Priority Zelených v novém europarlamentu? Klimatická neutralita, uhlíkové daně a další

Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.

Témata, která byla ještě nedávno považována za nepodstatná či těžko dosažitelná, jako například zavedení daně z paliv na leteckou dopravu za účelem snížení poptávky po létání, nebo realizace tzv. „klimatické neutrality EU“ do roku 2050, nyní díky evropským volbám získávají na pozornosti a důležitosti. Server Politico zveřejnil seznam klíčových okruhů, které se díky unijní „zelené vlně“ pravděpodobně dostanou do agendy nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise.

Problematika klimatických změn patří mezi kontroverzní témata debat napříč celým politickým spektrem, a to nejen v rámci EU, ale celosvětově. Jedná se o téma, které politiky spíše rozděluje, než spojuje. Téma, které však na nově zvolené reprezentanty i jednotlivé členské státy vyvine dostatečný tlak k tomu, aby jejich lídři urychlili své snahy a vytvořili dlouhodobou emisní strategii a stanovili reálné klimatické cíle do roku 2050.

V tomto smyslu je třeba poznamenat, že odcházející Evropská komise Jeana-Clauda Junckera již představila iniciativu tzv. „klimatické neutrality EU“. Tato agenda bude projednávána na nadcházejících summitech Evropské rady a po zvolení nové Evropské komise bude na ní, aby zajistila přijetí detailní legislativy, která zaručí implementaci stanovených klimatických cílů. Pod hlavičkou Pařížské klimatické dohody bude EU do roku 2020 muset předložit svoji dlouhodobou emisní strategii a představit své nové (či už existující) klimatické závazky.

Další oblastí, která se nově do unijní agendy s velkou pravděpodobností dostane, budou emise způsobované leteckou a lodní dopravou. Tento typ emisí je v dnešní době Pařížskou klimatickou dohodou opomíjen, avšak čelní lídři EU se shodují, že bude více než nutné je brzy snížit. Jedním z diskutovaných cílů v rámci Evropské unie je snížení emisí produkovaných námořní dopravou do roku 2023.

Co se týče dopravy letecké, v této oblasti se velice angažuje především Holandsko, které již dlouhou dobu požaduje zavedení celo-unijní daně na létání - a to ať už ve formě daní z jednotlivých letenek, letů či paliva. Nyní se zdá, že by se v nadcházejícím volebním období Evropského parlamentu i komise mohlo Holanďanům prosazení této daně podařit.

Hlavní problém, kterému by unie mohla při snaze dosáhnout cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou čelit, jsou finance. Evropa bude potřebovat až 180 miliard euro v investicích ročně k tomu, aby cíle dohody mohla splnit. Z tohoto důvodu se už nyní Brusel snaží o částečnou změnu unijního finančního sektoru. Ten by měl být nově zaměřen na udržitelné investice.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Greens/EFA Ekologie Eurovolby Strana zelených životní prostředí Klimatické změny pařížská klimatická dohoda evropský parlament evropská komise

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy