Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.
Témata, která byla ještě nedávno považována za nepodstatná či těžko dosažitelná, jako například zavedení daně z paliv na leteckou dopravu za účelem snížení poptávky po létání, nebo realizace tzv. „klimatické neutrality EU“ do roku 2050, nyní díky evropským volbám získávají na pozornosti a důležitosti. Server Politico zveřejnil seznam klíčových okruhů, které se díky unijní „zelené vlně“ pravděpodobně dostanou do agendy nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise.
Problematika klimatických změn patří mezi kontroverzní témata debat napříč celým politickým spektrem, a to nejen v rámci EU, ale celosvětově. Jedná se o téma, které politiky spíše rozděluje, než spojuje. Téma, které však na nově zvolené reprezentanty i jednotlivé členské státy vyvine dostatečný tlak k tomu, aby jejich lídři urychlili své snahy a vytvořili dlouhodobou emisní strategii a stanovili reálné klimatické cíle do roku 2050.
V tomto smyslu je třeba poznamenat, že odcházející Evropská komise Jeana-Clauda Junckera již představila iniciativu tzv. „klimatické neutrality EU“. Tato agenda bude projednávána na nadcházejících summitech Evropské rady a po zvolení nové Evropské komise bude na ní, aby zajistila přijetí detailní legislativy, která zaručí implementaci stanovených klimatických cílů. Pod hlavičkou Pařížské klimatické dohody bude EU do roku 2020 muset předložit svoji dlouhodobou emisní strategii a představit své nové (či už existující) klimatické závazky.
Další oblastí, která se nově do unijní agendy s velkou pravděpodobností dostane, budou emise způsobované leteckou a lodní dopravou. Tento typ emisí je v dnešní době Pařížskou klimatickou dohodou opomíjen, avšak čelní lídři EU se shodují, že bude více než nutné je brzy snížit. Jedním z diskutovaných cílů v rámci Evropské unie je snížení emisí produkovaných námořní dopravou do roku 2023.
Co se týče dopravy letecké, v této oblasti se velice angažuje především Holandsko, které již dlouhou dobu požaduje zavedení celo-unijní daně na létání - a to ať už ve formě daní z jednotlivých letenek, letů či paliva. Nyní se zdá, že by se v nadcházejícím volebním období Evropského parlamentu i komise mohlo Holanďanům prosazení této daně podařit.
Hlavní problém, kterému by unie mohla při snaze dosáhnout cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou čelit, jsou finance. Evropa bude potřebovat až 180 miliard euro v investicích ročně k tomu, aby cíle dohody mohla splnit. Z tohoto důvodu se už nyní Brusel snaží o částečnou změnu unijního finančního sektoru. Ten by měl být nově zaměřen na udržitelné investice.
Související
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
Slovensko žádá Evropskou unii, aby obnovila dialog s Ruskem
EU (Evropská unie) , Greens/EFA , Ekologie , Eurovolby , Strana zelených , životní prostředí , Klimatické změny , pařížská klimatická dohoda , evropský parlament , evropská komise
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 1 hodinou
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 2 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 2 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 2 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 11 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
Zdroj: Libor Novák