Pařížské protesty: Proti čemu vlastně demonstrují žluté vesty?

Pětačtyřicetiletý muž obsadil v pátek odpoledne myčku automobilů s zřejmě slzným granátem. Měl na sobě oblečenou žlutou vestu a požadoval přijetí demonstrantů v Elysejském paláci. Policisté s ním jednali několik hodin, nakonec se kolem 10 hodiny večer vzdal. Podle police hrozilo reálné nebezpečí těm, kteří byli v jeho blízkosti neboť výbušné zařízení „nebylo falešné“. Demonstranti se od muže distancovali.

V uplynulých týdnech se opětovně připravovalo další kolo protestů žlutých vest, naplánované v plné síle na dnešek. Protestanti blokují kruhové objezdy a dálnice. Např. včera blokaci kruhového objezdu asi 500 příslušníky žlutých vest rozehnala policie. Dnešní protesty by mohly přilákat jen v Paříži více než 30 000 lidí, na pořádek by v ní mělo dohlížet asi 3 000 policistů, podle agentury Reuters.  

Dá se očekávat, že číslo bude velmi vysoké vzhledem k tomu, kolik lidí se přidalo k demonstracím minulý víkend. Po celé zemi jich bylo více než 280 000. Demonstrace zanechaly dva mrtvé a asi 60 zraněných. Okolo 50 lidí bylo zatčeno. Většina z nich se obešla bez incidentů.

Protesty vypukly poté, co Macronova vláda v rámci ekologických opatření se rozhodla zvýšit daně z pohonných hmot. Poslední rok cena nafty, nejběžnějšího paliva ve francouzských vozidlech, stoupla o 23% na 1,51 eura (39 korun) za litr, což je nejvíce od  roku 2000. Od počátku 1. ledna 2019 by se cena v důsledku vyšší daně měla ještě zvýšit, a to o 6,5 centu za litr u nafty a 3,9 centu za litr u benzínu, což demonstranti považovali za poslední kapku.

Podle BBC jsou žluté vesty spontánním hnutím postrádajícího vůdce a jasnou organizaci, které představuje vzpouru tzv. „Francie periferií“, tj. tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí ve svém každodenním životě na autech, proti sofistikovaným „tvůrcům pravidel“ v metropoli.

Protestující mají poměrně vlekou podporu veřejnosti. Podle čtvrtečního průzkumu agentury Odoxa 77% dotázaných uvedlo, že protesty jsou opodstatněné a 80% uvedlo, že by Macron měl odvolat zvýšení spotřební daně na ropné produkty plánované od ledna.

Feministické protesty

Protesty žlutých časově kolidují s dnešními pochody francouzských žen vyjadřujících podporu hnutí #NousToutes (My všechny ženy), sdružujícího francouzské feministické skupiny protestující proti násilí na ženách. Hnutí uskutečnilo svou první protestní akci v září, kdy se pochodů zúčastnilo asi 600 lidí v Paříži a 4 000 lidí v celé Francii.

Protesty se odehrávají den před Mezinárodním dnem pro odstranění násilí páchaného na ženách (International Day for the Elimination of Violence Against Women). Organizátorka pochodu, Madeline Da Silvaová, sdělila stanice France24, že jejich cílem je „vyslat elektrický šok skrz společnost“, aby veřejnost se „postavila na nohy“ a řekla „stop“ sexuálně motivovanému násilí.

Organizátorky na sociálních sítích vyzývaly žluté vesty, aby neblokovaly cesty a dálnice, aby demonstranti proti násilí na ženách mohli svobodně a bez potíží se zúčastnit a uskutečnit demonstrace. Díky stejnému datu hrozí, že demonstrace proti násilí na ženách bude přehlídnuta mediálně silnější demonstrací žlutých vest. Da Silvaová si je nicméně jistá, že zpráva hnutí získá dostatečnou pozornost.

Podle francouzských vládních statistik každý rok je přibližně 225 000 žen obětí domácího násilí a okolo 250 žen je ve Francii znásilněno každý den. Femicide neboli zabití ženy kvůli jejímu pohlaví představuje pětinu všech vražd v zemi. V roce 2016 bylo hlášeno, že celkem 123 žen bylo zabito stávajícími nebo bývalými partnery, tj., že zhruba každý třetí den byla zabita jedna žena.