EU děsí "no deal". Barnier se snaží zabránil brexitu bez dohody, Macron je ráznější

Hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier řekl, že dělá, co může, aby zabránil odchodu Británie z evropského bloku bez dohody. Zároveň zdůraznil, že o takzvané irské pojistce, která je hlavním sporným bodem brexitové dohody, nelze znovu vyjednávat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by EU schválila odklad brexitu pouze v případě, že Britové svou žádost zdůvodní novými kroky. Reagoval tak na to, že britská premiérka Theresa Mayová v úterý otevřela cestu k hlasování o odkladu.

Mayová dnes v příspěvku v listu The Daily Mail uvedla, že její další vyjednávání s Evropskou unií začíná přinášet ovoce. Zopakovala, že odklad termínu vystoupení z unie si nepřeje a že se "zcela soustředí" na dosažení dohody do 29. března. V příspěvku kritizovala i lídra labouristů Jeremyho Corbyna, jehož "cynické politické hry" by podle ní Británii vrátily na úplný začátek.

"Dělám, co mohu," řekl dnes unijní vyjednavač Barnier v rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici France Info. Zároveň vyzval všechny ostatní, aby "udělali vše", co je v jejich silách, aby se dosáhlo dohody. "Je načase, aby se v té zemi (Británii) uskutečnil dialog mezi většinou a opozicí," dodal Barnier.

.@franceinfo: Un accord est encore possible, nous y travaillons jusqu’à la dernière minute, mais c’est désormais au gouvernement et au Parlement ?? de prendre leurs responsabilités. pic.twitter.com/nrc6bDVUYp

— Michel Barnier (@MichelBarnier) 27. února 2019

"Není přesné, když řekneme, že nejpravděpodobnější je 'no deal'," pokračoval Bernier s odkazem na scénář odchodu Británie z EU bez dohody. "Je to jedna z možností, není to ještě pravděpodobnost," dodal.

Brexit je naplánován na 29. března. V úterý ale Mayová poprvé připustila, že Británie může požádat o krátký odklad termínu odchodu země z EU. Přistoupit k tomu ale chce jen v případě, že britští poslanci odmítnou při nadcházejícím hlasování její brexitovou dohodu i možnost, aby země opustila unii zcela bez dohody. Vystoupení z EU však podle Mayové nelze odsunout dál, než na konec června.

Macron dnes reagoval slovy, že EU se může žádostí o odklad zabývat jen tehdy, "bude-li zdůvodněna novými volbami v Británii". "Ale nemůžeme v žádném případě schválit prodloužení bez jasné představy o kýženém cíli," dodal francouzský prezident.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která je dnes na pracovní návštěvě Paříže, dodala, že s Macronem věc vidí úplně stejně. Podle agentury Reuters ale její další slova svědčila o větší míře flexibility.

LIVE | Déclaration avec la Chancelière fédérale d'Allemagne, Angela Merkel.https://t.co/hEyAQ8g5Ss

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) 27. února 2019

EU již delší dobu uvádí, že prodloužení procesu zakotveného v článku 50 lisabonské smlouvy by bylo přípustné pouze s jasným plánem z britské strany. Žádost Londýna by lídři zbylých 27 zemí museli schválit jednomyslně. Článek 50 upravuje vystoupení členské země z EU. Co se týče rétoriky kolem brexitu, patří Merkelová v rámci "EU27" k těm vstřícnějším lídrům, zatímco pro Macrona platí opak. I přes rostoucí "brexitovou únavu" na straně unie se ale nejrůznější komentátoři spíše přiklánějí k variantě, že jakákoli žádost Británie o odklad brexitu by byla přijata.

Hlavní příčinou současné patové situace je takzvaná irská pojistka, o které není ale podle dnešního Barnierova prohlášení možné znovu vyjednávat. Dosavadní podoba pojistky vyvolává u některých britských poslanců obavu, že její uplatnění - byť je až záložním řešením - může Británii připoutat k unijním strukturám i po odchodu země z EU.

Takové úvahy patří k hlavním důvodům, proč dohoda o podmínkách brexitu nezískala dosud v britském parlamentu podporu. Irská pojistka řeší situaci na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem po brexitu. Smyslem je zabránit, aby vznikla tvrdá hranice s klasickým celním režimem.

Konzervativní britský poslanec Jacob Rees-Mogg, který je jedním z hlavních zastánců důsledného oddělení Británie od unijních struktur, dnes řekl, že by mohl podpořit v parlamentu brexitovou dohodu premiérky Mayové, pokud by byla irská pojistka časově omezená. Pro dohodu by byl ochoten hlasovat, "pokud by tu bylo jasné datum, které říká, že pojistka končí, a pokud by bylo v textu dohody nebo v obdobě textu dohody".

EU však odmítá jakékoli úpravy, které by "šly proti duchu" současné pojistky. Tam spadají i debaty o vytyčení konce její platnosti nebo o mechanismu pro její jednostranné vypovězení. Podle bruselské zpravodajky BBC Katyi Adlerové se tak vyjednavači obou stran momentálně snažínajít průnik mezi opatřeními přijatelnými pro Brusel a požadavkem Londýna na "právně závazné záruky".

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Michel Barnier EU (Evropská unie) Velká Británie Theresa Mayová Emmanuel Macron Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Martina Sáblíková

Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu

Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.

před 34 minutami

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 6 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy