Nizozemský nejvyšší soud dnes podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud ale míru viny státu snížil. Vláda rozhodnutí akceptuje, pozůstalí jsou zklamaní.
Odvolací soud v Haagu před dvěma lety potvrdil rozsudek soudu první instance z roku 2014, který konstatoval částečnou vinu Nizozemska. Podle tohoto verdiktu je stát zodpovědný za více než 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že nizozemské mírové síly mohly muslimským mužům povolit, aby zůstali v bezpečí základny, a že jejich vydáním do rukou bosenskosrbských jednotek je vystavily možnému týrání či zabití.
A genocide that took place in the mid 90’s, that’s being denied to this day. Never forget, never forgive! #Srebrenica pic.twitter.com/reV3y9Se4l
— Enes (@wokenes) July 11, 2019
"Nizozemští vojáci vydáním 350 mužů jednali nezákonně," konstatoval podle agentury Reuters nejvyšší soud. "Vzali těmto mužům šanci zůstat mimo dosah bosenských Srbů," zdůraznil.
Nicméně nejvyšší soud výrazně snížil míru viny, kterou stát za smrt obětí nese. Odvolací soud ji v roce 2017 stanovil na třicetiprocentní, což znamenalo vyplatit rodinám 30 procent z celkového odškodného. Po dnešním verdiktu se tato míra snížila na deset procent, protože podle nejvyššího soudu pravděpodobnost, že dotyční muži v případě setrvání na základně stejně nepřežijí byla 90 procent. Znamená to, že se tím podstatně sníží odškodnění rodinám zabitých.
Vrcholná instance nizozemské justice podle Reuters v dnešním rozhodnutí také nepřijala druhé obvinění vznesené vůči státu. Odmítla, že pomoc, kterou nizozemští vojáci poskytli při evakuaci lidí shromážděných kolem základny, byla protiprávní.
Bosenská hnutí zastupující rodiny obětí jsou rozsudkem zklamaná, zatímco nizozemská vláda už dala najevo, že jej přijímá. "Vláda verdikt nejvyššího soudu akceptuje. Stát tímto přijímá odpovědnost za škody, jak je určil nejvyšší soud," citoval Reuters z prohlášení ministerstva obrany.
Předsedkyně Družstva pro ohrožené národy Bosny a Hercegoviny Fadila Memiševičová potvrzení jen částečné viny nizozemského státu očekávala. Nizozemsko totiž podle ní nebylo ochotno odpovědnost přiznat. "Ale samozřejmě odpovědné je, a to jak," prohlásila podle agentury FENA.
Předsedkyně sdružení Matky enklávy Srebrenica a Žepa Munira Subašičová podle webu listu Oslobodjenje uvedla, že pro oběti procenta odpovědnosti nic neznamenají, hlavní je, že je nizozemský stát odpovědný. Toto sdružení žalobu vůči nizozemskému státu iniciovalo.
Subašičová se mimo jiné pozastavila nad tím, že úřady nedovolily svědecké výpovědi nizozemských vojáků, protože "oni nám, obětem, řekli, že mohli udělat mnohem víc, kdyby jim to dovolila jejich vláda, jejich ministerstvo obrany". V této souvislosti nizozemské ministerstvo obrany obvinila, že "zničilo všechny důkazy, které v Potočari mělo".
K základně nizozemských mírových sil ve vesnici Potočari nedaleko Srebrenice se v létě 1995 stáhlo na 5000 lidí ze strachu před postupujícími jednotkami bosenských Srbů. Protože základna byla brzy přelidněná, uprchlíci zůstávali v jejím bezprostředním okolí. Poté co srebrenickou oblast jednotky pod velením generála Ratka Mladiče ovládly, byla dojednána hromadná evakuace ze základny a okolí.
Zatímco Mladić sliboval všem převoz do bezpečí, byli muži odděleni od žen a dětí a posléze postupně zabiti. Odhaduje se, že toto vraždění - známé jako srebrenický masakr - nepřežilo až 8000 lidí, převážně Muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN tuto událost označil za genocidu.
Za účast na masakru potrestaly soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí mnohaletými tresty. Jsou mezi nimi také obecně považovaní hlavní viníci, Mladić a tehdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić. Letos v březnu Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) při odvolacím řízení poslal Karadžiče na doživotí. Stejný verdikt si už v listopadu 2017 v první instanci vyslechl Mladić od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a nyní čeká na konečné rozhodnutí IRMCT.
Související
Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů
V Nizozemsku držel muž několik rukojmí. Policie ho zadržela
Nizozemí , Válka v Jugoslávii , bosna a hercegovina , genocida , Radko Mladič
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák