Žluté vesty má i Německo. Protestující nedosáhli vůbec ničeho

Oblečení mají stejné barvy jako jejich francouzští kolegové, protestují také kvůli autům, jen stejnými úspěchy jako francouzští předchůdci se zatím německé žluté vesty chlubit nemohou. Navíc ve zrušení zákazu jízdy starších dieselů v některých německých městech, za které bojují, už řada z nich ani moc nevěří.

"Ne, zatím jsme vůbec ničeho nedosáhli," připouští důchodce Karl-Heinz, který se ve Stuttgartu protestů účastní týden co týden. "Chodí nás stále méně. Na začátku tady bylo přes tisíc lidí, ale pak jich každý víkend ubývalo. Někdy jim do toho přijde fotbal nebo nějaká slavnost, anebo prostě říkají, že se s tím stejně nedá nic dělat, že už je rozhodnuto," vysvětluje trochu odevzdaně.

Klesající účast se projevila i na zatím posledním - sobotním - protestu, na který podle policie dorazilo kolem 140 lidí, převážně postarších mužů. "Díky, že jste nás přišli podpořit. Většina řidičů dieselů zřejmě sedí doma a ještě nepochopila, jak vážná je situace. Tady jsou ti chytří a ti, kteří zvládají nepříznivé počasí," řekl skupině schovávající se pod deštníky jeden z řečníků.

Lidé oděni z velké části ve žlutých dopravních vestách se tradičně sešli u šestiproudé ulice Am Neckartor v širším centru města. Právě tam je totiž umístěna zřejmě nejznámější emisní stanice v celém Německu.

Nedávno neznámými pachateli poškozené zařízení, kolem něhož každou minutu projedou desítky až stovky aut, pravidelně měří hodnoty vysoce přesahující povolené limity, které počítají s maximální zátěží 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Loni tato stanice vévodila celoněmeckým tabulkám s 71 mikrogramy NO2 na metr krychlový.

Také proto ve Stuttgartu platí zatím nejpřísnější zákaz jízdy. Na rozdíl od jiných německých měst se netýká jen několika vybraných ulic, ale celého města. V něm nesmějí jezdit žádná osobní ani nákladní auta emisní normy Euro 4 a starší. Od poloviny roku k nim navíc dost možná přibudou i vozy splňující normu Euro 5. Ty mohou být přitom i poměrně nové, typicky jde totiž o auta schválená do provozu před 1. zářím 2015.

"Celou dobu nám doporučovali si diesely kupovat s tím, že jsou čisté. I se to podporovalo. A když si to člověk koupí, tak mu řeknou, že teď nemůže jezdit vůbec," stěžuje si Karl-Heinz, který už nějakou dobu nemůže své auto používat, protože bydlí v oblasti, kde je to zakázáno.

Právě příliš široký rozsah zákazu vadí i dalším účastníkům protestu v hlavním městě Bádenska-Württemberska. "Je přehnané, aby se zakázala celá zóna kvůli jediné měřicí stanici, jejíž místo je ještě pochybné," je přesvědčen padesátník Götz Prachar, který ale pomíjí, že emisní limity jsou ve Stuttgartu překračovány i na dalších místech.

Zcela nesmyslné jsou podle Prachara i hraniční hodnoty samotné. Tak to vidí i další protestující Preet Rodel, podle něhož by měly být limity stanoveny na skutečném vědeckém základě, nikoliv "na objednávku politických stran". O varováních vědců, že oxid dusičitý může být škodlivý už v poměrně malých koncentracích, se mezi demonstranty nemluví.

Někteří z protestujících mají obavu, že zákazy jízdy starších naftových aut jsou jen prvním krokem k něčemu většímu. "Začínají s diesely, a když ty budou všechny pryč, tak řeknou, že teď přichází čas na něco jiného. Pak budou na řadě další auta," myslí si důchodce Karl-Heinz.

"Člověk se vždy musí ptát, kdo na tom vydělává," podotýká Rodel. Na otázku, kdo tedy za zákazy stojí, po krátkém váhání odpovídá, že Zelení, kteří v této jihoněmecké zemi vedou koaliční vládu s Křesťanskodemokratickou unií (CDU).

U té se zatím protestující ani přes několikaměsíční snahu žádné změny nedovolali. "Narážíme do zdi. Myslím, že to můžou změnit jen volby," je přesvědčen. Už ty komunální, které se uskuteční koncem května, přitom voličům nabídnou novou alternativu. Její program je patrný už z názvu - jmenuje se Žádný zákaz jízdy ve Stuttgartu.

Související

Více souvisejících

Německo zákaz dieselů demonstrace v Německu auto

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy