Nizozemský nejvyšší soud dnes podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud ale míru viny státu snížil. Vláda rozhodnutí akceptuje, pozůstalí jsou zklamaní.
Odvolací soud v Haagu před dvěma lety potvrdil rozsudek soudu první instance z roku 2014, který konstatoval částečnou vinu Nizozemska. Podle tohoto verdiktu je stát zodpovědný za více než 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že nizozemské mírové síly mohly muslimským mužům povolit, aby zůstali v bezpečí základny, a že jejich vydáním do rukou bosenskosrbských jednotek je vystavily možnému týrání či zabití.
A genocide that took place in the mid 90’s, that’s being denied to this day. Never forget, never forgive! #Srebrenica pic.twitter.com/reV3y9Se4l
— Enes (@wokenes) July 11, 2019
"Nizozemští vojáci vydáním 350 mužů jednali nezákonně," konstatoval podle agentury Reuters nejvyšší soud. "Vzali těmto mužům šanci zůstat mimo dosah bosenských Srbů," zdůraznil.
Nicméně nejvyšší soud výrazně snížil míru viny, kterou stát za smrt obětí nese. Odvolací soud ji v roce 2017 stanovil na třicetiprocentní, což znamenalo vyplatit rodinám 30 procent z celkového odškodného. Po dnešním verdiktu se tato míra snížila na deset procent, protože podle nejvyššího soudu pravděpodobnost, že dotyční muži v případě setrvání na základně stejně nepřežijí byla 90 procent. Znamená to, že se tím podstatně sníží odškodnění rodinám zabitých.
Vrcholná instance nizozemské justice podle Reuters v dnešním rozhodnutí také nepřijala druhé obvinění vznesené vůči státu. Odmítla, že pomoc, kterou nizozemští vojáci poskytli při evakuaci lidí shromážděných kolem základny, byla protiprávní.
Bosenská hnutí zastupující rodiny obětí jsou rozsudkem zklamaná, zatímco nizozemská vláda už dala najevo, že jej přijímá. "Vláda verdikt nejvyššího soudu akceptuje. Stát tímto přijímá odpovědnost za škody, jak je určil nejvyšší soud," citoval Reuters z prohlášení ministerstva obrany.
Předsedkyně Družstva pro ohrožené národy Bosny a Hercegoviny Fadila Memiševičová potvrzení jen částečné viny nizozemského státu očekávala. Nizozemsko totiž podle ní nebylo ochotno odpovědnost přiznat. "Ale samozřejmě odpovědné je, a to jak," prohlásila podle agentury FENA.
Předsedkyně sdružení Matky enklávy Srebrenica a Žepa Munira Subašičová podle webu listu Oslobodjenje uvedla, že pro oběti procenta odpovědnosti nic neznamenají, hlavní je, že je nizozemský stát odpovědný. Toto sdružení žalobu vůči nizozemskému státu iniciovalo.
Subašičová se mimo jiné pozastavila nad tím, že úřady nedovolily svědecké výpovědi nizozemských vojáků, protože "oni nám, obětem, řekli, že mohli udělat mnohem víc, kdyby jim to dovolila jejich vláda, jejich ministerstvo obrany". V této souvislosti nizozemské ministerstvo obrany obvinila, že "zničilo všechny důkazy, které v Potočari mělo".
K základně nizozemských mírových sil ve vesnici Potočari nedaleko Srebrenice se v létě 1995 stáhlo na 5000 lidí ze strachu před postupujícími jednotkami bosenských Srbů. Protože základna byla brzy přelidněná, uprchlíci zůstávali v jejím bezprostředním okolí. Poté co srebrenickou oblast jednotky pod velením generála Ratka Mladiče ovládly, byla dojednána hromadná evakuace ze základny a okolí.
Zatímco Mladić sliboval všem převoz do bezpečí, byli muži odděleni od žen a dětí a posléze postupně zabiti. Odhaduje se, že toto vraždění - známé jako srebrenický masakr - nepřežilo až 8000 lidí, převážně Muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN tuto událost označil za genocidu.
Za účast na masakru potrestaly soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí mnohaletými tresty. Jsou mezi nimi také obecně považovaní hlavní viníci, Mladić a tehdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić. Letos v březnu Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) při odvolacím řízení poslal Karadžiče na doživotí. Stejný verdikt si už v listopadu 2017 v první instanci vyslechl Mladić od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a nyní čeká na konečné rozhodnutí IRMCT.
Související

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici
Nizozemí , Válka v Jugoslávii , bosna a hercegovina , genocida , Radko Mladič
Aktuálně se děje
před 13 minutami

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
před 56 minutami

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
před 1 hodinou

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
před 2 hodinami

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
před 2 hodinami

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
před 3 hodinami

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
před 3 hodinami

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
před 4 hodinami

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
před 4 hodinami

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
před 4 hodinami

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
před 5 hodinami

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
před 5 hodinami

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
před 6 hodinami

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
před 7 hodinami

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
před 7 hodinami

"Neexistuje větší špína než Trump." Íránci žádají tvrdou odvetu po amerických úderech
před 8 hodinami

Další masivní ruský útok na Kyjev: Při nočním bombardování zemřeli nejméně čtyři lidé
před 10 hodinami

Počasí dnes: Česko zasáhnou silné bouřky, hrozí i supercely
včera

Pentagon mírní Trumpovo nadšení: Jestli jsme zničili íránský jaderný program nevíme
včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů
včera
Ukrajinská armáda čelí masivní ruské ofenzivě na východě, drží ale pozice v Kurské oblasti
Ruské síly se pokoušejí postoupit prakticky podél celé východní fronty Ukrajiny a současně se snaží vytvořit nárazníkovou zónu v severovýchodní části země. Uvedl to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj během brífinku.
Zdroj: Libor Novák