Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.
Témata, která byla ještě nedávno považována za nepodstatná či těžko dosažitelná, jako například zavedení daně z paliv na leteckou dopravu za účelem snížení poptávky po létání, nebo realizace tzv. „klimatické neutrality EU“ do roku 2050, nyní díky evropským volbám získávají na pozornosti a důležitosti. Server Politico zveřejnil seznam klíčových okruhů, které se díky unijní „zelené vlně“ pravděpodobně dostanou do agendy nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise.
Problematika klimatických změn patří mezi kontroverzní témata debat napříč celým politickým spektrem, a to nejen v rámci EU, ale celosvětově. Jedná se o téma, které politiky spíše rozděluje, než spojuje. Téma, které však na nově zvolené reprezentanty i jednotlivé členské státy vyvine dostatečný tlak k tomu, aby jejich lídři urychlili své snahy a vytvořili dlouhodobou emisní strategii a stanovili reálné klimatické cíle do roku 2050.
V tomto smyslu je třeba poznamenat, že odcházející Evropská komise Jeana-Clauda Junckera již představila iniciativu tzv. „klimatické neutrality EU“. Tato agenda bude projednávána na nadcházejících summitech Evropské rady a po zvolení nové Evropské komise bude na ní, aby zajistila přijetí detailní legislativy, která zaručí implementaci stanovených klimatických cílů. Pod hlavičkou Pařížské klimatické dohody bude EU do roku 2020 muset předložit svoji dlouhodobou emisní strategii a představit své nové (či už existující) klimatické závazky.
Další oblastí, která se nově do unijní agendy s velkou pravděpodobností dostane, budou emise způsobované leteckou a lodní dopravou. Tento typ emisí je v dnešní době Pařížskou klimatickou dohodou opomíjen, avšak čelní lídři EU se shodují, že bude více než nutné je brzy snížit. Jedním z diskutovaných cílů v rámci Evropské unie je snížení emisí produkovaných námořní dopravou do roku 2023.
Co se týče dopravy letecké, v této oblasti se velice angažuje především Holandsko, které již dlouhou dobu požaduje zavedení celo-unijní daně na létání - a to ať už ve formě daní z jednotlivých letenek, letů či paliva. Nyní se zdá, že by se v nadcházejícím volebním období Evropského parlamentu i komise mohlo Holanďanům prosazení této daně podařit.
Hlavní problém, kterému by unie mohla při snaze dosáhnout cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou čelit, jsou finance. Evropa bude potřebovat až 180 miliard euro v investicích ročně k tomu, aby cíle dohody mohla splnit. Z tohoto důvodu se už nyní Brusel snaží o částečnou změnu unijního finančního sektoru. Ten by měl být nově zaměřen na udržitelné investice.
Související
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
EU (Evropská unie) , Greens/EFA , Ekologie , Eurovolby , Strana zelených , životní prostředí , Klimatické změny , pařížská klimatická dohoda , evropský parlament , evropská komise
Aktuálně se děje
před 1 minutou
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
před 30 minutami
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
před 1 hodinou
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
před 2 hodinami
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
před 4 hodinami
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
před 5 hodinami
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
před 6 hodinami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 7 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 9 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 10 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 12 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 13 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 15 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková