Masakr muslimů ve Srebrenici. Nizozemí nese část viny, potvrdil soud

Nizozemský nejvyšší soud dnes podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud ale míru viny státu snížil. Vláda rozhodnutí akceptuje, pozůstalí jsou zklamaní.

Odvolací soud v Haagu před dvěma lety potvrdil rozsudek soudu první instance z roku 2014, který konstatoval částečnou vinu Nizozemska. Podle tohoto verdiktu je stát zodpovědný za více než 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.

Nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že nizozemské mírové síly mohly muslimským mužům povolit, aby zůstali v bezpečí základny, a že jejich vydáním do rukou bosenskosrbských jednotek je vystavily možnému týrání či zabití.

A genocide that took place in the mid 90’s, that’s being denied to this day. Never forget, never forgive! #Srebrenica pic.twitter.com/reV3y9Se4l

— Enes (@wokenes) July 11, 2019

"Nizozemští vojáci vydáním 350 mužů jednali nezákonně," konstatoval podle agentury Reuters nejvyšší soud. "Vzali těmto mužům šanci zůstat mimo dosah bosenských Srbů," zdůraznil.

Nicméně nejvyšší soud výrazně snížil míru viny, kterou stát za smrt obětí nese. Odvolací soud ji v roce 2017 stanovil na třicetiprocentní, což znamenalo vyplatit rodinám 30 procent z celkového odškodného. Po dnešním verdiktu se tato míra snížila na deset procent, protože podle nejvyššího soudu pravděpodobnost, že dotyční muži v případě setrvání na základně stejně nepřežijí byla 90 procent. Znamená to, že se tím podstatně sníží odškodnění rodinám zabitých.

Vrcholná instance nizozemské justice podle Reuters v dnešním rozhodnutí také nepřijala druhé obvinění vznesené vůči státu. Odmítla, že pomoc, kterou nizozemští vojáci poskytli při evakuaci lidí shromážděných kolem základny, byla protiprávní.

Bosenská hnutí zastupující rodiny obětí jsou rozsudkem zklamaná, zatímco nizozemská vláda už dala najevo, že jej přijímá. "Vláda verdikt nejvyššího soudu akceptuje. Stát tímto přijímá odpovědnost za škody, jak je určil nejvyšší soud," citoval Reuters z prohlášení ministerstva obrany.

Předsedkyně Družstva pro ohrožené národy Bosny a Hercegoviny Fadila Memiševičová potvrzení jen částečné viny nizozemského státu očekávala. Nizozemsko totiž podle ní nebylo ochotno odpovědnost přiznat. "Ale samozřejmě odpovědné je, a to jak," prohlásila podle agentury FENA.

Předsedkyně sdružení Matky enklávy Srebrenica a Žepa Munira Subašičová podle webu listu Oslobodjenje uvedla, že pro oběti procenta odpovědnosti nic neznamenají, hlavní je, že je nizozemský stát odpovědný. Toto sdružení žalobu vůči nizozemskému státu iniciovalo.

Subašičová se mimo jiné pozastavila nad tím, že úřady nedovolily svědecké výpovědi nizozemských vojáků, protože "oni nám, obětem, řekli, že mohli udělat mnohem víc, kdyby jim to dovolila jejich vláda, jejich ministerstvo obrany". V této souvislosti nizozemské ministerstvo obrany obvinila, že "zničilo všechny důkazy, které v Potočari mělo".

K základně nizozemských mírových sil ve vesnici Potočari nedaleko Srebrenice se v létě 1995 stáhlo na 5000 lidí ze strachu před postupujícími jednotkami bosenských Srbů. Protože základna byla brzy přelidněná, uprchlíci zůstávali v jejím bezprostředním okolí. Poté co srebrenickou oblast jednotky pod velením generála Ratka Mladiče ovládly, byla dojednána hromadná evakuace ze základny a okolí.

Zatímco Mladić sliboval všem převoz do bezpečí, byli muži odděleni od žen a dětí a posléze postupně zabiti. Odhaduje se, že toto vraždění - známé jako srebrenický masakr - nepřežilo až 8000 lidí, převážně Muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN tuto událost označil za genocidu.

Za účast na masakru potrestaly soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí mnohaletými tresty. Jsou mezi nimi také obecně považovaní hlavní viníci, Mladić a tehdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić. Letos v březnu Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) při odvolacím řízení poslal Karadžiče na doživotí. Stejný verdikt si už v listopadu 2017 v první instanci vyslechl Mladić od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a nyní čeká na konečné rozhodnutí IRMCT.

Související

Více souvisejících

Nizozemí Válka v Jugoslávii bosna a hercegovina genocida Radko Mladič

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

George Santos, člen Sněmovny reprezentantů USA

Republikán Santos končí v Kongresu. Podváděl v životopisu i kampani

V pátek rozhodla Americká Sněmovna reprezentantů o zbavení mandátu svého republikánského člena George Santose. Santos, který sloužil méně než rok, byl zapleten do skandálu spojeného s klamáním voličů a dárců během své volební kampaně. Dvoutřetinová většina zákonodárců hlasovala pro jeho vyloučení. Toto rozhodnutí následovalo po zprávě sněmovního etického výboru, která ukázala, že tým Santose zneužíval volební příspěvky na osobní výdaje. Santos, politik zastupující stát New York, se tak stal šestým vyloučeným členem v historii sněmovny.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovenští dopravci blokují hranici s Ukrajinou, chtějí konec unijní dohody

Slovenští autodopravci v pátek odpoledne zablokovali přechod Vyšné Nemecké - Užhorod na hranici s Ukrajinou. Protestují tak proti zrušení povolenek pro ukrajinské dopravce v EU. Omezení má trvat do odvolání, v pondělí se dopravci rozhodnou o dalším postupu podle výsledků jednání evropských ministrů dopravy v Bruselu. 

včera

Jiří Bartoška, ředitel mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech

Jiří Bartoška opět bojuje s rakovinou

Jiří Bartoška je známý český herec a prezident karlovarského filmového festivalu. Nyní obdržel od lékařů nejhorší možnou zprávu - znovu bojuje s agresivní formou rakoviny, po mnoha letech.

včera

Zbyněk Stanjura

Vláda řeší s podnikateli ceny energií, regulovaná složka totiž výrazně vzroste

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se setkali se šéfy Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory Janem Rafajem a Zdeňkem Zajíčkem, aby projednali cílenou vládní pomoc s cenami energií pro firmy z energeticky nejvíce náročných odvětví. Navázali tak na jednání s premiérem Petrem Fialou z konce října. Výsledkem je dohoda, že vláda do poloviny prosince najde a představí řešení, které zmírní dopady oznámeného navýšení regulované složky ceny elektřiny ERÚ na tyto společnosti.

včera

včera

včera

včera

Smog

COP28: Na počasí má vliv i to, co jíme. Lídři žádají omezení či vyřazení fosilních paliv i změnu potravinářství

Účastníci klimatické konference COP28 v Dubaji se v pátek v prvním návrhu dohodli na krocích v oblasti ochrany klimatu. Žádají omezení nebo úplné vyřazení používání fosilních paliv. V jednáních se již projevily názorové rozdíly, neboť návrh Británie a Singapuru zahrnující jejich postupné vyřazení či omezení vyvolává spory. Světoví lídři na konferenci podepsali deklaraci o transformaci potravinových systémů, vůbec první rezoluci, která přímo řeší vztah mezi tím, co jíme, a měnícím se klimatem, uvedl The Guardian.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Volební štáb hnutí ANO

Volby by ovládlo Babišovo ANO, získalo by přes třetinu hlasů, ukázal průzkum

V říjnových parlamentních volbách by hnutí ANO vyhrálo s 35 procenty hlasů, což představuje zlepšení o jeden procentní bod ve srovnání se zářijovým průzkumem. Druhé místo by patřilo ODS s 13,5 procenty, zatímco třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 10,5 procenty. ODS by si polepšila o půl procentního bodu a SPD o jedno procento.

včera

Dezinformátor Čermák si začne odpykávat trest. Poláci ho v pondělí předají Čechům

Českým orgánům by měl být v příštím týdnu předán dezinformátor Tomáš Čermák, jehož v listopadu na základě poznatků od českých kolegů zadržela polská policie. Čermák si má odsedět pět a půl roku za propagaci terorismu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy