Protiuprchlickou AfD potápí podezřelé a ilegální dary, vynořila se další aféra

Peníze od nadace Stichting Identiteit Europa přišly letos v únoru na konto sdružení u jihoněmeckého Bodamského jezera; právě tato organizace je politickým domovem šéfky poslanců AfD Alice Weidelové. V květnu je pak strana podle svého tiskového prohlášení vrátila, protože nedokázala stoprocentně ověřit identitu dárce a jeho motivaci. Správu Spolkového sněmu o případu AfD ale informovala až toto úterý.

Právě správě parlamentu se běžně musí hlásit všechny dary vyšší než 50.000 eur. V případě, že pocházejí ze zemí Evropské unie, jsou obecně právně v pořádku. Jinak tomu je, pokud jsou peníze ze zemí mimo osmadvacítku. Když jde o obnosy vyšší než 1000 eur ročně, které neposílá německý občan, nesmějí je německé politické strany vůbec přijmout.

Právě to se ale stalo v případě daru ze Švýcarska, který okresní sdružení AfD obdrželo v 18 různých transakcích mezi červencem a zářím 2017 od švýcarské společnosti WS Pharmawholesale International. Celkem šlo o 130.000 eur (3,4 milionu korun). Určeny byly jako "volební dar" pro Alici Weidelovou. Firma ze země, v níž má trvalé bydliště i devětatřicetiletá politička, tvrdí, že peníze nejsou od ní, ale že je pouze přeposílala. Za koho, uvést nechce.

AfD leader faces probe over election campaign donations as Germany bans political parties from receiving donations from countries outside the EU https://t.co/rw2hyZFUXu via @financialtimes #AFD #corruption #FarRight #populism #migrationEU #racism #Timmermans #Verhofstadt

AfD, která se ráda prezentuje jako strana řádu a pravidel, peníze poslala zpět až v dubnu letošního roku. Navíc při jejich vracení prý zapomněla na jednu z původních transakcí ve výši 8000 eur.

Případem se už zabývá státní zastupitelství v Kostnici, podle něhož mohl být porušen zákon o politických stranách. Kvůli vyšetřování poslalo parlamentu dopis potřebný k tomu, aby mohla byla Weidelová, která má poslaneckou imunitu a jakékoli pochybení odmítá, vyšetřována.