Priority Zelených v novém europarlamentu? Klimatická neutralita, uhlíkové daně a další

Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.

Témata, která byla ještě nedávno považována za nepodstatná či těžko dosažitelná, jako například zavedení daně z paliv na leteckou dopravu za účelem snížení poptávky po létání, nebo realizace tzv. „klimatické neutrality EU“ do roku 2050, nyní díky evropským volbám získávají na pozornosti a důležitosti. Server Politico zveřejnil seznam klíčových okruhů, které se díky unijní „zelené vlně“ pravděpodobně dostanou do agendy nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise.

Problematika klimatických změn patří mezi kontroverzní témata debat napříč celým politickým spektrem, a to nejen v rámci EU, ale celosvětově. Jedná se o téma, které politiky spíše rozděluje, než spojuje. Téma, které však na nově zvolené reprezentanty i jednotlivé členské státy vyvine dostatečný tlak k tomu, aby jejich lídři urychlili své snahy a vytvořili dlouhodobou emisní strategii a stanovili reálné klimatické cíle do roku 2050.

V tomto smyslu je třeba poznamenat, že odcházející Evropská komise Jeana-Clauda Junckera již představila iniciativu tzv. „klimatické neutrality EU“. Tato agenda bude projednávána na nadcházejících summitech Evropské rady a po zvolení nové Evropské komise bude na ní, aby zajistila přijetí detailní legislativy, která zaručí implementaci stanovených klimatických cílů. Pod hlavičkou Pařížské klimatické dohody bude EU do roku 2020 muset předložit svoji dlouhodobou emisní strategii a představit své nové (či už existující) klimatické závazky.

Další oblastí, která se nově do unijní agendy s velkou pravděpodobností dostane, budou emise způsobované leteckou a lodní dopravou. Tento typ emisí je v dnešní době Pařížskou klimatickou dohodou opomíjen, avšak čelní lídři EU se shodují, že bude více než nutné je brzy snížit. Jedním z diskutovaných cílů v rámci Evropské unie je snížení emisí produkovaných námořní dopravou do roku 2023.

Co se týče dopravy letecké, v této oblasti se velice angažuje především Holandsko, které již dlouhou dobu požaduje zavedení celo-unijní daně na létání - a to ať už ve formě daní z jednotlivých letenek, letů či paliva. Nyní se zdá, že by se v nadcházejícím volebním období Evropského parlamentu i komise mohlo Holanďanům prosazení této daně podařit.

Hlavní problém, kterému by unie mohla při snaze dosáhnout cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou čelit, jsou finance. Evropa bude potřebovat až 180 miliard euro v investicích ročně k tomu, aby cíle dohody mohla splnit. Z tohoto důvodu se už nyní Brusel snaží o částečnou změnu unijního finančního sektoru. Ten by měl být nově zaměřen na udržitelné investice.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Greens/EFA Ekologie Eurovolby Strana zelených životní prostředí Klimatické změny pařížská klimatická dohoda evropský parlament evropská komise

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 47 minutami

před 56 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy