EU děsí "no deal". Barnier se snaží zabránil brexitu bez dohody, Macron je ráznější

Hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier řekl, že dělá, co může, aby zabránil odchodu Británie z evropského bloku bez dohody. Zároveň zdůraznil, že o takzvané irské pojistce, která je hlavním sporným bodem brexitové dohody, nelze znovu vyjednávat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by EU schválila odklad brexitu pouze v případě, že Britové svou žádost zdůvodní novými kroky. Reagoval tak na to, že britská premiérka Theresa Mayová v úterý otevřela cestu k hlasování o odkladu.

Mayová dnes v příspěvku v listu The Daily Mail uvedla, že její další vyjednávání s Evropskou unií začíná přinášet ovoce. Zopakovala, že odklad termínu vystoupení z unie si nepřeje a že se "zcela soustředí" na dosažení dohody do 29. března. V příspěvku kritizovala i lídra labouristů Jeremyho Corbyna, jehož "cynické politické hry" by podle ní Británii vrátily na úplný začátek.

"Dělám, co mohu," řekl dnes unijní vyjednavač Barnier v rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici France Info. Zároveň vyzval všechny ostatní, aby "udělali vše", co je v jejich silách, aby se dosáhlo dohody. "Je načase, aby se v té zemi (Británii) uskutečnil dialog mezi většinou a opozicí," dodal Barnier.

.@franceinfo: Un accord est encore possible, nous y travaillons jusqu’à la dernière minute, mais c’est désormais au gouvernement et au Parlement ?? de prendre leurs responsabilités. pic.twitter.com/nrc6bDVUYp

— Michel Barnier (@MichelBarnier) 27. února 2019

"Není přesné, když řekneme, že nejpravděpodobnější je 'no deal'," pokračoval Bernier s odkazem na scénář odchodu Británie z EU bez dohody. "Je to jedna z možností, není to ještě pravděpodobnost," dodal.

Brexit je naplánován na 29. března. V úterý ale Mayová poprvé připustila, že Británie může požádat o krátký odklad termínu odchodu země z EU. Přistoupit k tomu ale chce jen v případě, že britští poslanci odmítnou při nadcházejícím hlasování její brexitovou dohodu i možnost, aby země opustila unii zcela bez dohody. Vystoupení z EU však podle Mayové nelze odsunout dál, než na konec června.

Macron dnes reagoval slovy, že EU se může žádostí o odklad zabývat jen tehdy, "bude-li zdůvodněna novými volbami v Británii". "Ale nemůžeme v žádném případě schválit prodloužení bez jasné představy o kýženém cíli," dodal francouzský prezident.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která je dnes na pracovní návštěvě Paříže, dodala, že s Macronem věc vidí úplně stejně. Podle agentury Reuters ale její další slova svědčila o větší míře flexibility.

LIVE | Déclaration avec la Chancelière fédérale d'Allemagne, Angela Merkel.https://t.co/hEyAQ8g5Ss

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 27. února 2019

EU již delší dobu uvádí, že prodloužení procesu zakotveného v článku 50 lisabonské smlouvy by bylo přípustné pouze s jasným plánem z britské strany. Žádost Londýna by lídři zbylých 27 zemí museli schválit jednomyslně. Článek 50 upravuje vystoupení členské země z EU. Co se týče rétoriky kolem brexitu, patří Merkelová v rámci "EU27" k těm vstřícnějším lídrům, zatímco pro Macrona platí opak. I přes rostoucí "brexitovou únavu" na straně unie se ale nejrůznější komentátoři spíše přiklánějí k variantě, že jakákoli žádost Británie o odklad brexitu by byla přijata.

Hlavní příčinou současné patové situace je takzvaná irská pojistka, o které není ale podle dnešního Barnierova prohlášení možné znovu vyjednávat. Dosavadní podoba pojistky vyvolává u některých britských poslanců obavu, že její uplatnění - byť je až záložním řešením - může Británii připoutat k unijním strukturám i po odchodu země z EU.

Takové úvahy patří k hlavním důvodům, proč dohoda o podmínkách brexitu nezískala dosud v britském parlamentu podporu. Irská pojistka řeší situaci na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem po brexitu. Smyslem je zabránit, aby vznikla tvrdá hranice s klasickým celním režimem.

Konzervativní britský poslanec Jacob Rees-Mogg, který je jedním z hlavních zastánců důsledného oddělení Británie od unijních struktur, dnes řekl, že by mohl podpořit v parlamentu brexitovou dohodu premiérky Mayové, pokud by byla irská pojistka časově omezená. Pro dohodu by byl ochoten hlasovat, "pokud by tu bylo jasné datum, které říká, že pojistka končí, a pokud by bylo v textu dohody nebo v obdobě textu dohody".

EU však odmítá jakékoli úpravy, které by "šly proti duchu" současné pojistky. Tam spadají i debaty o vytyčení konce její platnosti nebo o mechanismu pro její jednostranné vypovězení. Podle bruselské zpravodajky BBC Katyi Adlerové se tak vyjednavači obou stran momentálně snažínajít průnik mezi opatřeními přijatelnými pro Brusel a požadavkem Londýna na "právně závazné záruky".

Související

Více souvisejících

Brexit Michel Barnier EU (Evropská unie) Velká Británie Theresa Mayová Emmanuel Macron Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 13 minutami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.

před 1 hodinou

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

včera

Joe Biden

Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

včera

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

včera

včera

včera

včera

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

včera

16. listopadu 2024 22:24

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy