Evropský parlament dnes schválil návrh nařízení o rozšíření povinné výbavy nových automobilů o vyspělé bezpečnostní technologie, jakými jsou například systém nouzového brzdění či mechanismus upozorňující na překročení povolené rychlosti. Moderní technologie by podle návrhu měly být součástí vybavení nových automobilů od května 2022 a od května 2024 i u existujících modelů aut. Poslanci se na znění návrhu již předběžně domluvili s Radou ministrů. Podle odhadů by opatření mohlo přispět ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 20 procent.
Ve prospěch nařízení hlasovalo hlasovalo 578 poslanců, 30 bylo proti a 25 se hlasování zdrželo. Dopravní nehody na silnicích EU si podle předběžných údajů Evropské komise vyžádaly loni 25.100 životů a 135.000 vážných zranění. V Česku byl loni počet úmrtí při dopravních nehodách v poměru k obyvatelstvu nad průměrem EU a oproti roku 2017 stoupl o 14 procent.
Nová pravidla se budou vztahovat na osobní vozidla, dodávky, autobusy a nákladní automobily. Jedním z bezpečnostních prvků, které by měly být v budoucnu součástí povinné výbavy automobilů, je systém inteligentní regulace rychlosti (ISA), který řidiče na základě sledování map a rozpoznání dopravních značek upozorní na překročení povolené rychlosti. Samotný systém neomezí rychlost vozidla a řidiči budou mít možnost jej vypnout, zřejmě by tak ale museli učinit při každém nastartování vozidla, jelikož se systém zapne automaticky.
K dalším povinným záchranným systémům by měly patřit pokročilý systém nouzového brzdění a rozpoznávání rozptýlenosti řidiče, systém nouzového udržování vozidla v jízdním pruhu, detekce zpětného chodu, snadnější montáž alkoholového imobilizéru a signál nouzového brzdění. Přibýt by měla také černá skřínka, která by zaznamenala údaje o případné nehodě.
"Každoročně stále umírá na evropských silnicích víc než 25.000 lidí, a to i přesto že jsme za poslední roky snížili počet obětí automobilových nehod téměř o polovinu. Nové technologie nám dávají nové možnosti, jak snižovat počty mrtvých i zraněných v silničním provozu. Zařízení, která byla dosud dostupná pouze v luxusních vozech, by měla nyní sloužit všem," uvedla europoslankyně Dita Charanzová s tím, že prosadila řadu pozměňovacích návrhů.
"Komise například původně navrhovala, aby v případech, kdy řidič překročí povolenou rychlost, reagovalo auto vibrací plynového pedálu. Takto by to bylo naprosto nepřijatelné. Prosadila jsem proto, aby si výrobci mohli sami zvolit technické řešení, vybrat reakci auta na překročení rychlosti, ale hlavně aby mohl být tento systém samotným řidičem vypnut, pokud jej nechce používat. Jde o asistenční režim, který nám má jízdu například v městech usnadnit, nikoli omezovat," doplnila.
V letech 2001 až 2017 se v souvislosti s technologickým a společenským pokrokem počet úmrtí při dopravních nehodách v Evropě podle informací Evropského parlamentu snížil o 57,5 procenta. V poslední době ale počty smrtelných nehod již dramaticky neklesají. V roce 2017 měly podle statistik nejbezpečnější silnice Švédsko, Spojené království a Nizozemsko, zatímco Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko se umístily na nejspodnějších příčkách.
Související
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Evropský automobilový průmysl na scestí: O elektromobily není takový zájem, Čína chystá velkou expanzi do EU
auto , evropský parlament , EU (Evropská unie) , Dita Charanzová (ANO)
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 3 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 4 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 8 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 9 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 11 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák