Zásadní schůzka pro budoucnost EU, děti v Rumunsku kvůli ní mají prázdniny

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra. Chtějí ale také začít diskusi o "prioritách a výzvách", tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený europarlament a od podzimu také nová Evropská komise. Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm. Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako "nová unie sedmadvaceti" do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně "postbrexitový", bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Když o návrhu textu "Delarace ze Sibiu" diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o "jednotě a naději".

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit "náš způsob života, demokracii a vládu práva", či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na "míru ambicí" v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na "institucionální otázky", tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasně nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti právě Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města. Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou už také přišla Evropská komise.

Rumunský prezident Iohannis si malebné centrum svého rodného Sibiu prohlédl už dnes. Na deštivém náměstí novinářům nepřekvapivě řekl, že město je na summit připravené dobře. Velkou radost dělá neformální schůzka evropských státníků místním dětem - od pondělí do pátku mají totiž kvůli ní mimořádné prázdniny.

 Body chystané Deklarace se Sibiu podle návrhu textu, který má ČTK k dispozici:

 - Budeme bránit jednu Evropu - od východu na západ, od severu k jihu. Před třiceti lety miliony lidí bojovaly za svobodu a jednotu a strhly železnou oponu. Nemáme místo na rozdíly, které pracují proti našim společným zájmům.

- Zůstaneme jednotní v dobrém i zlém. Prokážeme si solidaritu v době potřeby a vždy budeme stát pospolu. Můžeme a budeme mluvit jedním hlasem.

- Vždy budeme hledat společná řešení, naslouchat si navzájem s pochopením a respektem.

- Budeme dál chránit náš způsob života, demokracii a vládu práva. Nezcizitelná práva a základní svobody všech Evropanů byly těžce vybojované a nikdy je nelze brát za zcela jisté. Budeme prosazovat naše společné hodnoty a principy zakotvené ve Smlouvách.

- Splníme to, co je nejdůležitější. Evropa bude dál velká ve velkých věcech. Budeme dál naslouchat obavám a nadějím všech Evropanů, přibližovat unii občanům a budeme postupovat odpovídajícím způsobem, ambiciózně a rozhodně.

- Vždy budeme dodržovat princip spravedlnosti, ať už se jedná o pracovní trh, sociální jistoty, hospodářství nebo digitální transformaci. Budeme dál snižovat nerovnosti mezi námi a vždy pomáhat těm nejzranitelnějším v Evropě, lidé jsou důležitější než politika.

- Zajistíme si prostředky k naplnění našich ambicí. Vybavíme unii prostředky nutnými k dosažení jejích cílů a naplnění jejích politik.

- Zajistíme budoucnost pro další generace Evropanů. Budeme investovat do mladých lidí a vytvoříme unii připravenou na budoucnost, schopnou zvládnout nejtěžší výzvy 21. století.

- Ochráníme naše občany a zajistíme jim bezpečí spoluprací s mezinárodními partnery.

- Evropa bude odpovědný globální hráč. Výzvám dneška čelíme všichni. Budeme dál pracovat s partnery ve světě na udržení a rozvoji světového řádu založeného na společných pravidlech, abychom měli co největší přínos z obchodních možností, a na řešení globálních otázek jako je ochrana životního prostředí a boj se změnami klimatu.

Související

Evropská Unie

EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu

Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v úterý v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Donald Tusk Rumunsko Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 6 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 12 hodinami

Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu

Americký prezident Joe Biden v neděli vyzval k okamžitému příměří v Gaze a uvedl, že pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu. Informaci přinesla agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy