Europoslanci podporuji přísnější emisní limity, přou se o čísla

Většina poslanců Evropského parlamentu podporuje plán zpřísnění emisních limitů Evropské unie přinejmenším v podobě, jakou v září navrhla Evropská komise. Jednotlivé politické skupiny však nejsou zajedno v tom, jak ambiciózní má cíl k roku 2030 být.

Zatímco část z nich považuje návrh Bruselu za nejvyšší dosažitelnou metu, další hovoří o ještě výraznějším omezení zplodin, než chce unijní exekutiva. Není proto zatím jasné, jaký závazek ve středečním hlasování evropští zákonodárci podpoří.

Poslanci dnes debatovali o návrhu takzvaného klimatického zákona, který má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v polovině září navrhla, aby EU snížila své celkové emise do deseti let nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Současný cíl počítá se čtyřicetiprocentním omezením.

"Pokud chceme doopravdy naplnit pařížskou klimatickou dohodu, není tento cíl dostatečný," prohlásila během dnešní debaty socialistická zpravodajka parlamentního návrhu Jytte Gutelandová, jejíž text podporovaný částí zákonodárců počítá se šedesátiprocentním omezením zplodin.

Další poslanci, zejména skupina zelených, hovoří o ještě vyšším cíli a chtějí do textu prosadit metu 70 procent. Členové nejsilnější lidovecké frakce naproti tomu považují i šedesátiprocentní cíl za příliš náročný a chtějí podpořit plán komise.

"Debata bohužel začíná mít velmi silný politický nádech. Ve chvíli, kdy nemáme dopadové studie dalšího snižování emisí na jednotlivé státy, přece nemůžeme rozhodovat jen tak od stolu. Nikdo nevíme, kolik podniků bychom museli zavřít, kolik lidí by přišlo o práci," kritizovala navrhovaných 60 procent česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová.

Stejně jako někteří její kolegové upozornila, že hospodářství unijních zemí se potýká s následky koronavirových omezení a příliš náročné omezování emisí by mohlo být pro některé oblasti včetně dopravy či automobilového průmyslu další ranou.

Ačkoli analýza dopadů na jednotlivé země zatím není hotová, Brusel již má k dispozici rozbor vlivu na celou EU, k níž se zmíněná hranice vztahuje. Její rozpočítání pro jednotlivé státy bude teprve následovat.

"Bude zatraceně těžké toho dosáhnout. Oběti bude muset přinést každý. Ale půjde to," ujišťoval dnes europoslance místopředseda komise Frans Timmermans.

Ještě dnes večer bude EP hlasovat o pozměňovacích návrzích a ve středu má na programu konečné schvalování celého textu. O jeho výsledné podobě bude poté parlament vyjednávat s členskými státy, mezi nimiž zatím není podpora pro přísnější limity jednoznačná. Stojí za nimi převážně země západní a severní Evropy, kriticky se naproti tomu vyjadřují vlády z východní části unie včetně Česka či Polska.

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament EU (Evropská unie) evropská komise emise

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy