Priority Zelených v novém europarlamentu? Klimatická neutralita, uhlíkové daně a další

Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.

Témata, která byla ještě nedávno považována za nepodstatná či těžko dosažitelná, jako například zavedení daně z paliv na leteckou dopravu za účelem snížení poptávky po létání, nebo realizace tzv. „klimatické neutrality EU“ do roku 2050, nyní díky evropským volbám získávají na pozornosti a důležitosti. Server Politico zveřejnil seznam klíčových okruhů, které se díky unijní „zelené vlně“ pravděpodobně dostanou do agendy nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise.

Problematika klimatických změn patří mezi kontroverzní témata debat napříč celým politickým spektrem, a to nejen v rámci EU, ale celosvětově. Jedná se o téma, které politiky spíše rozděluje, než spojuje. Téma, které však na nově zvolené reprezentanty i jednotlivé členské státy vyvine dostatečný tlak k tomu, aby jejich lídři urychlili své snahy a vytvořili dlouhodobou emisní strategii a stanovili reálné klimatické cíle do roku 2050.

V tomto smyslu je třeba poznamenat, že odcházející Evropská komise Jeana-Clauda Junckera již představila iniciativu tzv. „klimatické neutrality EU“. Tato agenda bude projednávána na nadcházejících summitech Evropské rady a po zvolení nové Evropské komise bude na ní, aby zajistila přijetí detailní legislativy, která zaručí implementaci stanovených klimatických cílů. Pod hlavičkou Pařížské klimatické dohody bude EU do roku 2020 muset předložit svoji dlouhodobou emisní strategii a představit své nové (či už existující) klimatické závazky.

Další oblastí, která se nově do unijní agendy s velkou pravděpodobností dostane, budou emise způsobované leteckou a lodní dopravou. Tento typ emisí je v dnešní době Pařížskou klimatickou dohodou opomíjen, avšak čelní lídři EU se shodují, že bude více než nutné je brzy snížit. Jedním z diskutovaných cílů v rámci Evropské unie je snížení emisí produkovaných námořní dopravou do roku 2023.

Co se týče dopravy letecké, v této oblasti se velice angažuje především Holandsko, které již dlouhou dobu požaduje zavedení celo-unijní daně na létání - a to ať už ve formě daní z jednotlivých letenek, letů či paliva. Nyní se zdá, že by se v nadcházejícím volebním období Evropského parlamentu i komise mohlo Holanďanům prosazení této daně podařit.

Hlavní problém, kterému by unie mohla při snaze dosáhnout cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou čelit, jsou finance. Evropa bude potřebovat až 180 miliard euro v investicích ročně k tomu, aby cíle dohody mohla splnit. Z tohoto důvodu se už nyní Brusel snaží o částečnou změnu unijního finančního sektoru. Ten by měl být nově zaměřen na udržitelné investice.

Související

Evropa

Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa

Stagnace, klesající konkurenceschopnost a blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vytvářejí existenční výzvu, která by mohla otřást základy prosperity kontinentu. Evropa se nachází ve zlomovém bodě, kdy musí čelit hlubokým hospodářským problémům, jež by mohly výrazně ovlivnit její budoucnost, uvedl server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Greens/EFA Ekologie Eurovolby Strana zelených životní prostředí Klimatické změny pařížská klimatická dohoda evropský parlament evropská komise

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy