Pryč se Žalmem: Švýcaři hledají novou hymnu, vypsali konkurz

"Nikdo nezná text, lidé znají první tři slova a pak zpívají la, la, la. Kromě toho soudím, že hymna by se po padesáti nebo sto letech opravdu měla změnit," říká politik pravého středu Pierre Kohler. Ten spolupředsedá porotě, která bude novou hymnu vybírat.

Současná hymna, Schweizerpsalm (Švýcarský žalm), pochází z roku 1841. Oslavuje zbožnost, alpskou krajinu a její klima. "Je to směs meteorologického bulletinu a žalmu. Pro jiné století to možná bylo dobré," soudí předseda poroty Oscar Knapp. Konkurz bude podle agentury AFP trvat šest měsíců a vítěz získá odměnu 10.000 švýcarských franků (asi 224.000 Kč).

"Je to typicky švýcarský projekt, který vychází zdola a vede vzhůru," poznamenal ředitel švýcarské společnosti pro veřejný prospěch Lukas Niederberger, který soutěž vymyslel.

Moderní Švýcarská konfederace byla ustavena v roce 1848 a moc se soustředila do 26 kantonů. Dlouho neměla národní hymnu, používala se píseň Rufst Du mein Vaterland (Voláš mě, vlasti) na melodii britské hymny God Save the Queen. Vznikal však velký zmatek, když se na sportovních utkáních hrály obě písně. Švýcarská vláda neoficiálně přijala Schweizerpsalm za hymnu v roce 1961, oficiální hymnou se Žalm stal až v roce 1981.

„Oficiálně je hymna žalm, modlitba. Ale dnešní společnost je otevřená, nábožensky neutrální. Máme mezi sebou ateisty a lidi, kteří nevěří v jednoho Boha, pak je současná hymna problematická," řekl serveru BBC Lukas Niederberger ze Švýcarské společnosti pro veřejné potřeby, která soutěž organizuje.

Spory o hymnu

Že je národní píseň důležitou součástí vlastenectví některých evropských států, dokazuje i dva roky starý případ v Rakousku. Ve Vídni se totiž rozhořel spor o znění hymny, kterou některé rakouské poslankyně označily za genderově nevyváženou. V textu se totiž zpívá o „vlasti velkých synů," což se zákonodárkyním nelíbilo stejně jako obrat o „bratrských sborech". Nedostatečnou útěchou tehdy byl i fakt, že autorem hymny z roku 1947 je žena.

Po půl roce rakouský parlament nový text přece jen schválil a k synům tak přibyly i dcery a z bratrských sborů se staly radostné. „Čekám, že příště třeba navrhnou změnu na státním znaku Rakouska tak, aby orlice měla místo srpu kosmetickou taštičku," kroutila tehdy hlavou nad návrhem svých kolegyň Carmen Gartelgruberová ze Svobodné strany Rakouska.

Vleklé debaty o významu národní písně vedli i sousední Slováci. V roce 2010 parlament schválil návrh Slovenské národní strany a dal tak vzniknout zákonu o vlastenectví. Ten například ukládal státním školám, aby žákům hymnu pouštěly každý týden, stejně tomu mělo být i před jednáním kabinetu a parlamentu. Nad Tatrou se nakonec tak často neblýskalo, protože prezident Ivan Gašparovič odmítl normu podepsat, uvedl euroskop.cz.

Zatím o poslední skandál se postarala česká alternativní skupina, která přezpívala slovenskou hymnu do češtiny. Píseň se objevila v dokumentu slovenské veřejnoprávní televize. Svérázná verze pohoršila bývalého slovenského politika a lékaře Štefana Paulova, který napsal ministrovi kultury a důrazně ho žádal o odvolání ředitele televize, jejíž počin označil za „znevážení státního symbolu".