Do boje o Bratislavský hrad se přihlásilo 18 zájemců, tři nesplnili podmínky

Podmínky pro kandidaturu na prezidenta Slovenska v březnových přímých volbách splnilo 15 z 18 zájemců. Rozhodl o tom šéf sněmovny Andrej Danko, sdělilo dnes ČTK tiskové oddělení parlamentu. Trojice vyřazených málo známých Slováků může rozhodnutí předsedy Národní rady napadnout u soudu. Lhůta na podání kandidátek skončila ve čtvrtek. Současný prezident Andrej Kiska už loni oznámil, že se o znovuzvolení ucházet nebude.

Největší popularitě se z kandidátů na příštího prezidenta podle dřívějšího průzkumu agentury Focus těší místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Na třetím místě v průzkumu skončil kontroverzní soudce nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Šefčovič ohlásil kandidaturu na prezidenta, kterou mu nabídl šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie a expremiér Robert Fico, teprve před dvěma týdny. Mistrík, jenž kandiduje i s podporou největší opoziční strany Svoboda a solidarita, už dříve zahájil například billboardovou kampaň.

Půldruhého měsíce před prvním kolem hlasování pokračuje volební kampaň zatím spíše vlažně.

Slovenským prezidentem se kromě zmiňované trojice chtějí stát i předseda pravicově populistické strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár, právnička Zuzana Čaputová, poslanec malého opozičního hnutí Jsme rodina Milan Krajniak, někdejší šéf úřadu na ochranu ústavních činitelů Juraj Zábojník, podnikatelka Bohumila Tauchmannová, občanský aktivista Martin Daňo, předseda neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, bývalý předseda parlamentu František Mikloško, pedagog Eduard Chmelár, předseda občanského sdružení Slovenské hnutí obrody Róbert Švec a podnikatel a vysokoškolský pedagog Ivan Zuzula.

Předseda slovenského parlamentu nepřijal kandidaturu občanského kandidáta Radovana Znášika, jemuž v době voleb ještě nebude 40 let, což je jedna z podmínek kandidatury. Danko stejně postupoval i vůči důchodci Jánu Molnárovi, který podle médií podvodem vylákal od poslanců parlamentu podpisy pro svou kandidaturu. Vyřazen byl také podnikatel Martin Konečný, který ke kandidatuře nepřipojil dostatek podpisů sympatizantů.

Zájemci o křeslo slovenského prezidenta museli předložit petici s podpisy nejméně 15.000 obyvatel nebo souhlas 15 poslanců sněmovny s kandidaturou.

První kolo přímých prezidentských voleb se na Slovensku uskuteční 16. března, případné druhé kolo je naplánováno o dva týdny později.

Související

Robert Fico

Slovensko vyhrožuje, že zablokuje sankce EU proti Rusku

Slovenský premiér Robert Fico v neděli prohlásil, že jeho vláda zablokuje jakékoli nové sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by poškodily zájmy Slovenské republiky. Fico tak opět naznačil, že pod jeho vedením se Bratislava nebude bezpodmínečně řídit společnou unijní linií vůči Moskvě.

Více souvisejících

Slovensko Prezident SR Maroš Šefčovič Andrej Danko Robert Mistrík

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 45 minutami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

Trump hrozí Íránu dalšími útoky. Washington přitom tvrdí, že šlo o jednorázový úder

Prezident ISA Donald Trump v sobotu večer vystoupil s mimořádným projevem k národu, během něhož označil americký útok na tři íránská jaderná zařízení za „spektakulární vojenský úspěch“ a současně varoval Teherán, že další údery jsou na stole, pokud se Írán nebude ochoten dohodnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy