Svět si všímá oslav. Zhodnotil vztah Čechů a Slováků po rozdělení státu

Francouzský deník Le Figaro se v materiálu věnovaném 100. výročí vzniku Československa zaměřil na vztahy mezi Čechy a Slováky, které zůstaly dobré i 25 let po takzvané sametové revoluci. Politolog Jacques Rupnik uvedl, že Češi a Slováci si připomínají výročí vzniku dnes už neexistujícího státu, v němž žili pospolu po 75 let.

Rupnik připomněl, že za původním nápadem vytvořit stát složený z lidí dvou jazykově si blízkých skupin byl první prezident tohoto státu Tomáš Garrigue Masaryk, avšak jeho plán po 75 letech ztroskotal vytvořením dvou oddělených států.

Ředitelka francouzského ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) Marie-Elizabeth Ducreuxová v listu upozorňuje na zásadní historické rozdíly Čechů a Slováků. Zatímco Češi coby obyvatelé území Čech, Moravy a Slezska založili svůj stát ve středověku, Slováci podle ní o státnosti mohou hovořit až díky Hitlerovi, který zemi vnutil nacistický režim. Československo se ale po 2. světové válce obnovilo, aby se 12. prosince 1992 rozdělilo. Ducreuxová rekapituluje dělení jako dohodu mezi vůdcem nacionalistické strany Vladimírem Mečiarem a ekonomem Václavem Klausem, jehož motivem nebylo na rozdíl od Mečiara získat suverénní stát, nýbrž zbavit se ekonomických problémů, jež znamenalo zaostalejší Slovensko.

"Byla jsem tehdy v Praze. Z české strany to bylo ohromení, Češi byli pro Československo. V českých novinách, ale i mezi slovenskými intelektuály panovalo znepokojení," řekla Ducreuxová.

Michel Perottino z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je toho názoru, že šlo o "rozhodnutí elit, protože to vyhovovalo jejich zájmu". Občané nedokázali reagovat, nekonalo se žádné referendum. "Bylo to technokratické rozhodnutí," soudí Perottino.

Ducreuxová napsala, že po napjatých začátcích v 90. letech se vztahy částečně díky integraci obou zemí do Evropské unie zlepšily. Rupnik připomněl, že rozdělení v podobě hranice netrvalo dlouho, protože vstupem do EU se hranice znovu otevřela.

Slovenský analytik Grigorij Mesežnikov v materiálu hovoří o přetrvávajících a bezproblémových vztazích občanů Čech a Slovenska. Obě země udržují dobré vztahy se zbytkem EU, přičemž Slovensko se jeví jako méně euroskeptické než Česko.

Přesto se ale oba národy v jednom bodě navzájem vzdalují, totiž jazykově. Slovenština je pro mladé Čechy cizí jazyk, což neplatí ve stejné míře v opačném směru, připomíná Perottino. Ducreuxová to potvrzuje a píše, že zatímco na Slovensku vždy našla české noviny, naopak to neplatí. "Není to nic nového, neviditelnost Slováků tu byla vždy a souvisí s určitou nadřazeností Čechů, která je zřejmě nevědomá," tvrdí Ducreuxová.

Mesežnikov, který má část rodiny v Česku, řekl, že nesymetrický vztah má ekonomické pozadí. "Česká strana byla vždy rozvinutější, průmyslovější. Slovensko bylo dlouho zemědělské, ale dohání své zpoždění a dělá ohromné pokroky. Jeho ekonomika je zdravá," řekl.

Perottino upozornil, že Slovensko se potýká s odlivem mozků, protože mnoho Slováků dává přednost studiu v Čechách. "Slovenské školství je slabší, ale mezi Slováky bylo vždy víc migrantů než mezi Čechy, kteří jsou usedlejší," soudí. Materiál končí konstatováním, že sametový rozchod byl pro Slovensko úspěšný. Místo zhroucení, kterého se mnozí báli, Slovensko dohnalo ekonomické zpoždění na svém sousedovi.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo Česká republika Slovensko Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy