Některé především postkomunistické země Evropské unie mají vážné nedostatky v dodržování principů právního státu. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém prvním ročním hodnocení vlády práva v sedmadvacítce členských zemí. Nejvážnější výhrady dala najevo k situaci v Maďarsku a v Polsku, s nimiž dlouhodobě vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Rezervy v boji proti korupci nebo v pluralitě médií však unijní exekutiva vidí například i u Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovenska či Česka.
Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace z Polska či Maďarska, se kterými vedou unijní orgány dlouhodobě prakticky bezvýsledné řízení.
Each citizen deserves to have access to independent judges, to benefit from free and pluralistic media, & to trust their fundamental rights are respected.The first EU-wide #RuleofLaw report shows many EU countries have high rule of law standards but important challenges exist.
— European Commission ?? (@EU_Commission) September 30, 2020
"Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás," prohlásila při prezentaci zprávy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s dovětkem, že vyrůstala v komunistickém Československu, kde vládla totalita a nikoli právo. Hodnocení podle ní může upozornit členské země na nedostatky a také jasně definovat pojem právního státu, jehož údajnou mlhavost některé země komisi vyčítají.
Brusel na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotil čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.
"V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby reformy neměly vliv na nezávislost justice," uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě "vážné obavy" z možného podřizování soudů politické moci.
Komise zveřejnila zprávu den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí "nemocnou demokracii". Podle EK dnešní zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech.
Komise přitom podle dokumentu bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.
Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvedla EK.
Také pluralita médií je podle dnešní zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, v Maďarsku a na Maltě ale podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.
Podle Jourové chce komise využít hodnocení především k dialogu s členskými zeměmi, je však zároveň připravena vynucovat nápravu vážných či dlouhodobých prohřešků.
"Ani v budoucnu se nebudeme zdráhat zahájit řízení pro porušování hodnot," prohlásila místopředsedkyně EK. Dodala, že účinným nástrojem by se mělo stát spojení budoucího sedmiletého rozpočtu evropského bloku s respektem k vládě práva. O takovém spojení v současnosti jednají unijní členské státy, přičemž Maďarsko a Polsko usilují oslabení této podmíněnosti.
Související
Jermak tvrdí, že se po rezignaci chystá na frontu
Museli si to odmakat i Češi či Slováci. Ukrajina potřebuje účinně bojovat proti korupci
Korupce , Česká republika , evropská komise , EU (Evropská unie) , Věra Jourová , Polsko , Slovensko , demokracie , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák