Vláda práva: Situace v Polsku a Maďarsku vzbuzuje obavy, Evropská komise tepe i Česko

Některé především postkomunistické země Evropské unie mají vážné nedostatky v dodržování principů právního státu. Uvedla to dnes Evropská komise ve svém prvním ročním hodnocení vlády práva v sedmadvacítce členských zemí. Nejvážnější výhrady dala najevo k situaci v Maďarsku a v Polsku, s nimiž dlouhodobě vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Rezervy v boji proti korupci nebo v pluralitě médií však unijní exekutiva vidí například i u Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovenska či Česka.

Komise přišla vůbec poprvé s ročním hodnocením stavu právního státu a fungování demokratických principů v rámci snahy upozornit na možné problémy s dodržováním evropských hodnot. Snaží se tak předejít tomu, aby se v případě dalších států opakovala situace z Polska či Maďarska, se kterými vedou unijní orgány dlouhodobě prakticky bezvýsledné řízení.

Each citizen deserves to have access to independent judges, to benefit from free and pluralistic media, & to trust their fundamental rights are respected.The first EU-wide #RuleofLaw report shows many EU countries have high rule of law standards but important challenges exist.

— European Commission ?? (@EU_Commission) September 30, 2020

"Pokud někde chybí vláda práva nebo je v ohrožení, má to dopad na život každého z nás," prohlásila při prezentaci zprávy místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s dovětkem, že vyrůstala v komunistickém Československu, kde vládla totalita a nikoli právo. Hodnocení podle ní může upozornit členské země na nedostatky a také jasně definovat pojem právního státu, jehož údajnou mlhavost některé země komisi vyčítají.

Brusel na základě kontaktů s úřady či nevládními organizacemi členských států hodnotil čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou vyváženost institucí.

"V některých členských státech podnítilo směřování změn vážné obavy o to, aby reformy neměly vliv na nezávislost justice," uvádí zpráva v kapitole věnované převážně Polsku a Maďarsku. V těchto státech jsou podle EK na místě "vážné obavy" z možného podřizování soudů politické moci.

Komise zveřejnila zprávu den poté, co maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Jourovou k rezignaci za její výrok, že v Maďarsku zavádí "nemocnou demokracii". Podle EK dnešní zpráva dokládá, že dlouhodobá kritika vlády v Budapešti se zakládá na faktech.

Komise přitom podle dokumentu bedlivě sleduje také potenciálně problematický vývoj soudnictví v Bulharsku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Naopak na Slovensku podle EK nová vláda po problematickém přístupu té předchozí slíbila posílit nezávislost soudů.

Mnoho zemí podle Bruselu zavádí v posledních letech efektivnější pravidla boje s korupcí, který se obecně zlepšuje. V některých státech včetně Česka, Slovenska, Maďarska, Bulharska či Chorvatska nejsou ovšem všechny případy korupce vyšetřovány dostatečně, uvedla EK.

Také pluralita médií je podle dnešní zprávy obecně v unijních zemích na dobré úrovni. V Polsku, v Maďarsku a na Maltě ale podle komise hrozí politizace úřadů dohlížejících na média. U těchto tří států spolu s Bulharskem dala EK zároveň najevo obavy z přímého vlivu politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se týkají výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Podle Jourové chce komise využít hodnocení především k dialogu s členskými zeměmi, je však zároveň připravena vynucovat nápravu vážných či dlouhodobých prohřešků.

"Ani v budoucnu se nebudeme zdráhat zahájit řízení pro porušování hodnot," prohlásila místopředsedkyně EK. Dodala, že účinným nástrojem by se mělo stát spojení budoucího sedmiletého rozpočtu evropského bloku s respektem k vládě práva. O takovém spojení v současnosti jednají unijní členské státy, přičemž Maďarsko a Polsko usilují oslabení této podmíněnosti.

Související

Více souvisejících

Korupce Česká republika evropská komise EU (Evropská unie) Věra Jourová Polsko Slovensko demokracie Maďarsko

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy