Zásadní schůzka pro budoucnost EU, děti v Rumunsku kvůli ní mají prázdniny

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra. Chtějí ale také začít diskusi o "prioritách a výzvách", tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený europarlament a od podzimu také nová Evropská komise. Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm. Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako "nová unie sedmadvaceti" do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně "postbrexitový", bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Když o návrhu textu "Delarace ze Sibiu" diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o "jednotě a naději".

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit "náš způsob života, demokracii a vládu práva", či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na "míru ambicí" v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na "institucionální otázky", tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasně nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti právě Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města. Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou už také přišla Evropská komise.

Rumunský prezident Iohannis si malebné centrum svého rodného Sibiu prohlédl už dnes. Na deštivém náměstí novinářům nepřekvapivě řekl, že město je na summit připravené dobře. Velkou radost dělá neformální schůzka evropských státníků místním dětem - od pondělí do pátku mají totiž kvůli ní mimořádné prázdniny.

 Body chystané Deklarace se Sibiu podle návrhu textu, který má ČTK k dispozici:

 - Budeme bránit jednu Evropu - od východu na západ, od severu k jihu. Před třiceti lety miliony lidí bojovaly za svobodu a jednotu a strhly železnou oponu. Nemáme místo na rozdíly, které pracují proti našim společným zájmům.

- Zůstaneme jednotní v dobrém i zlém. Prokážeme si solidaritu v době potřeby a vždy budeme stát pospolu. Můžeme a budeme mluvit jedním hlasem.

- Vždy budeme hledat společná řešení, naslouchat si navzájem s pochopením a respektem.

- Budeme dál chránit náš způsob života, demokracii a vládu práva. Nezcizitelná práva a základní svobody všech Evropanů byly těžce vybojované a nikdy je nelze brát za zcela jisté. Budeme prosazovat naše společné hodnoty a principy zakotvené ve Smlouvách.

- Splníme to, co je nejdůležitější. Evropa bude dál velká ve velkých věcech. Budeme dál naslouchat obavám a nadějím všech Evropanů, přibližovat unii občanům a budeme postupovat odpovídajícím způsobem, ambiciózně a rozhodně.

- Vždy budeme dodržovat princip spravedlnosti, ať už se jedná o pracovní trh, sociální jistoty, hospodářství nebo digitální transformaci. Budeme dál snižovat nerovnosti mezi námi a vždy pomáhat těm nejzranitelnějším v Evropě, lidé jsou důležitější než politika.

- Zajistíme si prostředky k naplnění našich ambicí. Vybavíme unii prostředky nutnými k dosažení jejích cílů a naplnění jejích politik.

- Zajistíme budoucnost pro další generace Evropanů. Budeme investovat do mladých lidí a vytvoříme unii připravenou na budoucnost, schopnou zvládnout nejtěžší výzvy 21. století.

- Ochráníme naše občany a zajistíme jim bezpečí spoluprací s mezinárodními partnery.

- Evropa bude odpovědný globální hráč. Výzvám dneška čelíme všichni. Budeme dál pracovat s partnery ve světě na udržení a rozvoji světového řádu založeného na společných pravidlech, abychom měli co největší přínos z obchodních možností, a na řešení globálních otázek jako je ochrana životního prostředí a boj se změnami klimatu.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Tusk Rumunsko Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

před 3 hodinami

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 6 hodinami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 8 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 8 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 9 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 10 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 13 hodinami

Aktualizováno včera

Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy