Většina poslanců Evropského parlamentu podporuje plán zpřísnění emisních limitů Evropské unie přinejmenším v podobě, jakou v září navrhla Evropská komise. Jednotlivé politické skupiny však nejsou zajedno v tom, jak ambiciózní má cíl k roku 2030 být.
Zatímco část z nich považuje návrh Bruselu za nejvyšší dosažitelnou metu, další hovoří o ještě výraznějším omezení zplodin, než chce unijní exekutiva. Není proto zatím jasné, jaký závazek ve středečním hlasování evropští zákonodárci podpoří.
Poslanci dnes debatovali o návrhu takzvaného klimatického zákona, který má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v polovině září navrhla, aby EU snížila své celkové emise do deseti let nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Současný cíl počítá se čtyřicetiprocentním omezením.
"Pokud chceme doopravdy naplnit pařížskou klimatickou dohodu, není tento cíl dostatečný," prohlásila během dnešní debaty socialistická zpravodajka parlamentního návrhu Jytte Gutelandová, jejíž text podporovaný částí zákonodárců počítá se šedesátiprocentním omezením zplodin.
Další poslanci, zejména skupina zelených, hovoří o ještě vyšším cíli a chtějí do textu prosadit metu 70 procent. Členové nejsilnější lidovecké frakce naproti tomu považují i šedesátiprocentní cíl za příliš náročný a chtějí podpořit plán komise.
"Debata bohužel začíná mít velmi silný politický nádech. Ve chvíli, kdy nemáme dopadové studie dalšího snižování emisí na jednotlivé státy, přece nemůžeme rozhodovat jen tak od stolu. Nikdo nevíme, kolik podniků bychom museli zavřít, kolik lidí by přišlo o práci," kritizovala navrhovaných 60 procent česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová.
Stejně jako někteří její kolegové upozornila, že hospodářství unijních zemí se potýká s následky koronavirových omezení a příliš náročné omezování emisí by mohlo být pro některé oblasti včetně dopravy či automobilového průmyslu další ranou.
Ačkoli analýza dopadů na jednotlivé země zatím není hotová, Brusel již má k dispozici rozbor vlivu na celou EU, k níž se zmíněná hranice vztahuje. Její rozpočítání pro jednotlivé státy bude teprve následovat.
"Bude zatraceně těžké toho dosáhnout. Oběti bude muset přinést každý. Ale půjde to," ujišťoval dnes europoslance místopředseda komise Frans Timmermans.
Ještě dnes večer bude EP hlasovat o pozměňovacích návrzích a ve středu má na programu konečné schvalování celého textu. O jeho výsledné podobě bude poté parlament vyjednávat s členskými státy, mezi nimiž zatím není podpora pro přísnější limity jednoznačná. Stojí za nimi převážně země západní a severní Evropy, kriticky se naproti tomu vyjadřují vlády z východní části unie včetně Česka či Polska.
Související
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
evropský parlament , EU (Evropská unie) , evropská komise , emise
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák