Lídři EU dali v Bruselu dohromady „novou strategickou agendu“

Na dvoudenním summitu EU, který se konal tento čtvrtek a pátek v Bruselu, se lídři členských států shodli na klíčových oblastech a prioritách pro nadcházející období 2019-2024 a vytvořili tzv. „novou strategickou agendu“. Ta bude v následujících letech výchozím bodem pro rozhodování na politickém poli Evropské unie. Strategická agenda, tak jak ji lídři ve čtvrtek zveřejnili, je dokumentem spíše obecnějšího charakteru. Na konkrétních postupech v jednotlivých oblastech se státy budou muset teprve shodnout.

Strategická agenda, jak se oficiální dokument Evropské rady nazývá, vytváří všeobecný rámec, jehož cílem je vedení a směřování unijních institucí při jejich práci. Mezi hlavní priority, které agenda explicitně zmiňuje, patří ochrana občanů a jejich svobod, rozvoj silné ekonomické základny, vytvoření spravedlivé a klimaticky neutrální sociální Evropy, která bude klást důraz na ekologii a ochranu životního prostředí, a prosazování evropských hodnot a zájmů na globální úrovni. Agenda následně jednotlivé priority rozvíjí a popisuje, jakými způsoby by mělo dojít k jejich naplnění. Tento popis je však velice obecný.

Část agendy týkající se ochrany unijních občanů a jejich svobod klade důraz na svobodnou a bezpečnou Evropu – Evropu, která bude mít kontrolu nad svými vnějšími hranicemi a která si bude rozhodovat o tom, kdo na kontinent vstoupí. Efektivní kontrolu vnějších hranic popisuje jako klíčový aspekt garance bezpečnosti, práva a pořádku v EU, které jdou „ruku v ruce“ s evropskými principy a hodnotami. Za tímto účelem lídři nabádají k vytvoření komplexní migrační politiky EU, která zajistí efektivní kontrolu nad příchozími migranty a azylanty.

Co se ekonomické základny týče, agenda hovoří především o udržení eura coby odolné mezinárodní měny, která má napomoci k prohlubování ekonomické spolupráce v Evropské unii. Agenda v této oblasti klade důraz na dokončení ekonomické a monetární unie, stejně jako i bankovní unie a unie kapitálových trhů.

V kapitole o životním prostředí hovoří zpráva o naléhavé situaci, kterou označuje za existenci ohrožující a kterou je proto třeba náležitě řešit. Jedním z kroků, které je nutno na unijní úrovni učinit, je transformace evropských ekonomik a společností za účelem dosažení klimatické neutrality. Unijní politiky v této oblasti by měly být v souladu s tzv. Pařížskou dohodou, nejedná se však pouze o Evropskou unii jako takovou, která musí jednat. Krok ke spravedlivější a „zelenější“ budoucnosti je vyžadován od každého členského státu.

Evropská unie bude dle agendy nadále podporovat multinárodní organizace a spolupráce s dalšími aktéry světového měřítka. EU by měla vytvořit jedinečný model spolupráce a inspirace, který bude postavený na ambiciózní sousedské politice a spolupráci s ostatními kontinenty, sdílení hodnot, udržitelnosti, demokracii a lidských právech. Model EU se bude i nadále vyznačovat principy subsidiarity a proporcionality, stejně jako principy rovnosti a transparentnosti.

Z nové unijní agendy v neposlední řadě vyplývá také to, že si jsou čelní lídři vědomi skutečnosti, že pro dosažení výše zmíněných a dalších vytyčených cílů je potřeba více jednotné Evropy. Jednotný hlas napříč kontinentem nyní chybí, a to vytváří mezi zeměmi neshody. Aby mohla EU hovořit na světovém poli jednotným hlasem, musí být jednotná i ve svém jádru. A to současná EU není.  

Související

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brusel lidská práva Summit EU Ekonomika životní prostředí Ekologie Evropská rada

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %

Spojené státy a Čína oznámily překvapivou dohodu o výrazném snížení cel na vzájemný obchod. V nadcházejících 90 dnech obě země sníží tarifní zátěž o 115 %, čímž dočasně ukončí obchodní napětí, které eskalovalo minulý měsíc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy