Šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová skončí v čele strany, nebude kandidovat na kancléřku

Předsedkyně německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová skončí letos v čele strany a příští rok nebude kandidovat na kancléřku. Politička to dnes oznámila na zasedání vedení křesťanských demokratů v Berlíně. Její krok je i důsledkem politické krize v Durynsku, při níž se ukázalo, že ve straně, která v Německu nejčastěji nominuje kancléře, nemá dostatečnou autoritu.

Sedmapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová, o jejímž rozhodnutí dopředu věděla jen kancléřka Angela Merkelová a několik málo dalších politiků, řekla, že chce do léta zorganizovat proces výběru kandidáta na kancléře. Až bude nalezen, vzdá se svého předsednictví.

V CDU jsou podle ní cítit silné odstředivé tendence, které vedly i k tomu, že se neustále objevovaly pochyby o její osobě a o tom, zda by se měla stát kandidátkou na kancléřku. Proto v ní rozhodnutí už nějakou dobu zrálo. Oslabovalo ji také rozdělení funkce šéfky strany a kancléřky, míní. Do budoucna by podle ní oba tyto posty měl zastávat jeden politik.

Dosud se počítalo s tím, že křesťanští demokraté kandidáta na kancléře vyberou na prosincovém sjezdu. Opakovaně se přitom mluvilo o tom, že by se jím nemusela stát Krampová-Karrenbauerová, která nadále zůstává ministryní obrany, ale někdo jiný. Nejčastěji se přitom skloňovala jména ministerského předsedy největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta, ministra zdravotnictví Jense Spahna a bývalého šéfa poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze.

Dvojici posledně jmenovaných politiků Krampová-Karrenbauerová porazila v souboji o předsednický post CDU v prosinci 2018, kdy v čele dlouhodobě nejsilnější strany po více než 18 letech nahradila kancléřku Angelu Merkelovou. Ta se stranické funkce vzdala po sérii nezdarů CDU v regionálních volbách.

Bývalé sárské premiérce, která svým klidným a pragmatickým stylem právě Merkelovou značně připomíná, se ale nepodařilo křesťanské demokraty dovést k výrazným úspěchům. Naopak, i pod jejím vedením v několika zemských volbách utrpěli výrazné ztráty, což oslabilo její autoritu. Už na loňském listopadovém sjezdu proto oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku.

Vše vyvrcholilo minulý týden ve východoněmeckém Durynsku, když navzdory naléhání Krampové-Karrenbauerové tamní křesťanští demokraté při volbě ministerského předsedy hlasovali pro Thomase Kemmericha (FDP). Ten byl také nakonec překvapivě díky jejich hlasům i hlasům svobodných demokratů a politiků pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) zvolen. Bylo to vůbec poprvé, kdy AfD někomu pomohla do premiérského postu.

Durynské hlasování je v Německu vnímáno jako prolomení tabu a například Merkelová, která je důsledně proti jakékoli spolupráci s AfD, ho označila za neodpustitelné. Právě durynskými událostmi dnes argumentovala i Krampová-Karrenbauerová. Existuje podle ní nevyjasněný vztah mezi částmi CDU na jedné straně a AfD a Levicí na straně druhé. Ona je přitom proti spolupráci s oběma. "Jakékoliv sbližování s AfD oslabuje CDU," řekla dnes s tím, že protestní strana stojí proti všemu, co CDU představuje.

Spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU), jejíž šéf Markus Söder by se možná také mohl stát kandidátem na kancléře, je CDU dlouhodobě nejsilnější politickou silou spolkové republiky. Jejími členy byli všichni nejdéle působící pováleční kancléři - Konrad Adenauer (14 let), Helmut Kohl (16 let) i Merkelová (zatím přes 14 let).

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová CDU Německo Alternativa pro Německo (AfD) Thomas Kemmerich (německý politik) Angela Merkelová Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hradec Králové mění podruhé v sezóně trenéra. Kotal rezignoval kvůli zdravotním problémům

Podruhé v tomto týdnu se uskutečnila trenérská změna v tuzemské nejvyšší fotbalové Fortuna lize a podruhé v této sezóně 2023/24 se trenérská změna uskutečnila v Hradci Králové. Zatímco na podzim si musel balit kufry kvůli nevýrazným výsledkům Jozef Weber, aby ho nahradil velezkušený Václav Kotal, tentokrát končí poněkud nečekaně právě on. Jednasedmdesátiletý stratég, jenž byl po Miroslavu Koubkovi druhým nejstarším trenérem v lize, svůj konec odůvodnil zdravotními problémy. Nástupcem se stal David Horejš.

včera

včera

Timothée Chalamet v pokračování Duny.

RECENZE: Duna: Část druhá je přeceňovaná a emočně vyprahlá. Velkofilm století se nekoná

Všeobecné nadšení, pověst nejspektakulárnější sci-fi naší doby, hlasy opěvující nedosažitelnou audiovizuální formu. Očekávaný velkofilm sklízí jednu nadšenou reakci za druhou. Je však pokračování Duny skutečně tak revolučním blockbusterem? Nebo jde jen o líbivými a epickými motivy pokrytou, v jádru však vyprázdněnou nádobu? Film se ukájí sebou samotným a sklouzává k midcultu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina hlásí těžké boje západně od města Avdijivka

Západně od ukrajinského města Avdijivka, které je pod ruskou kontrolou, probíhají těžké boje a ukrajinská armáda má potíže se stabilizací své obranné linie, uvedl ve čtvrtek hlavní velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj. 

včera

včera

včera

včera

včera

Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy