Zásadní schůzka pro budoucnost EU, děti v Rumunsku kvůli ní mají prázdniny

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra. Chtějí ale také začít diskusi o "prioritách a výzvách", tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený europarlament a od podzimu také nová Evropská komise. Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm. Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako "nová unie sedmadvaceti" do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně "postbrexitový", bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Když o návrhu textu "Delarace ze Sibiu" diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o "jednotě a naději".

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit "náš způsob života, demokracii a vládu práva", či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na "míru ambicí" v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na "institucionální otázky", tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasně nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti právě Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města. Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou už také přišla Evropská komise.

Rumunský prezident Iohannis si malebné centrum svého rodného Sibiu prohlédl už dnes. Na deštivém náměstí novinářům nepřekvapivě řekl, že město je na summit připravené dobře. Velkou radost dělá neformální schůzka evropských státníků místním dětem - od pondělí do pátku mají totiž kvůli ní mimořádné prázdniny.

 Body chystané Deklarace se Sibiu podle návrhu textu, který má ČTK k dispozici:

 - Budeme bránit jednu Evropu - od východu na západ, od severu k jihu. Před třiceti lety miliony lidí bojovaly za svobodu a jednotu a strhly železnou oponu. Nemáme místo na rozdíly, které pracují proti našim společným zájmům.

- Zůstaneme jednotní v dobrém i zlém. Prokážeme si solidaritu v době potřeby a vždy budeme stát pospolu. Můžeme a budeme mluvit jedním hlasem.

- Vždy budeme hledat společná řešení, naslouchat si navzájem s pochopením a respektem.

- Budeme dál chránit náš způsob života, demokracii a vládu práva. Nezcizitelná práva a základní svobody všech Evropanů byly těžce vybojované a nikdy je nelze brát za zcela jisté. Budeme prosazovat naše společné hodnoty a principy zakotvené ve Smlouvách.

- Splníme to, co je nejdůležitější. Evropa bude dál velká ve velkých věcech. Budeme dál naslouchat obavám a nadějím všech Evropanů, přibližovat unii občanům a budeme postupovat odpovídajícím způsobem, ambiciózně a rozhodně.

- Vždy budeme dodržovat princip spravedlnosti, ať už se jedná o pracovní trh, sociální jistoty, hospodářství nebo digitální transformaci. Budeme dál snižovat nerovnosti mezi námi a vždy pomáhat těm nejzranitelnějším v Evropě, lidé jsou důležitější než politika.

- Zajistíme si prostředky k naplnění našich ambicí. Vybavíme unii prostředky nutnými k dosažení jejích cílů a naplnění jejích politik.

- Zajistíme budoucnost pro další generace Evropanů. Budeme investovat do mladých lidí a vytvoříme unii připravenou na budoucnost, schopnou zvládnout nejtěžší výzvy 21. století.

- Ochráníme naše občany a zajistíme jim bezpečí spoluprací s mezinárodními partnery.

- Evropa bude odpovědný globální hráč. Výzvám dneška čelíme všichni. Budeme dál pracovat s partnery ve světě na udržení a rozvoji světového řádu založeného na společných pravidlech, abychom měli co největší přínos z obchodních možností, a na řešení globálních otázek jako je ochrana životního prostředí a boj se změnami klimatu.

Související

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Donald Trump

Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Tusk Rumunsko Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

včera

teleskop Nancy Grace Romanové

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

včera

Kanada

Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem

Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy

Při katastrofálních bleskových záplavách v Nepálu a Tibetu zemřelo podle posledních údajů již nejméně 750 lidí. Úřady zároveň pátrají po více než třech tisících pohřešovaných osobách. Situaci na místě neustále komplikuje hrozba dalšího stoupání hladiny vody. Záchranné týmy tak musí při své pátrací práci dbát zvýšené opatrnosti.

včera

29. srpna 2026 21:47

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání

Posádka mise Artemis II převzala nejvyšší americké vesmírné vyznamenání za úspěšný oblet Měsíce. Čtyři astronauti obdrželi Kongresovou kosmickou medaili cti přímo z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu za účasti vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír i řady dalších významných hostů.

29. srpna 2026 20:36

Bleskové povodně v Nepálu

Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví

Zdi nemocnice v nepálském hlavním městě Káthmándú pokrývají čerstvě vylepené plakáty s tvářemi pohřešovaných lidí. Na fotografiích se usmívá školačka ve školní uniformě, batole s baculatými tvářemi, čerstvě oddaný pár nebo mladý muž pózující na vrcholku hory. Tyto snímky představují jen zlomek z tisíců osob, které zmizely po ničivých bleskových záplavách v Himálaji. 

29. srpna 2026 19:24

Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 37 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

29. srpna 2026 18:12

Dmitrij Peskov

Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Mluvčí Kanceláře prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov oznámil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se v současné době nacházejí ve fázi hluboké pauzy. Podle jeho vyjádření je důvodem pokračující ruská ofenzíva na východní frontě, přičemž ruské jednotky podle něj zaznamenávají postupy.

29. srpna 2026 17:06

Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách

Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy