Faktickými vítězi nedělních zemských voleb v Bavorsku by se podle průzkumů veřejného mínění měly stát dvě zcela odlišné strany - Zelení a Alternativa pro Německo (AfD). Proevropští a migraci otevření Zelení mají šanci zdvojnásobit svůj zisk z předchozích voleb a k Evropské unii kritická a protiimigrační AfD se může poprvé dostat do bavorského parlamentu. Obě strany přitom profitují ze slabosti vládní Křesťanskosociální unie (CSU).
Zelení jsou sice v bavorském zemském sněmu zastoupeni už od roku 1986, nikdy ale ve volbách v největší německé spolkové zemi nezískali více než 9,4 procenta hlasů. Letos se strana, kterou před pěti lety podpořilo 8,6 procenta voličů, v průzkumech pohybuje mezi 16 až 18 procenty. Alternativu pro Německo, která před pěti lety v Bavorsku ještě vůbec nekandidovala, by nyní podpořilo kolem 10 až 12 procent hlasujících.
Přestože jsou obě strany svým zaměřením zcela odlišné, těží podle odborníků do značné míry z toho, že CSU, která desítky let dominuje bavorské politice, nedokáže už řadu voličů přesvědčit o tom, že má dobrý recept na řešení migrace.
Politici CSU letos ve snaze získat zpět voliče AfD vystupňovali protiimigrační rétoriku, přijali několik opatření, která mají zlepšit ochranu hranic, a schválili také nařízení na ochranu bavorské identity. Ani slova o "azylové turistice", ani zřízení bavorské pohraniční stráže, a ani povinné vyvěšování křesťanských křížů u vchodů všech zemských úřadů ale k oslabení AfD nevedly. "Lidé prostě raději volí originál," říká k tomu politoložka Ursula Münchová, podle které CSU napodobování protestní strany nemohlo přinést nic dobrého. Navíc je CSU pro mnohé voliče příliš spojena se sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky.
Křesťanskosociální unie nejenže posunem doprava, kde by podle slov jejího dřívějšího předsedy Franze Josefa Strausse ze 70. a 80. let neměla existovat žádná demokraticky legitimovaná síla, nezískala zpět voliče AfD, ale navíc ztratila řadu svých liberálních voličů, kteří se přiklonili k Zeleným. "Řada voličů nám říká, že to, jak se teď CSU chová, ten jazyk, to stanovení povinnosti mít kříže na budovách, že to není jejich Bavorsko," tvrdí třiatřicetiletá volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.
Na předvolební akce strany podle ní chodí tolik osob jako nikdy dříve a jsou mezi nimi třeba i lidé, kteří desítky let volili Křesťanskosociální unii. Podle novináře rozhlasové a televizní stanice BR Nikolause Neumaiera je to i díky tomu, že Zelení dávají najevo, že rozumí tomu, v čem je Bavorsko výjimečné a věnují se i tématům jako je vnitřní bezpečnost, která dříve nepatřila k jejich doméně.
Strana, která podle odborníků těží i ze slabosti sociální demokracie (SPD), ale nezapomíná ani na svá tradiční témata. "Mě vždy hodně záleží na tom, co se bude dělat pro životní prostředí. Zelení v tomto ohledu mají nejlepší odpovědi," říká Mnichovanka Cilli Kriegerová o tom, proč je bude letos volit. K dalším oblastem, které Zelení v kampani akcentují, patří rovnoprávnost žen a mužů, omezení zástavby v přírodě, sociální spravedlnost, vzdělání, integrace a Evropa.
Alternativa pro Německo se ve volebním programu tradičně soustředí především na témata související s migrací. Tvrdí, že islám nepatří k Bavorsku, a prosazuje zákaz úplného zahalování žen na veřejnosti nebo stavby minaretů. Požaduje také přísnější kontrolu hranic, což by se zřejmě dotklo i Česka. Z dalších témat strana sází na spravedlivou sociální politiku, rozvoj infrastruktury, zrychlení bytové výstavby nebo rozšíření prvků přímé demokracie.
Kandidát AfD v Mnichově Uli Henkel, který zdůrazňuje, že ve straně jsou samí milí a slušní lidé, věří, že jeho uskupení může ve volbách dosáhnout až na 15 procent hlasů. Ani to by mu ale nestačilo k účasti ve vládě. CSU, která přes oslabení volby podle všeho jasně vyhraje, totiž koalici s AfD důrazně odmítá. Naproti tomu koalice se Zelenými je jednou z povolebních možností.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Andreas Hollstein (CDU) , Alternativa pro Německo (AfD) , Německo
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 56 minutami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 1 hodinou
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 3 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 4 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 4 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 5 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 6 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 7 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 7 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 8 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák