O brexitové dohodě se bude hlasovat 15. ledna, nový průzkum je pro vládu zdrcující

Hlasování o brexitové dohodě v dolní komoře britského parlamentu je naplánováno na 15. ledna. S odvoláním na blíže nespecifikované zdroje v britské vládě to dnes napsala zpravodajská společnost BBC. Deník The Times píše, že premiérka Theresa Mayová pravděpodobně v příštích dnech představí sadu požadavků pro Brusel, jejichž splnění by mohlo pomoci dohodu v britském parlamentu prosadit. Podle nového průzkumu institutu ORB International její stávající podobu považuje za správnou pouze 18 procent voličů.

Kvůli značnému odporu i mezi vlastními poslanci Mayová v prosinci hlasování o dokumentu odvolala. Podle The Times i přes "intenzivní" diplomatické snahy během vánočního období nemá premiérka prakticky nic nového, čím by kritiky přesvědčila.

Before a possible vote next week, fewer than one in five adults agree the PM has got the right dealAgree 18%Disagree 61% DN 21%Full results here: https://t.co/W0mVpURggV #brexit #theresamay #uk #politics #research

— ORB International (@ORB_Int) 7. ledna 2019

Předsedkyně vlády tudíž údajně vyzve Evropskou unii, aby slíbila, že finální dohoda o novém obchodním a bezpečnostním vztahu s Británií bude hotová do konce roku 2021. Takové prohlášení by mohlo zmírnit obavy z takzvané severoirské pojistky v brexitové dohodě, v níž mnozí poslanci vidí snahu EU udržet Británii na dlouhou dobu ve svých strukturách i po konci přechodného období.

The Times uvádí, že Mayová chce působnost kontroverzní pojistky omezit "zámkem na tři západy" a získat také ujištění, že severoirské podniky budou mít v případě jejího zavedení neomezený přístup na britský trh, a že britský parlament bude na celý proces dohlížet. Britská premiérka prý tyto požadavky pravděpodobně představí v nadcházejících dnech, ačkoli její poradci jsou si vědomi, že Brusel může odmítnout učinit jakékoli další kroky předtím, než se ke stávající dohodě vyjádří Dolní sněmovna.

Vládní mluvčí dnes při pravidelném briefingu přesný termín hlasování neuvedl, zopakoval pouze, že se uskuteční příští týden. Debata poslanců o dojednaných podmínkách britského odchodu z EU se po měsíční pauze znovu rozjede ve středu a Mayová by v tento den měla zákonodárce informovat o aktuálním stavu rozhovorů s představiteli EU. Nedávno podle britských médií hovořila například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, Evropská komise ale zároveň oznámila, že nemá v plánu žádná další jednání s britskou vládou.

Během prosincové debaty britských poslanců o brexitové dohodě se kromě opozice vyslovilo proti předloženému dokumentu také více než 100 konzervativních poslanců a zástupci severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o níž se menšinová konzervativní vláda opírá. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se od té doby parlamentní matematika dramaticky změnila.

Předložená dohoda má podle aktuálních průzkumů také minimální podporu u britských voličů. V posledním dotazování ORB International jenom 18 procent respondentů souhlasilo s tvrzením, že Mayová pro Británii vyjednala správnou dohodu. Zmíněný ústav zkoumá důvěru občanů v počínání premiérky už od konce roku 2016 a čerstvý údaj pro šéfku vlády představuje dosud nejhorší výsledek. V jiném nedávném šetření zase Britové vybírali mezi brexitem na základě aktuální dohody, neřízeným brexitem a setrváním v EU: první možnost podpořilo pouze 13 procent dotázaných.

Premiérka Mayová v neděli ve vysílání televize BBC uvedla, že v případě zamítnutí dohody se Británie ocitne v "neprobádaném území". Jaký by byl za takového vývoje její další postup, zatím odmítá prozradit, přičemž jasně nevyloučila v podstatě žádnou možnost. Vláda dříve uvedla, že pokud dohoda s EU neprojde, Británie 29. března blok opustí bez ní.

Takový scénář je patrně pro většinu poslanců rovněž nepřijatelný a před jeho negativními důsledky varovala řada institucí včetně britské centrální banky. BBC informuje, že více než 200 členů Dolní sněmovny včetně 22 konzervativců se už podepsalo pod dopis vyzývající Mayovou k tomu, aby odchod z EU bez dohody vyloučila. Signatáři byli údajně pozváni na úterní setkání s premiérkou.

Naopak bývalý ministr zahraničí a hlasitý zastánce jasné odluky od EU Boris Johnson dnes v komentáři v listu The Daily Telegraph brexit bez dohody hájil a označil tento scénář za možnost, která je nejblíže tomu, pro co občané v červnu 2016 hlasovali.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová Velká Británie EU (Evropská unie) Severní Irsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy