Bude z EU "flekatý koberec"? Státy se přou kvůli času, ministři dopravy chtějí odvrátit chaos

Evropská unie se nesmí stát "flekatým kobercem" nejrůznějších časů poté, co skončí dosud povinné střídání standardního a letního času. Novinářům to dnes před neformálním jednáním se svými kolegy z ostatních zemí EU řekl rakouský ministr dopravy a inovací Norbert Hofer. Podle něj konec střídání zimního a letního času příští rok pravděpodobně ještě nenastane.

Dnešní schůzka ve Štýrském Hradci, pořádaná nynějším rakouským předsednictvím unie, je první příležitostí, kdy mohou přímo ministři debatovat o nedávném návrhu komise zlikvidovat v EU už od příštího roku povinné změny času. Komise s tím přišla v září poté, co ve veřejné konzultaci 84 procent ze 4,6 milionu respondentů konec povinného střídání času podpořilo. Podle komise střídání času už nepřináší hospodářské úspory, kvůli kterým bylo před desítkami let zavedené.

Podle návrhu komise se mají v EU hodinky posunovat na letní čas naposledy v březnu příštího roku. Do té doby by země měly oznámit, jaký čas chtějí dál uplatňovat; ty, které chtějí trvale přejít na čas zimní, by hodiny naposledy přeřídily v říjnu 2019.

"Nevím, jak rychle to bude možné připravit," poznamenal při příchodu na dnešní jednání český ministr dopravy Dan Ťok. Bylo by podle něj šílenstvím, kdyby středoevropské země měly každá různý čas; Praha podle něj preferuje zavedení standardního času.

Z jednání, která se zatím o návrhu vedla na diplomatické úrovni, ale vyplynulo, že státy se liší právě v pohledu na to, který čas by po konci povinných změn chtěly využívat. Například severské země se kloní spíše k letnímu času.

Jak dnes před schůzkou ve Štýrském Hradci připomněl rakouský ministr Hofer, v EU už nyní existují tři časová pásma, přičemž z praktických důvodů je vhodné časy mezi zeměmi naopak co nejvíce harmonizovat, například právě kvůli hladké dopravě.

Oficiální diskuse o návrhu se na unijní ministerské radě odehraje až v prosinci. Jak dnes zdůrazňovali někteří účastníci schůzky, je třeba také více času na veřejnou diskusi. "Víme jenom, že střídání času je otravné, ale jaké to bude mít přínosy a náklady, na to potřebujeme víc času," podotkl například dánský ministr dopravy Ole Olesen.

Hofer se domnívá, že konec střídání zimního a letního času příští rok ještě nenastane kvůli námitkám většiny zemí. "Nyní nepočítám s rokem 2019, zbytek bude věcí vyjednávání," řekl představitel Rakouska.

Hofer ale zdůraznil, že ohledně samotného cíle panuje mezi zeměmi EU do značné míry konsensus. "Existují dva tři státy, které jsou vůči tomu skeptické. Ale dokážeme dospět k cíli střídání času ukončit," řekl rakouský ministr.

K výhradám některých zemí Hofer poznamenal, že v určitých oblastech, například při stanovování letových řádů, je třeba více času na přípravu. "To nám říkají letecké společnosti, potřebují na přípravu nejméně 18 měsíců," řekl Hofer.

Z letního času zpátky na zimní přešla většina zemí Evropy, Severní Ameriky či Blízkého východu naposledy o uplynulém víkendu v noci na neděli. Z velkých zemí letní čas zrušily v roce 1992 Čína a v roce 2014 Rusko.

Související

Tomáš Zdechovský

Budoucnost změny času v EU. Španělsko chce zrušit důležitou směrnici

Jen několik hodin zbývá do okamžiku, kdy se hodiny vrátí o hodinu nazpět kvůli střídání letního a zimního času. Dlouhá léta se na úrovni Evropské unie řeší zrušení změn času. Podle aktuálního vyjádření europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na tom panuje shoda u zástupců většiny členských zemí. 

Více souvisejících

Změna času EU (Evropská unie) Rakousko doprava Dan Ťok (ministr dopravy)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy