Kdo přijde po Junckerovi? Rébus se zamotává, ve hře je celá řada faktorů

Předseda Evropské rady Donald Tusk dostal krátce po květnových eurovolbách od šéfů států a vlád za úkol vést před čtvrtkem jednání o tom, koho následně summit předloží europarlamentu ke schválení jako budoucího šéfa komise.

Ve hře je přitom celá řada faktorů, od politické příslušnosti kandidáta, přes zemi jeho či jejího původu až po otázku, zda se jedná o muže či ženu. Rébus je navíc širší, ve hře jsou i funkce v čele Evropské rady - tedy právě po Tuskovi, který končí na podzim, nového lídra unijní diplomacie, šéfa Evropské centrální banky a také pozice předsedy europarlamentu.

Tusk chce mít přesto na summitu jméno, ačkoliv dosavadní jednání byla velmi složitá. Separátně věc probírají skupiny prezidentů a premiérů v různých částech unie, v Budapešti například o věci hovořili představitelé zemí visegrádské skupiny. Jednají také evropské politické frakce, které zároveň na půdě europarlamentu finišují své diskuse o programu budoucí širší "proevropské" koalice.

Viditelným a výrazným uchazečem o post v čele komise je Němec Manfred Weber, takzvaný vedoucí kandidát evropských lidovců. Prezidenti a premiéři přitom ale koncept "spitzenkandidátů" - kdy je volební lídr určité evropské politické rodiny zároveň jejím kandidátem do čela komise - odmítají automaticky přejímat.

Ministr Petříček připomněl, že V4, tedy Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko, by chtěla svého kandidáta v některé z klíčových pozic.

Petříček připomněl slovenského kandidáta a místopředsedu komise Maroše Šefčoviče. "Je to podle mne silný kandidát, jedno z možných jmen na vysoké posty: vysoký představitel (pro zahraniční politiku) či něco podobného," uvedl český ministr.

[VIDEO] Komentář ministra @TPetricek po jednání Rady #EU pro obecné záležitosti. Témata: EU po volbách do Evropského parlamentu, zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. #GAC ????https://t.co/CgT4NMsNtG

Mezi jména, která informovaní diplomaté zmiňují v kuloárech, se opakovaně vyskytuje například šéfvyjednávač EU pro brexit Michel Barnier, Bulharka Kristalina Georgievová, zástupce španělských socialistů Josep Borell. Připomínána je také stále končící německá kancléřka Angela Merkelová, která ovšem opakovaně vyloučila, že by měla o práci v čele komise zájem.

"Na dnešní radě se o tom diskuse nevedla, jednání dál probíhají," poznamenal ministr. Rozhodnutí by přitom chtěli vrcholní představitelé členských zemí mít ještě tento měsíc, před ustavující schůzí nového europarlamentu na počátku července. Tehdy si totiž europoslanci zvolí svého předsedu a nehotové diskuse by tak výrazně ovlivnili. V případě krachu čtvrtečních jednání tak není vyloučen ani mimořádný summit EU ještě do konce tohoto měsíce.