Evropská unie se nesmí stát "flekatým kobercem" nejrůznějších časů poté, co skončí dosud povinné střídání standardního a letního času. Novinářům to dnes před neformálním jednáním se svými kolegy z ostatních zemí EU řekl rakouský ministr dopravy a inovací Norbert Hofer. Podle něj konec střídání zimního a letního času příští rok pravděpodobně ještě nenastane.
Dnešní schůzka ve Štýrském Hradci, pořádaná nynějším rakouským předsednictvím unie, je první příležitostí, kdy mohou přímo ministři debatovat o nedávném návrhu komise zlikvidovat v EU už od příštího roku povinné změny času. Komise s tím přišla v září poté, co ve veřejné konzultaci 84 procent ze 4,6 milionu respondentů konec povinného střídání času podpořilo. Podle komise střídání času už nepřináší hospodářské úspory, kvůli kterým bylo před desítkami let zavedené.
Podle návrhu komise se mají v EU hodinky posunovat na letní čas naposledy v březnu příštího roku. Do té doby by země měly oznámit, jaký čas chtějí dál uplatňovat; ty, které chtějí trvale přejít na čas zimní, by hodiny naposledy přeřídily v říjnu 2019.
"Nevím, jak rychle to bude možné připravit," poznamenal při příchodu na dnešní jednání český ministr dopravy Dan Ťok. Bylo by podle něj šílenstvím, kdyby středoevropské země měly každá různý čas; Praha podle něj preferuje zavedení standardního času.
Z jednání, která se zatím o návrhu vedla na diplomatické úrovni, ale vyplynulo, že státy se liší právě v pohledu na to, který čas by po konci povinných změn chtěly využívat. Například severské země se kloní spíše k letnímu času.
Jak dnes před schůzkou ve Štýrském Hradci připomněl rakouský ministr Hofer, v EU už nyní existují tři časová pásma, přičemž z praktických důvodů je vhodné časy mezi zeměmi naopak co nejvíce harmonizovat, například právě kvůli hladké dopravě.
Oficiální diskuse o návrhu se na unijní ministerské radě odehraje až v prosinci. Jak dnes zdůrazňovali někteří účastníci schůzky, je třeba také více času na veřejnou diskusi. "Víme jenom, že střídání času je otravné, ale jaké to bude mít přínosy a náklady, na to potřebujeme víc času," podotkl například dánský ministr dopravy Ole Olesen.
Hofer se domnívá, že konec střídání zimního a letního času příští rok ještě nenastane kvůli námitkám většiny zemí. "Nyní nepočítám s rokem 2019, zbytek bude věcí vyjednávání," řekl představitel Rakouska.
Hofer ale zdůraznil, že ohledně samotného cíle panuje mezi zeměmi EU do značné míry konsensus. "Existují dva tři státy, které jsou vůči tomu skeptické. Ale dokážeme dospět k cíli střídání času ukončit," řekl rakouský ministr.
K výhradám některých zemí Hofer poznamenal, že v určitých oblastech, například při stanovování letových řádů, je třeba více času na přípravu. "To nám říkají letecké společnosti, potřebují na přípravu nejméně 18 měsíců," řekl Hofer.
Z letního času zpátky na zimní přešla většina zemí Evropy, Severní Ameriky či Blízkého východu naposledy o uplynulém víkendu v noci na neděli. Z velkých zemí letní čas zrušily v roce 1992 Čína a v roce 2014 Rusko.
Související
Budoucnost změny času v EU. Španělsko chce zrušit důležitou směrnici
Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
Změna času , EU (Evropská unie) , Rakousko , doprava , Dan Ťok (ministr dopravy)
Aktuálně se děje
před 59 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák