CSU čeká knokaut. Bavorské volby vyhrají zcela odlišné strany, ukazují průzkumy

Faktickými vítězi nedělních zemských voleb v Bavorsku by se podle průzkumů veřejného mínění měly stát dvě zcela odlišné strany - Zelení a Alternativa pro Německo (AfD). Proevropští a migraci otevření Zelení mají šanci zdvojnásobit svůj zisk z předchozích voleb a k Evropské unii kritická a protiimigrační AfD se může poprvé dostat do bavorského parlamentu. Obě strany přitom profitují ze slabosti vládní Křesťanskosociální unie (CSU).

Zelení jsou sice v bavorském zemském sněmu zastoupeni už od roku 1986, nikdy ale ve volbách v největší německé spolkové zemi nezískali více než 9,4 procenta hlasů. Letos se strana, kterou před pěti lety podpořilo 8,6 procenta voličů, v průzkumech pohybuje mezi 16 až 18 procenty. Alternativu pro Německo, která před pěti lety v Bavorsku ještě vůbec nekandidovala, by nyní podpořilo kolem 10 až 12 procent hlasujících.

Přestože jsou obě strany svým zaměřením zcela odlišné, těží podle odborníků do značné míry z toho, že CSU, která desítky let dominuje bavorské politice, nedokáže už řadu voličů přesvědčit o tom, že má dobrý recept na řešení migrace.

Politici CSU letos ve snaze získat zpět voliče AfD vystupňovali protiimigrační rétoriku, přijali několik opatření, která mají zlepšit ochranu hranic, a schválili také nařízení na ochranu bavorské identity. Ani slova o "azylové turistice", ani zřízení bavorské pohraniční stráže, a ani povinné vyvěšování křesťanských křížů u vchodů všech zemských úřadů ale k oslabení AfD nevedly. "Lidé prostě raději volí originál," říká k tomu politoložka Ursula Münchová, podle které CSU napodobování protestní strany nemohlo přinést nic dobrého. Navíc je CSU pro mnohé voliče příliš spojena se sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky.

Křesťanskosociální unie nejenže posunem doprava, kde by podle slov jejího dřívějšího předsedy Franze Josefa Strausse ze 70. a 80. let neměla existovat žádná demokraticky legitimovaná síla, nezískala zpět voliče AfD, ale navíc ztratila řadu svých liberálních voličů, kteří se přiklonili k Zeleným. "Řada voličů nám říká, že to, jak se teď CSU chová, ten jazyk, to stanovení povinnosti mít kříže na budovách, že to není jejich Bavorsko," tvrdí třiatřicetiletá volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.

Na předvolební akce strany podle ní chodí tolik osob jako nikdy dříve a jsou mezi nimi třeba i lidé, kteří desítky let volili Křesťanskosociální unii. Podle novináře rozhlasové a televizní stanice BR Nikolause Neumaiera je to i díky tomu, že Zelení dávají najevo, že rozumí tomu, v čem je Bavorsko výjimečné a věnují se i tématům jako je vnitřní bezpečnost, která dříve nepatřila k jejich doméně.

Strana, která podle odborníků těží i ze slabosti sociální demokracie (SPD), ale nezapomíná ani na svá tradiční témata. "Mě vždy hodně záleží na tom, co se bude dělat pro životní prostředí. Zelení v tomto ohledu mají nejlepší odpovědi," říká Mnichovanka Cilli Kriegerová o tom, proč je bude letos volit. K dalším oblastem, které Zelení v kampani akcentují, patří rovnoprávnost žen a mužů, omezení zástavby v přírodě, sociální spravedlnost, vzdělání, integrace a Evropa.

Alternativa pro Německo se ve volebním programu tradičně soustředí především na témata související s migrací. Tvrdí, že islám nepatří k Bavorsku, a prosazuje zákaz úplného zahalování žen na veřejnosti nebo stavby minaretů. Požaduje také přísnější kontrolu hranic, což by se zřejmě dotklo i Česka. Z dalších témat strana sází na spravedlivou sociální politiku, rozvoj infrastruktury, zrychlení bytové výstavby nebo rozšíření prvků přímé demokracie.

Kandidát AfD v Mnichově Uli Henkel, který zdůrazňuje, že ve straně jsou samí milí a slušní lidé, věří, že jeho uskupení může ve volbách dosáhnout až na 15 procent hlasů. Ani to by mu ale nestačilo k účasti ve vládě. CSU, která přes oslabení volby podle všeho jasně vyhraje, totiž koalici s AfD důrazně odmítá. Naproti tomu koalice se Zelenými je jednou z povolebních možností.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu ,  Andreas Hollstein (CDU) ,  Alternativa pro Německo (AfD) ,  Německo

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 56 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 7 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy