Merkelová a Rutte řešili změny klimatu, v Německu má do tří let jezdit milion elektromobilů

Merkelová a Rutte i několik ministrů vlád obou zemí dnes v Nizozemsku jednalo zejména o boji proti klimatickým změnám. Kancléřka podle agentury DPA prohlásila, že se dokáže velmi snadno ztotožnit s nizozemským návrhem snížit emise skleníkových plynů vzniklých v EU do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Dosud uvnitř unie panuje shoda na snížení o 40 procent.

Německo si ale bez ohledu na to už předsevzalo, že své vlastní emise do roku 2030 sníží o 55 procent. Pro Německo by tak ambicióznější cíl na evropské úrovni nepředstavoval žádný problém, řekla kancléřka.

Podle Merkelové zatím nebylo konkrétně určeno, jak by se dalo upraveného cíle dosáhnout. Kromě toho je podle ní třeba hovořit s dalšími partnery na evropské úrovni. To platí i pro cíl učinit EU do roku 2050 klimaticky neutrální, o němž ještě některé členské země pochybují. I přijetí tohoto cíle je však podle Merkelové důležité.

Kanzlerin #Merkel nach dem 1. deutsch-niederländischen Klimakabinett: Wenn wir in Deutschland unseren Klimaplan im September verabschiedet haben, werden sich viele Kooperationen mit unseren Nachbarn, den Niederlanden, ergeben. Dafür haben wir heute den Grundstein gelegt. pic.twitter.com/wvuOwxHMI2

Merkelová dnes v Haagu upřesnila také svá středeční vyjádření k brexitu. Prohlásila, že Británii nedala 30denní ultimátum k nalezení řešení sporu kolem takzvané irské pojistky. Ve skutečnosti je podle ní čas do 31. října, kdy má Británie opustit Evropskou unii.

"Řekla jsem, že čeho lze dosáhnout za tři nebo dva roky, lze dosáhnout také za 30 dní. Lépe řečeno, je třeba říct, že toho lze dosáhnout i do 31. října," řekla šéfka německé vlády.

Merkelová ve středu prohlásila, že náhradu za pojistku lze možná nalézt i během 30 dnů. Výrok některá britská média interpretovala jako ústupek britskému premiérovi Borisi Johnsonovi, který požaduje odstranění pojistky z dohody o podmínkách odchodu Británie z evropského bloku.

Irská pojistka je kontroverzním bodem návrhu brexitové dohody, který se sedmadvacítkou připravila Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu. Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Británie by totiž zůstala v celní unii s EU a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu. Hlavně kvůli irské pojistce brexitovou dohodu třikrát odmítl britský parlament a Mayová nakonec rezignovala.