Předsednictví v EU přebírá Rumunsko. Jeho "vláda" bude specifická

Po Rakousku, které se ve druhé polovině letošního roku své předsednické role zhostilo s přehledem, nepanují mezi bruselskými diplomaty ohledně rumunských schopností velká očekávání.

V dobré paměti jsou v Bruselu nejen výroky premiérky Vioricy Dancialové, kterými reagovala na kritické hodnocení některých kroků vlády, ale i nedávné problémy uvnitř rumunské vlády i spory mezi kabinetem a prezidentem Klausem Iohannisem. Ten se dokonce nechal slyšet, že země na předsednictví vůbec není připravena.

Volby do europarlamentu v květnu tak navíc znamenají, že mnoho nedojednaných věcí bude potřeba vyřešit v prvních třech měsících roku, aby je stihli stávající poslanci schválit nejpozději na svém dubnové schůzi.

"Je jasné, že to předsednictví bude specifické," připouští také český velvyslanec při EU Jakub Dürr. Připomíná ale zároveň deset let starou zkušenost české předsednické role, kdy nová členská země obstála i přes výrazné komplikace na domácí politické scéně související s pádem vlády Mirka Topolánka. Rumuni se členy EU stali na počátku roku 2007.

Next January Romania will take over the presidency of the @EUCouncil for 6️⃣ months. Want to know the story behind the logo for the Romanian presidency? Look no further ??? → https://t.co/tSdyqMsiTy #RO2019EU pic.twitter.com/qqwGY9mydu

O dvou tématech mohou členské země debatovat bez ohledu na volby, a tak zřejmě budou pro rumunské předsednictví zásadní. Prvním je pokračování diskuse o podobě příštího víceletého rozpočtu unie. Premiéři a prezidenti zemí společenství v polovině prosince rozhodli, že diskusi o dlouhodobých financích EU pro roky 2021 až 2027 chtějí dokončit až na podzim příštího roku.

Druhým tématem, které může Rumunsko, také vzhledem ke své geografické poloze, významněji posunout, je diskuse o spolupráci EU se zeměmi západního Balkánu. Unie má zájem rozvíjet vztahy s Makedonií či Albánií, aby v této oblasti nepřenechala strategickou iniciativu konkurentům, ať už se jedná o Rusko či Čínu.

Atmosféru v unii výrazným způsobem v příštích měsících ovlivní vývoj dění kolem brexitu. Ať už Británie odejde podle smlouvy s přechodným obdobím či bez dohody, přestane být 29. března členem EU. V květnu se v rumunském Sibiu sejdou premiéři a prezidenti ostatních 27 zemí bloku a proberou, co s unií dál v menším počtu členů.

Samo rumunské předsednictví jako své priority pro následující půlrok uvádí snahu sbližovat rozdíly mezi regiony v Evropě, podporu její konkurenceschopnosti, ale také lepší vnitřní i vnější bezpečnost bloku. Dalšími prioritami Bukurešti jsou posilování role unie jako globálního hráče, a to včetně obchodní politiky a politiky vůči sousedům. Rumuni také chtějí klást důraz na evropské hodnoty, včetně rovných příležitostí, solidarity či boje proti rasismu a xenofobii.