EU musí být lídrem v klimatické politice, zaznívalo v Evropském parlamentu

Evropská unie musí zaujmout vůdčí roli v celosvětovém boji proti změnám klimatu, zaznívalo dnes na jednání Evropského parlamentu (EP) před klimatickou konferencí OSN s označením COP26, která začne na konci října v Glasgow.

Evropský parlament v návrhu usnesení mimo jiné vyzývá EU, aby přiměla ostatní velké znečišťovatele ovzduší k přijetí konkrétních závazků na snížení emisí skleníkových plynů a k financování snah o dosažení takzvané uhlíkové neutrality v rozvojových zemích. Parlament rovněž projednal strategii ke snížení emisí metanu.

Místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Bas Eickhout ve svém vystoupení označil COP26 za nejdůležitější podobně zaměřené setkání za řadu let. Vyjádřil však znepokojení nad tím, že produkce skleníkových plynů celosvětově narůstá, i když vědci volají po jejím rychlém snižování. V opačném případě se podle Eickhouta nepodaří naplnit cíl stanovený pařížskou smlouvou z roku 2015, aby se průměrná teplota na Zemi zvýšila pouze do 1,5 stupně Celsia oproti úrovni před nástupem průmyslové revoluce.

EU by se podle Eickhouta měla na konferenci v Glasgow ujmout vedení co se týče závazků k ukončení spalování uhlí a používání spalovacích motorů.

Poslanec z parlamentní frakce Zelených rovněž vítá cíle stanovené administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, vyjádřil však pochybnosti nad tím, zda se je Bidenovým demokratům podaří přeměnit v konkrétní legislativní kroky. Kritizoval i Čínu, která se nadále spoléhá na uhelné elektrárny, a také Austrálii, která si dosud nestanovila termín pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality. Tak se označuje záměr, kdy každá země bude ke stanovenému datu schopna neutralizovat tolik emisí, kolik jich bude produkovat.

Podle eurokomisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse by si měly všechny státy světa dát cíl na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přičemž nejvíce se to podle něj týká států sdružených ve skupině největších světových ekonomik G20. Nutný je podle něj také závazek ke zvýšení příspěvků pro rozvojové země, které nákladný přechod k bezemisní ekonomice nejsou schopny financovat z vlastních kapes.

Pär Holmgren ze Zelených v reakci poznamenal, že EU ráda kritizuje ostatní státy, nicméně sama toho v boji proti změnám klimatu činí příliš málo. Nils Tornvalds z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) kritizoval některé evropské firmy za to, že vydělávají na stavbě uhelných elektráren v Číně a v některých rozvojových zemích.

Proti návrhu usnesení se ozývaly i kritické hlasy, podle Silvie Sardoneové z euroskeptické frakce Identita a demokracie (ID) klimatická politika příliš zatěžuje evropské daňové poplatníky. Anna Zalewská z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) klimatické cíle spojila s nynější energetickou krizí nejen v Evropě. Návrhu usnesení rovněž vyčetla, že nehovoří o vývoji nových technologií na zachytávání skleníkových plynů z ovzduší, jejichž použití by podle ní mohlo výrazně snížit celkové náklady vynaložené na boj s globálním oteplováním.

Za ECR vystoupil v rozpravě i český europoslanec Alexandr Vondra, podle nějž bude EU kvůli projednávanému usnesení na klimatické konferenci pro smích. Kritizoval především výzvu k co nejrychlejšímu odklonu od fosilních paliv, zejména co se týče zemního plynu. Nedostatečně promyšlený je podle něj i požadavek na začlenění uhlíkové neutrality do ústavy jednotlivých členských států.

"Pokud to s dekarbonizací myslíme vážně, musíme definovat věrohodný jízdní řád, a ne sepisovat seznam přání bez jakékoliv opory v realitě," řekl Vondra. "Zvláště pokud máme dostat na svou stranu i rozvojové země, pro které bude plnění pařížské dohody obtížnější než pro nás," dodal. Své kolegy vyzval, aby usnesení odmítli. Parlament bude o dokumentu hlasovat ve čtvrtek.

Parlament dnes rovněž projednával strategii EU na snížení emisí metanu. Zpravodajka Maria Spyrakiová poznamenala, že metan otepluje atmosféru 80krát účinněji, než oxid uhličitý. Vyzvala proto k přijetí regulací a závazných cílů ohledně uvolňování tohoto skleníkového plynu do atmosféry napříč všemi sektory ekonomiky. K největším únikům metanu do ovzduší přitom dochází v zemědělství, v energetickém sektoru a při zpracování odpadu. Cílem je do roku 2030 výrazně nížit emise tohoto plynu v EU.

"Můžeme nastolit novou éru rychlé redukce skleníkových plynů," řekla Spyriaková s odkazem na blížící se klimatickou konferenci. EP v návrhu usnesení vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby se kromě oxidu uhličitého zabývaly rovněž vyjednáním celosvětové dohody ohledně redukce metanu. "Pokud snížíme emise nyní, snížíme oteplení klimatu o 0,3 procenta do roku 2045," dodala Spyriaková s tím, že úniky metanu do ovzduší lze zmenšit o 45 procent jen s použitím stávajících technologií a při velmi nízkých nákladech.

Související

Jevhen Perebyjnis

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie

Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států, která se za měsíc uskuteční v Praze. 

Více souvisejících

EU evropský parlament COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Vladimír Putin

Rusko rozmístí v Bělorusku jaderné zbraně, řekl Putin

Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být umístěno deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.

před 49 minutami

Češi hlasují v komunálních volbách

Lidé si dnes v některých obcích volí zastupitelstva, hlasovalo až 70 procent lidí

V některých obcích, v kterých si dnes lidé vybírají nová zastupitelstva, už volební účast dosáhla 70 procent. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK. V obci Křenovice na Písecku odvolilo před 17:00 zhruba 75 procent ze 150 oprávněných voličů, v Senince na Vsetínsku a Horní Myslové na Jihlavsku odevzdalo svůj hlas kolem 70 procent lidí. Nové zastupitele mohou lidé vybírat až do dnešních 22:00, výsledky poté budou zveřejněny na volebním webu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?

Dalo by se říct, že nejen finanční euro-atlantický svět zažívá po desítce let znovu finanční déjà vu. Určitě si to pamatujete. Na přelomu let 2008 a 2009 tu nejdřív byly nějaké ty zaoceánské krachy bank, pro připomenutí, kvůli problémům zastavila svou činnost jedna snad z nejtradičnějších amerických bank, Lehman Brothers, založená v roce 1850 a pak přišlo rychle hodně problémů nejen na finančních trzích, ale hlavně v ekonomikách zemí světa. Pro dobro věci asi nemá cenu znovu otevírat staré rány (a s ironií dodávám, že odpůrci splácení řeckých dluhů, jistě budou dobře vědět, o čem je řeč…). A teď je to tu znova. Otázkou je, zda i přes ujišťování nejrůznějších finančních, dohledových a já nevím ještě jakých autorit, se skutečně nebude opakovat finanční krize z let 2008/2009. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Počet obětí amerických náletů na proíránské bojovníky v Sýrii stoupl na 19

Na 19 stoupl počet obětí pátečního odvetného náletu Spojených států proti skupinám napojeným na Írán v Sýrii. Ty Američané viní z útoku dronem, při němž ve čtvrtek jeden člověk zemřel a šest bylo zraněno. O aktuální bilanci informovala agentura Reuters s odkazem na dnešní prohlášení Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Podle televize Al-Džazíra proíránské skupiny v Sýrii varovaly Američany, že mají dostatek sil na to, aby na další případné nálety USA na své pozice mohly reagovat.

před 1 hodinou

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Úřad práce přišel o šéfa dle zákona? Jurečka reaguje na nahrávky

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Jurečka to dnes řekl novinářům. Výzvy k odstoupení považuje za absurdní.

před 2 hodinami

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Zničilo Nord Stream samo Rusko? Server zveřejnil informace tajných služeb

V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.

před 3 hodinami

Brigádní generál Emil Boček usedl za knipl legendární stíhačky po dlouhých 71 letech.

Hrdina. Legenda. Vzor. Politici i vojáci vzpomínají na Bočka s úctou

Válečný veterán Emil Boček, který dnes ve 100 letech zemřel, byl podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky nejen hrdinou československého letectva druhé světové války a inspirací pro vojenské piloty. "Byl to především nesmírně vřelý a do poslední chvíle vitální člověk," uvedl Řehka na armádním twitteru. Zpráva o Bočkově smrti jej hluboce zasáhla. Úctu i vděk vyjadřují Bočkovi mnozí čeští politici, jeho rodině pak sdělují upřímnou soustrast.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

Proč se lidstvo 50 let nevrátilo na Měsíc a dodnes tam nemá základnu?

Hrstka astronautů, kteří vstoupili na povrch Měsíce, strávila na přirozené družici Země ne více než pár dní. Jak máme tedy vybudovat kolonii, která vydrží roky? Pokud se dá věřit desítky let starým futuristickým knihám, měli na začátku 21. století - spolu s plochými televizemi, elektrickými auty a telefony s obrazovkou - astronauti žít a pracovat ve městě na Měsíci, píše server BBC.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rusko omilostnilo přes 5000 vězňů naverbovaných do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny

Rusko omilostnilo přes 5000 odsouzených, kteří se nechali naverbovat do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny a na základě kontraktu bojovali společně s ruskou armádou na Ukrajině. V audionahrávce zveřejněné na sociální síti to řekl šéf tohoto uskupení Jevgenij Prigožin. Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina do svých řad hojně přijímá trestance, které láká právě příslibem odpuštění zbytku trestu.

Aktualizováno před 3 hodinami

Tornádo

Mississippi se prohnalo tornádo a bouře, nejméně 14 lidí zemřelo

Na 23 vzrostla bilance obětí tornáda a silných bouří, které se v noci na dnešek prohnaly americkým státem Mississippi. Informovala o tom dnes mississippská agentura pro krizové řízení, podle níž desítky dalších lidí utrpěly zranění a čtyři osoby jsou nezvěstné. Stanice ABC s odvoláním na místní a federální úřady uvedla, že škody jsou hlášeny z pásu území o délce až 160 kilometrů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan Putinovi poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi po telefonu poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod. S odkazem na dnešní prohlášení turecké prezidentské kanceláře o tom informovala agentura Reuters. Prezidenti spolu hovořili také o zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou a Erdogan apeloval na co nejrychlejší ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Situaci u Bachmutu se podle Ukrajiny daří stabilizovat

Ukrajinským obráncům se daří stabilizovat situaci u Bachmutu, uvedl dnes náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Označil ji však za nadále složitou. Město Bachmut je jedním z hlavních cílů současné ruské ofenzivy v Donbasu, ukrajinským obráncům v tomto městě hrozí obklíčení v důsledku ruského postupu severně i jižně od města. Podle Londýna ruská ofenziva u Bachmutu z velké části ustala, americký Institut pro studium války (ISW) nicméně hovoří o drobných územích ziscích ruských sil.

před 5 hodinami

Kyjev

Jak se žije v Kyjevě rok po začátku války? Lidé nemají problémy s elektřinou, na ulicích je poměrně živo

V Kyjevě přestali mít lidé problémy s výpadky energií a na ulicích je poměrně živo, řekla v rozhovoru s ČTK ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. Situace v hlavním ukrajinském městě se podle ní oproti podzimu, kdy Rusko podnikalo na Ukrajinu masivní vzdušné útoky, zlepšila. Válka je ale všudypřítomná, prostupuje jakýmkoli hovorem Ukrajinců a i v hospodě se běžně připíjí na ukrajinské vojáky.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Přístup ke covidu se změní. Lékaři budou místo izolace moci doporučovat roušky

Až při onemocnění covidem-19 nebude povinná izolace, budou moci lékaři místo ní podle ministerstva zdravotnictví zvážit i použití ochrany dýchacích cest. Vyplývá to z chystané úpravy vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covidem-19, kterou ministerstvo plánuje zrušit povinné izolace. Změna by měla nastat zřejmě v polovině dubna. Izolace ruší i další země EU, například Slovensko od 20. března. V Česku je domácí izolace povinná na sedm dní po pozitivním test

před 8 hodinami

Jak vypadá lékařská péče na frontě? Za lidmi na Ukrajině jezdí mobilní kliniky

Chrestyšče je obec ležící severozápadně od ukrajinského Slovjansku v Doněcké oblasti. Už před ruskou invazí v ní měli přístup k specializované lékařské péči jen ti, kteří se dokázali dostat do města. Ves však měla lékaře poskytujícího základní zdravotní péči, píše agentura AP. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy