Rozhádaný summit: EU stále nemá nové vedení, Timmermans zůstává ve hře

Po devítihodinové pauze pokračuje dnes jednání summitu Evropské unie, které lídři zemí osmadvacítky v neděli před půlnoci přerušili kvůli vleklým sporům o obsazení klíčových postů ve vedení EU. Debaty a série dvoustranných a vícestranných neformálních schůzek koordinovaných šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem pokračovaly v podstatě celou noc, stále však není jednoznačná shoda na tom, kdo nahradí v čele Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.

Celkem už hlavy států a vlád unijních zemí mají za sebou více než dvanáctihodinový maraton jednání. Bilaterální i skupinové schůzky mezi jednotlivými politiky totiž začaly už v neděli vpodvečer a samotný summit poté odstartoval po několika odkladech s tříhodinovým zpožděním. U jednoho stolu lídři ladili společný postoj pouze dvě hodiny, nedokázali se však přiblížit přijatelnému kompromisu, a proto před půlnocí jednání přerušili.

Podle diplomatů je - či v ranních hodinách byla - opět otevřená možnost, že do čela Evropské komise by se dostal její nynější první místopředseda a kandidát evropských socialistů Frans Timmermans. Právě o tom se teď povede diskuse u pracovní snídaně.

Podle dobře informovaných zdrojů ČTK existuje "silný tlak" na to, aby byl právě nizozemský politik potvrzen jako kandidát Evropské rady do čela komise. Jednomyslnou podporu však nemá, jak dnes ráno novinářům řekl italský premiér Giuseppe Conte.

Zmíněná varianta se velmi nelíbí mimo jiné českému premiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům z Polska či Maďarska. "Dál budu bojovat za kandidáta na předsedu Komise, který může Evropu sjednotit a bude rozumět tomu, co potřebují státy jako Česká republika," zopakoval ráno Babiš na twitteru svůj postoj.

Jednání na summitu Evropské rady v Bruselu je dlouhé a složité. Celou noc. Už přes 12 hodin. Teď byla přestávka, za chvíli začneme znovu. Dál budu bojovat za kandidáta na předsedu Komise, který může Evropu sjednotit a bude rozumět tomu, co potřebují státy jako Česká republika.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 1. července 2019

Timmermans je ale nepřijatelný i pro některé premiéry a prezidenty hlásící se k Evropské lidové straně (EPP). Ti míní, že EPP jako vítězná strana evropských voleb by měla mít právo nominovat do čela komise svého člověka a nepřenechávat jej konkurenci.

Před ranní snídaní byl ale plán takový, že vedoucí kandidát ("spitzenkandidát") EPP Manfred Weber by se měl už ve středu stát novým předsedou europarlamentu. Prezidenti a premiéři uvažují také o tom, že dánská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová by nahradila Donalda Tuska v čele Evropské rady a novou vysokou představitelkou pro zahraniční politiku by mohla být někdejší bulharská eurokomisařka se zkušeností ze Světové banky Kristalina Georgievová.

Informace ČTK nyní hovoří o přibližně desítce zemí, které mají k Timmermansovi z různých důvodů výhrady. Tusk už dopředu avizoval, že věc okolo nominace nového předsedy komise chce mít uzavřenou dnes dopoledne. Je ale otázka, zda by v případě silného odporu části států nechal rozhodnout hlasováním, ačkoli na to má podle pravidel v tomto případě právo. Summit se ale obvykle snaží o konsensuální dohodu.

Prezidenti a premiéři chtějí jednat o celém "balíčku" křesel: kromě vedení komise také o budoucím šéfovi Evropské rady, tedy Tuskovu nástupci, o vysokém představiteli pro zahraniční politiku a o předsedovi europarlamentu. S věcí souvisí i obsazení křesla v čele Evropské centrální banky (ECB).

Je ale možné, že summit dnes domluví jen některá jména, nebo se politici nedohodnou vůbec. V takovém případě diplomaté v kuloárech zmiňují 15. července jako nejpravděpodobnější datum dalšího mimořádného summitu EU ke stejnému tématu.

Rozhovory jsou vleklé a složité, protože lídři vyvažují zájmy evropských stranických rodin, snaží se dosáhnout rovnoměrného rozložení funkcí mezi jednotlivé evropské regiony a také hledají spravedlivé zastoupení mužů a žen. Navíc je tlačí čas, dohodu chce Tusk i další premiéři a prezidenti mít dnes, před ustavujícím jednáním nového složení Evropského parlamentu tento týden.

Související

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Frans Timmermans Manfred Weber (šéf EPP) Andrej Babiš evropská komise Giuseppe Conte

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy