Britští europoslanci budou jen nutné zlo? Tusk odmítá reptání některých politiků

Prezidenti a premiéři unijních zemí prodloužili britské členství v evropském bloku do 31. října s tím, že Británie se zapojí do květnových evropských voleb. Pokud by však britští poslanci dokázali schválit výstupní dohodu s Bruselem dříve, může země opustit unii před domluveným krajním termínem či dokonce ještě před eurovolbami.

Někteří evropští politici podle Tuska pohlížejí na britskou účast ve volbách jako na nutné zlo a obávají se, že Britové budou v čase zbývajícím do brexitu vyvolávat v EU obstrukce. Podle šéfa unijních summitů ale nejsou tyto obavy na místě a k Británii je třeba přistupovat jako k plnohodnotnému členovi unie.

Tusk rovněž zopakoval, že sedmadvacítka není ochotna znovu otevírat připravenou dohodu o podmínkách brexitu, kterou britská Dolní sněmovna již třikrát odmítla.

LIVE NOW - follow my report to the European Parliament on the special European Council meeting of 10 April 2019 #Brexit #EUCO https://t.co/nKzIi7Dx1R

"Nicméně, pokud by to usnadnilo ratifikační proces (v Británii), je EU27 ochotna přehodnotit politickou deklaraci o budoucích vzájemných vztazích," prohlásil Tusk. Právě změny v této deklaraci mohou být výsledkem nynějších jednání mezi vládou premiérky Theresy Mayové a opozičními labouristy, které mají za cíl najít kompromis umožňující schválení dohody v britském parlamentu.

Tusk dnes poznamenal, že během brexitového summitu jeden z evropských lídrů označil za "snílky" ty politiky, kteří věří nereálné možnosti, že Británie nakonec v EU zůstane. "V tomto dosti složitém historickém okamžiku potřebujeme snílky a sny. Nemůžeme náš osud nechat náhodě. Já sám nepřestanu snít o lepší a jednotnější Evropě," podotkl předseda Evropské rady, který dlouhodobě vidí jako nejlepší možnost britské setrvání v unii.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes prohlásil, že díky půlročnímu odkladu brexitu se unijní země mohou věnovat i jiným zásadním věcem jako jsou obchodní vztahy s USA či nadcházející evropské volby, a nemusí "každý týden jednat pouze o brexitu".

Europoslanci hlavních frakcí lidovců a socialistů v následné debatě většinou půlroční odklad brexitu ocenili, neboť podle nich předešel nejhoršímu řešení, kterým by byl britský odchod bez dohody.

Nesouhlas naopak zazněl z řad britských protiunijních poslanců. Někteří z nich setrvávání své země v EU navzdory vůli většiny hlasujících v brexitovém referendu 2016 označili za konec britské demokracie. Nigel Farage prohlásil, že premiérka Mayová v Bruselu "žebrala" o odklad a že Britové byli opět poníženi. Politik, který podle průzkumů patrně uspěje se svou novou Stranou pro brexit, slíbil, že britští europoslanci budou po volbách v EP hodně slyšet. Odhadl přitom, že Británie neodejde z EU ani v říjnovém termínu, neboť vláda a opozice nedokážou nalézt shodu.

Konzervativní britská europoslankyně Julie Girlingová naopak za vyjednaný odklad Tuskovi poděkovala. Půlroční lhůta podle ní umožňuje vypsání nového brexitového referenda na září, na jehož základě by Londýn mohl stáhnout žádost o odchod z unie. Ačkoli stoupenci setrvání v EU mají nyní podle anket v Británii mírně navrch nad zastánci brexitu, vláda návrhy na nové všelidové hlasování odmítá.