Faktickými vítězi nedělních zemských voleb v Bavorsku by se podle průzkumů veřejného mínění měly stát dvě zcela odlišné strany - Zelení a Alternativa pro Německo (AfD). Proevropští a migraci otevření Zelení mají šanci zdvojnásobit svůj zisk z předchozích voleb a k Evropské unii kritická a protiimigrační AfD se může poprvé dostat do bavorského parlamentu. Obě strany přitom profitují ze slabosti vládní Křesťanskosociální unie (CSU).
Zelení jsou sice v bavorském zemském sněmu zastoupeni už od roku 1986, nikdy ale ve volbách v největší německé spolkové zemi nezískali více než 9,4 procenta hlasů. Letos se strana, kterou před pěti lety podpořilo 8,6 procenta voličů, v průzkumech pohybuje mezi 16 až 18 procenty. Alternativu pro Německo, která před pěti lety v Bavorsku ještě vůbec nekandidovala, by nyní podpořilo kolem 10 až 12 procent hlasujících.
Přestože jsou obě strany svým zaměřením zcela odlišné, těží podle odborníků do značné míry z toho, že CSU, která desítky let dominuje bavorské politice, nedokáže už řadu voličů přesvědčit o tom, že má dobrý recept na řešení migrace.
Politici CSU letos ve snaze získat zpět voliče AfD vystupňovali protiimigrační rétoriku, přijali několik opatření, která mají zlepšit ochranu hranic, a schválili také nařízení na ochranu bavorské identity. Ani slova o "azylové turistice", ani zřízení bavorské pohraniční stráže, a ani povinné vyvěšování křesťanských křížů u vchodů všech zemských úřadů ale k oslabení AfD nevedly. "Lidé prostě raději volí originál," říká k tomu politoložka Ursula Münchová, podle které CSU napodobování protestní strany nemohlo přinést nic dobrého. Navíc je CSU pro mnohé voliče příliš spojena se sesterskou CDU kancléřky Angely Merkelové, která je dodnes symbolem otevřené migrační politiky.
Křesťanskosociální unie nejenže posunem doprava, kde by podle slov jejího dřívějšího předsedy Franze Josefa Strausse ze 70. a 80. let neměla existovat žádná demokraticky legitimovaná síla, nezískala zpět voliče AfD, ale navíc ztratila řadu svých liberálních voličů, kteří se přiklonili k Zeleným. "Řada voličů nám říká, že to, jak se teď CSU chová, ten jazyk, to stanovení povinnosti mít kříže na budovách, že to není jejich Bavorsko," tvrdí třiatřicetiletá volební lídryně Zelených Katharina Schulzeová.
Na předvolební akce strany podle ní chodí tolik osob jako nikdy dříve a jsou mezi nimi třeba i lidé, kteří desítky let volili Křesťanskosociální unii. Podle novináře rozhlasové a televizní stanice BR Nikolause Neumaiera je to i díky tomu, že Zelení dávají najevo, že rozumí tomu, v čem je Bavorsko výjimečné a věnují se i tématům jako je vnitřní bezpečnost, která dříve nepatřila k jejich doméně.
Strana, která podle odborníků těží i ze slabosti sociální demokracie (SPD), ale nezapomíná ani na svá tradiční témata. "Mě vždy hodně záleží na tom, co se bude dělat pro životní prostředí. Zelení v tomto ohledu mají nejlepší odpovědi," říká Mnichovanka Cilli Kriegerová o tom, proč je bude letos volit. K dalším oblastem, které Zelení v kampani akcentují, patří rovnoprávnost žen a mužů, omezení zástavby v přírodě, sociální spravedlnost, vzdělání, integrace a Evropa.
Alternativa pro Německo se ve volebním programu tradičně soustředí především na témata související s migrací. Tvrdí, že islám nepatří k Bavorsku, a prosazuje zákaz úplného zahalování žen na veřejnosti nebo stavby minaretů. Požaduje také přísnější kontrolu hranic, což by se zřejmě dotklo i Česka. Z dalších témat strana sází na spravedlivou sociální politiku, rozvoj infrastruktury, zrychlení bytové výstavby nebo rozšíření prvků přímé demokracie.
Kandidát AfD v Mnichově Uli Henkel, který zdůrazňuje, že ve straně jsou samí milí a slušní lidé, věří, že jeho uskupení může ve volbách dosáhnout až na 15 procent hlasů. Ani to by mu ale nestačilo k účasti ve vládě. CSU, která přes oslabení volby podle všeho jasně vyhraje, totiž koalici s AfD důrazně odmítá. Naproti tomu koalice se Zelenými je jednou z povolebních možností.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Andreas Hollstein (CDU) , Alternativa pro Německo (AfD) , Německo
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
před 2 hodinami
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
před 3 hodinami
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
před 4 hodinami
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
před 5 hodinami
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
před 7 hodinami
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
V Česku se očekává dosažení nejhoršího stavu hydrologického sucha od konce roku 2022, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí v tom hraje zásadní roli, zvlášť když momentálně panuje již druhá vlna tropických veder během letošního léta.
Zdroj: Jan Hrabě