Žluté vesty má i Německo. Protestující nedosáhli vůbec ničeho

"Ne, zatím jsme vůbec ničeho nedosáhli," připouští důchodce Karl-Heinz, který se ve Stuttgartu protestů účastní týden co týden. "Chodí nás stále méně. Na začátku tady bylo přes tisíc lidí, ale pak jich každý víkend ubývalo. Někdy jim do toho přijde fotbal nebo nějaká slavnost, anebo prostě říkají, že se s tím stejně nedá nic dělat, že už je rozhodnuto," vysvětluje trochu odevzdaně.

Klesající účast se projevila i na zatím posledním - sobotním - protestu, na který podle policie dorazilo kolem 140 lidí, převážně postarších mužů. "Díky, že jste nás přišli podpořit. Většina řidičů dieselů zřejmě sedí doma a ještě nepochopila, jak vážná je situace. Tady jsou ti chytří a ti, kteří zvládají nepříznivé počasí," řekl skupině schovávající se pod deštníky jeden z řečníků.

Lidé oděni z velké části ve žlutých dopravních vestách se tradičně sešli u šestiproudé ulice Am Neckartor v širším centru města. Právě tam je totiž umístěna zřejmě nejznámější emisní stanice v celém Německu.

Nedávno neznámými pachateli poškozené zařízení, kolem něhož každou minutu projedou desítky až stovky aut, pravidelně měří hodnoty vysoce přesahující povolené limity, které počítají s maximální zátěží 40 mikrogramů oxidu dusičitého (NO2) na metr krychlový v ročním průměru. Loni tato stanice vévodila celoněmeckým tabulkám s 71 mikrogramy NO2 na metr krychlový.

Také proto ve Stuttgartu platí zatím nejpřísnější zákaz jízdy. Na rozdíl od jiných německých měst se netýká jen několika vybraných ulic, ale celého města. V něm nesmějí jezdit žádná osobní ani nákladní auta emisní normy Euro 4 a starší. Od poloviny roku k nim navíc dost možná přibudou i vozy splňující normu Euro 5. Ty mohou být přitom i poměrně nové, typicky jde totiž o auta schválená do provozu před 1. zářím 2015.

"Celou dobu nám doporučovali si diesely kupovat s tím, že jsou čisté. I se to podporovalo. A když si to člověk koupí, tak mu řeknou, že teď nemůže jezdit vůbec," stěžuje si Karl-Heinz, který už nějakou dobu nemůže své auto používat, protože bydlí v oblasti, kde je to zakázáno.

Právě příliš široký rozsah zákazu vadí i dalším účastníkům protestu v hlavním městě Bádenska-Württemberska. "Je přehnané, aby se zakázala celá zóna kvůli jediné měřicí stanici, jejíž místo je ještě pochybné," je přesvědčen padesátník Götz Prachar, který ale pomíjí, že emisní limity jsou ve Stuttgartu překračovány i na dalších místech.

Zcela nesmyslné jsou podle Prachara i hraniční hodnoty samotné. Tak to vidí i další protestující Preet Rodel, podle něhož by měly být limity stanoveny na skutečném vědeckém základě, nikoliv "na objednávku politických stran". O varováních vědců, že oxid dusičitý může být škodlivý už v poměrně malých koncentracích, se mezi demonstranty nemluví.

Někteří z protestujících mají obavu, že zákazy jízdy starších naftových aut jsou jen prvním krokem k něčemu většímu. "Začínají s diesely, a když ty budou všechny pryč, tak řeknou, že teď přichází čas na něco jiného. Pak budou na řadě další auta," myslí si důchodce Karl-Heinz.

"Člověk se vždy musí ptát, kdo na tom vydělává," podotýká Rodel. Na otázku, kdo tedy za zákazy stojí, po krátkém váhání odpovídá, že Zelení, kteří v této jihoněmecké zemi vedou koaliční vládu s Křesťanskodemokratickou unií (CDU).

U té se zatím protestující ani přes několikaměsíční snahu žádné změny nedovolali. "Narážíme do zdi. Myslím, že to můžou změnit jen volby," je přesvědčen. Už ty komunální, které se uskuteční koncem května, přitom voličům nabídnou novou alternativu. Její program je patrný už z názvu - jmenuje se Žádný zákaz jízdy ve Stuttgartu.