačilo k účasti ve vládě. CSU, která přes oslabení volby podle všeho jasně vyhraje, totiž koalici s AfD důrazně odmítá. Naproti tomu koalice se Zelenými je jednou z povolebních možností.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Andreas Hollstein (CDU) , Alternativa pro Německo (AfD) , Německo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
před 1 hodinou
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
před 2 hodinami
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
před 3 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
před 4 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
před 4 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
před 6 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
včera
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
včera
Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una
včera
Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku
včera
Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků
včera
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům
včera
Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů
včera
WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk
Americký podnikatel Elon Musk nařídil omezení vojenské služby Starlink, kterou Ukrajina využívá na bojišti. Tento krok podle deníku Wall Street Journal vedl k narušení ukrajinských dronových útoků a operací protivzdušné obrany. Omezení vstoupila v platnost 14. října a zaskočila jak Kyjev, tak představitele americké administrativy.
Zdroj: Libor Novák