Francouzský deník Le Figaro se v materiálu věnovaném 100. výročí vzniku Československa zaměřil na vztahy mezi Čechy a Slováky, které zůstaly dobré i 25 let po takzvané sametové revoluci. Politolog Jacques Rupnik uvedl, že Češi a Slováci si připomínají výročí vzniku dnes už neexistujícího státu, v němž žili pospolu po 75 let.
Rupnik připomněl, že za původním nápadem vytvořit stát složený z lidí dvou jazykově si blízkých skupin byl první prezident tohoto státu Tomáš Garrigue Masaryk, avšak jeho plán po 75 letech ztroskotal vytvořením dvou oddělených států.
Ředitelka francouzského ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) Marie-Elizabeth Ducreuxová v listu upozorňuje na zásadní historické rozdíly Čechů a Slováků. Zatímco Češi coby obyvatelé území Čech, Moravy a Slezska založili svůj stát ve středověku, Slováci podle ní o státnosti mohou hovořit až díky Hitlerovi, který zemi vnutil nacistický režim. Československo se ale po 2. světové válce obnovilo, aby se 12. prosince 1992 rozdělilo. Ducreuxová rekapituluje dělení jako dohodu mezi vůdcem nacionalistické strany Vladimírem Mečiarem a ekonomem Václavem Klausem, jehož motivem nebylo na rozdíl od Mečiara získat suverénní stát, nýbrž zbavit se ekonomických problémů, jež znamenalo zaostalejší Slovensko.
"Byla jsem tehdy v Praze. Z české strany to bylo ohromení, Češi byli pro Československo. V českých novinách, ale i mezi slovenskými intelektuály panovalo znepokojení," řekla Ducreuxová.
Michel Perottino z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je toho názoru, že šlo o "rozhodnutí elit, protože to vyhovovalo jejich zájmu". Občané nedokázali reagovat, nekonalo se žádné referendum. "Bylo to technokratické rozhodnutí," soudí Perottino.
Ducreuxová napsala, že po napjatých začátcích v 90. letech se vztahy částečně díky integraci obou zemí do Evropské unie zlepšily. Rupnik připomněl, že rozdělení v podobě hranice netrvalo dlouho, protože vstupem do EU se hranice znovu otevřela.
Slovenský analytik Grigorij Mesežnikov v materiálu hovoří o přetrvávajících a bezproblémových vztazích občanů Čech a Slovenska. Obě země udržují dobré vztahy se zbytkem EU, přičemž Slovensko se jeví jako méně euroskeptické než Česko.
Přesto se ale oba národy v jednom bodě navzájem vzdalují, totiž jazykově. Slovenština je pro mladé Čechy cizí jazyk, což neplatí ve stejné míře v opačném směru, připomíná Perottino. Ducreuxová to potvrzuje a píše, že zatímco na Slovensku vždy našla české noviny, naopak to neplatí. "Není to nic nového, neviditelnost Slováků tu byla vždy a souvisí s určitou nadřazeností Čechů, která je zřejmě nevědomá," tvrdí Ducreuxová.
Mesežnikov, který má část rodiny v Česku, řekl, že nesymetrický vztah má ekonomické pozadí. "Česká strana byla vždy rozvinutější, průmyslovější. Slovensko bylo dlouho zemědělské, ale dohání své zpoždění a dělá ohromné pokroky. Jeho ekonomika je zdravá," řekl.
Perottino upozornil, že Slovensko se potýká s odlivem mozků, protože mnoho Slováků dává přednost studiu v Čechách. "Slovenské školství je slabší, ale mezi Slováky bylo vždy víc migrantů než mezi Čechy, kteří jsou usedlejší," soudí. Materiál končí konstatováním, že sametový rozchod byl pro Slovensko úspěšný. Místo zhroucení, kterého se mnozí báli, Slovensko dohnalo ekonomické zpoždění na svém sousedovi.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Československo , Česká republika , Slovensko , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák