Německo se musí chopit vedoucí role při ochraně Evropské unie, myslí si politik

V současné krizi společného evropského projektu, který ohrožují aktéři uvnitř i vně EU, by měl Berlín zaujmout roli hlavního ochránce. Pro budoucnost Unie může podniknout konkrétní kroky, myslí si Cem Ödzemir, bývalý spolupředseda německých Zelených.

Cem Ödzemir je německý politik tureckého původu, který byl po deset let spolupředsedou strany Zelených. Současnou situaci před evropskými volbami vnímá jako vážnou hrozbu pro liberální a demokratickou Evropu. Proto by Německo mělo sehrát roli aktivního ochránce Evropské unie.

„Bez přehánění můžeme říct, že je v sázce budoucnost evropského projektu,“ napsal v článku pro server Politico. Vnitřní krize, kterou EU prožívá, souvisí se ztrátou důvěry lidí v instituce liberální demokracie a ve schopnost národních vlád zajistit občanům ekonomickou prosperitu a zmírnit destabilizační efekty migrace a globalizace. Proto se lidé obracejí k populistickým vůdcům, kteří jim sice nabízejí jednoduché odpovědi, ale ne opravdová řešení problémů.

Podle Ödzemira tuto „bitvu myšlenek“ mohou a musí vyhrát proevropské demokratické síly. A právě Německo se v tomto boji musí zhostit hlavní role. Má pro to důležité předpoklady. Od sjednocení na sklonku studené války byla země hlavním tahounem hlubší evropské integrace, navíc má díky své hospodářské a diplomatické pozici možnost postavit se zahraničním aktérům, kteří usilují o rozvrácení sjednocené Evropy.

Kvůli tomu však musí Berlín přeorientovat svoji zahraniční politiku, myslí si politik. Jedním z bodů, o který se má Německo pokusit, je hlubší spolupráce s Francií. „Evropa se nemůže pohnout vpřed bez silného německo-francouzského motoru,“ píše Ödzemir. Země by společně měly usilovat o posílení evropského finančního systému a rozpočtu. Posílit je nutné taky obranyschopnost kontinentu a vytvořit efektivní evropskou azylovou politiku.

Německo musí dále zdvojnásobit úsilí o vyřešení migrační a uprchlické krize, která kontinent destabilizuje. „Kontinent potřebuje řešení na celounijní úrovni, které účinně zajistí azyl těm, kdo na něj mají nárok a rychle vrátí ty, kteří nárok nemají, do zemí původu,“ myslí si politik. Zároveň je potřeba pomoci příhraničním zemím, které sami krizi nedokáží zvládat.

Berlín by také měl odstoupit od projektu plynovodu Nord Stream 2, který činí Evropu přístupnější ruskému vlivu a na národní úrovni ohrožuje energetickou nezávislost Německa. V neposlední řadě Německo musí připravit geopolitickou strategii, která by umožnila čelit vzrůstajícímu vlivu Číny v Evropě. „Potřeba, aby Německo zaujalo pevný postoj v otázce čínských investic je stále naléhavější,“ píše Ödzemir.

Tyto čtyři zahraničně politické body by měly zajistit pevný základ a protiváhu strachu, který šíří populisté. „Pro Evropu není jiný možný směr než vpřed. Populisté a autoritáři se nás pokoušejí rozdělit a Evropa je v nebezpečí. Ale tuto hrozbu můžeme překonat, pokud budeme aktivně a kreativně usilovat o její vyřešení,“ uzavírá německý politik.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.
Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

Více souvisejících

Německo EU (Evropská unie) populismus Cem Ödzemir evropa

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy