75 let od osvobození Osvětimi. Začala pieta, ke zdi smrti se kladou květiny

Položením květin u takzvané zdi smrti, kde byli popravováni vězni nacistického tábora v Osvětimi, zahájil polský prezident Andrzej Duda s desítkami bývalých vězňů dnešní vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto vyhlazovacího tábora. Za druhé světové války tam zemřelo přes 1,1 milionu lidí, většinou Židů.

Uctění památky obětí, které v Osvětimi zahynuly, se dnes zúčastní delegace z více než 30 zemí. Přijedou například prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier, Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a španělský král Felipe VI. Za Českou republiku bude přítomen premiér Andrej Babiš.

Auschwitz Survivors, together with @prezydentpl @AndrzejDuda and the director of @AuschwitzMuseum Piotr Cywiński honored all victims of #Auschwitz at the execution yard of Block 11. #Auschwitz75 pic.twitter.com/GQii06DbST

— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) January 27, 2020

Hlavní ceremoniál začne v 15:30 projevem polského prezidenta u zmíněné zdi smrti. Předtím by kromě jiného měli kolem poledne Duda a Rivlin položit květiny u památníku polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal do Osvětimi zavřít dobrovolně, aby prověřil zprávy o tamních zvěrstvech nacistů a informoval o nich svět.

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.

Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.

Na dnešek připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který je připomínán z vyhlášení Valného shromáždění OSN od roku 2006. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Více souvisejících

Osvětim Polsko Andrzej Duda Reuven Rivlin (izraelský prezident) Frank-Walter Steinmeier Andrej Babiš holocaust

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 49 minutami

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 4 hodinami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 5 hodinami

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 6 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 11 hodinami

Orbán se snaží přežít. Zneužívá k tomu i kauzu s údajnými ukrajinskými špiony

Napětí mezi Ukrajinou a Maďarskem dosáhlo nového dna. Série zatčení, diplomatických vyhoštění a veřejných obvinění opět narušila už tak napjaté vztahy mezi válkou zmítanou Ukrajinou a jejím sousedem – členem NATO a EU – Maďarskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy