Europoslanci podporuji přísnější emisní limity, přou se o čísla

Většina poslanců Evropského parlamentu podporuje plán zpřísnění emisních limitů Evropské unie přinejmenším v podobě, jakou v září navrhla Evropská komise. Jednotlivé politické skupiny však nejsou zajedno v tom, jak ambiciózní má cíl k roku 2030 být.

Zatímco část z nich považuje návrh Bruselu za nejvyšší dosažitelnou metu, další hovoří o ještě výraznějším omezení zplodin, než chce unijní exekutiva. Není proto zatím jasné, jaký závazek ve středečním hlasování evropští zákonodárci podpoří.

Poslanci dnes debatovali o návrhu takzvaného klimatického zákona, který má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v polovině září navrhla, aby EU snížila své celkové emise do deseti let nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Současný cíl počítá se čtyřicetiprocentním omezením.

"Pokud chceme doopravdy naplnit pařížskou klimatickou dohodu, není tento cíl dostatečný," prohlásila během dnešní debaty socialistická zpravodajka parlamentního návrhu Jytte Gutelandová, jejíž text podporovaný částí zákonodárců počítá se šedesátiprocentním omezením zplodin.

Další poslanci, zejména skupina zelených, hovoří o ještě vyšším cíli a chtějí do textu prosadit metu 70 procent. Členové nejsilnější lidovecké frakce naproti tomu považují i šedesátiprocentní cíl za příliš náročný a chtějí podpořit plán komise.

"Debata bohužel začíná mít velmi silný politický nádech. Ve chvíli, kdy nemáme dopadové studie dalšího snižování emisí na jednotlivé státy, přece nemůžeme rozhodovat jen tak od stolu. Nikdo nevíme, kolik podniků bychom museli zavřít, kolik lidí by přišlo o práci," kritizovala navrhovaných 60 procent česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová.

Stejně jako někteří její kolegové upozornila, že hospodářství unijních zemí se potýká s následky koronavirových omezení a příliš náročné omezování emisí by mohlo být pro některé oblasti včetně dopravy či automobilového průmyslu další ranou.

Ačkoli analýza dopadů na jednotlivé země zatím není hotová, Brusel již má k dispozici rozbor vlivu na celou EU, k níž se zmíněná hranice vztahuje. Její rozpočítání pro jednotlivé státy bude teprve následovat.

"Bude zatraceně těžké toho dosáhnout. Oběti bude muset přinést každý. Ale půjde to," ujišťoval dnes europoslance místopředseda komise Frans Timmermans.

Ještě dnes večer bude EP hlasovat o pozměňovacích návrzích a ve středu má na programu konečné schvalování celého textu. O jeho výsledné podobě bude poté parlament vyjednávat s členskými státy, mezi nimiž zatím není podpora pro přísnější limity jednoznačná. Stojí za nimi převážně země západní a severní Evropy, kriticky se naproti tomu vyjadřují vlády z východní části unie včetně Česka či Polska.

Související

Více souvisejících

evropský parlament EU (Evropská unie) evropská komise emise

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie

Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy