Prodloužení brexitu nabourá eurovolby? Chaos nebere konce, Juncker varoval Mayovou

Mayová dnes dopisem požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o přeložení britského odchodu z unie z 29. března na 30. června. O věci budou ve čtvrtek odpoledne v Bruselu jednat prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí EU, jejichž jednomyslný souhlas s britskou žádostí je zapotřebí.

Právníci Evropské komise ale podle informací ČTK upozorňují na to, že odklad brexitu například právě na 30. červen, tedy za volby do europarlamentu, by znamenal "vážná právní a politická rizika pro Evropskou unii a importoval některé ze stávajících nejistot ve Spojeném království do EU27".

.@JunckerEU thinks it is good that @theresa_may sets out her thoughts ahead of #EUCO; warned her in phone call against including a date for the extension that is after #EUelections2019. #Brexit has to be complete before 23 May - otherwise #EUelections2019 have to be held in UK.

Podle mluvčího komise Juncker míní, že je dobře, že Mayová před unijním summitem jednoznačně vyjádřila svůj postoj. Protažení stávajícího období pro vyjednávání podle článku 50 unijní smlouvy až na dobu po eurovolbách podle něj znamená, "že budeme čelit institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby". Schinas dodal, že podle názoru předsedy EK v případě odložení brexitu za 23. květen by také voliči v Británii museli vybírat své nové europoslance.

Do zjevného rozporu se tak dostal odborný pohled právníků Evropské komise a Evropské rady, tedy členských zemí. Juncker nyní v zásadě jen zopakoval pohled EK, o kterém Mayové napsal už 11. března.

Podle právních podkladů rady z minulého pátku, do nichž měla ČTK možnost nahlédnout, by Británie musela eurovolby uspořádat v případě, že by byl brexit odložen za konec června, přesněji za 2. červenec, na kdy je naplánována inaugurační schůze nového europarlamentu.

Evropská komise ve svém vlastním rozboru, který má ČTK k dispozici, upozorňuje na rizika několika scénářů vývoje po odložení brexitu na 30. červen bez toho, že by Británie uspořádala eurovolby.

V důsledku by podle EK takový vývoj mohl znamenat zpochybnění legitimity nového složení europarlamentu i jeho následných rozhodnutí, včetně těch klíčových o složení budoucí Evropské komise a podobě unijního rozpočtu. "Každé rozhodnutí bude možné právně napadnout," upozorňuje komise.

"Změna přístupu Spojeného království - tedy fenomén, se kterým jsme se v posledních měsících důvěrně seznámili - může vést k opožděným volbám (do europarlamentu)" a tedy v důsledku k tomu, že někteří z europoslanců zvolených v jiných unijních zemích - kterým byly kvůli brexitu přerozděleny některé z původně britských křesel - se do europarlamentu nedostanou. To by následně také mělo dopředu neodhadnutelný dopad na rozložení politických sil v europarlamentu, upozornila EK.

Komise také zdůraznila, že právě kvůli těmto nejistotám souvisejícím s eurovolbami musí ostatní členské země nejpozději v polovině dubna vědět, jak hodlá britská strana ohledně výběru nových europoslanců postupovat.

Právníci komise proto došli k závěru, že každé prodloužení nabídnuté britské straně by buď mělo skončit před 23. květnem, nebo být výrazně delší a počítat s uspořádáním eurovoleb v Británii. "Je to jediný způsob ochrany fungování evropských institucí a jejich schopnosti rozhodovat," stojí v dokumentu.