ROZHOVOR | Europoslancům odcizili z kanceláří počítače i mobily. Mně jen koloběžku, říká pro EZ Zdechovský

Pane europoslanče, jak si vysvětlujete tak vysoký počet okradených u vašich kolegů, zvláště když budovu čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu, hlídá Bezpečnostní služba Evropského parlamentu?

Během koronavirové pandemie, kdy bruselská budova Evropského parlamentu byla prázdná, kanceláře europoslanců dezinfikovala firma, jejíž zaměstnanci určitě mají odcizené věci na svědomí. Řadu kanceláří pachatelé dokonale prohledali. Vzali moderní drahou techniku jako počítače a mobily, které kolegové nechali v Bruselu, neboť v domácích zemích je nepoužívají. Mezi okradenými jsem i já, přišel jsem o koloběžku. A co se týče vámi zmiňované bezpečnostní služby, je opravdu pro mě záhadou, co v té době dělala.

Prosím? Europoslanec jezdí na koloběžce v tak vážené a prestižní budově?

Ano, já jsem známý příznivec koloběžek, a tak, abych na zdejších dlouhých chodbách neztrácel čas, užívám tento dopravní prostředek. Zloděj mně způsobil škodu kolem deseti tisíc českých korun.

NEBERTE NÁM, PROSÍM, DÁRKY OD NAŠICH MAMINEK

Ve srovnání s německým europoslancem Nico Semsrottem, jemuž byly odcizeny dva počítače, jste ještě nedopadl tak zle...

Máte naprostou pravdu. Když pominu finanční škodu, která u Nica činí přes sedmdesát tisíc korun, tak je nutné říci, že přišel o důležitá data i dokumenty, která měl uložena v noteboocích. Některým kolegům ze skříněk zmizely opravdu tajné informace, a to je větší malér než finanční škoda, i když ani tu nechci bagatelizovat. Ztráta klíčových dat je opravdu frustrující.

Předpokládám, že pan Nico Semsrott je pořádně zkroušený. Mluvil jste s ním?

Psali jsme si. Ale on je takový standupový komik. Vzal to s nadhledem. Natočil komické video a nechal vyrobit plakáty, na nichž je napsáno: „Bůh Tě vidí!“, „Používejte rukavice, prosím!“ či „Vem si cokoliv jiného, tohle byl dárek od mámy!“ Všichni se na jeho humorné vlně vezeme, a tak třeba máme letáky, na nichž lupiče prosíme, aby, než nám cokoli ukradnou, si nejprve vzali ochranné rukavice, aby se snad náhodou nenakazili koronavirem, neboť o ně máme starost. Anebo je prosíme, aby nám nekradli věci, jež nám darovaly naše maminky, ale vzali si cokoli jiného. Na mísu s ovocem jsme také připevnili nápis, aby si každý vzal jen tolik, co potřebuje.

S humorem jde všechno lépe. Ale přejděme k vážnějšímu tónu v celé věci, protože krádeže v Evropském parlamentu nelze ignorovat. Do Bruselu jste se vrátili už před třemi týdny, ale skandál vyplaval napovrch až nyní. Jak je to možné?

Kdyby se tato informace nedostala k novinářům ze CNN či do redakce Politico, mám vážné obavy, že by se to vůbec neřešilo. Někdo to asi chtěl zamést pod koberec, jinak si to vysvětlit neumím.

Nezlobte se na mě, ale jak někdo může takovou věc zamést, když je budova neustále monitorována kamerovým systémem, a tak by nebyl takový problém pachatele podle nich vypátrat.

Jenže rétorikou kriminalistů je nutné říci, že horká stopa po třech týdnech už vychladla. Teprve nyní po zájmu zahraničních médií se rozhoupala bezpečnostní služba, v níž jsou zastoupeni i policejní vyšetřovatelé. Opravdu to působí podivně. Znovu tedy opakuji, že někdo chtěl celou kauzu zamést pod koberec.

POSTOJ MÍSTOPŘEDSEDKYNĚ CHARANZOVÉ VYVOLAL ROZPAKY

Nezarazil vás chladný přístup české europoslankyně Dity Charanzové, která je v Evropském parlamentu nominovaná za hnutí ANO? Od místopředsedkyně této instituce, v níž je členkou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), a od člověka který má v gesci bezpečnost, bych očekával větší zájem o prošetření této události. Vždyť jen pro Politico podotkla, že prozatím není jasné, zda se jedná o ojedinělé krádeže nebo jde o rozšířené případy a kolegy vyzvala, že pokud zjistí ztrátu věcí, aby jí to okamžitě nahlásili.

Z jejího postoje jsem šokován. Za tři týdny nebyla schopna s případy pohnout. Moc dobře ví, že je okradeno přes padesát europoslanců, a tak se nejedná o ojedinělé krádeže. A vyzývat někoho, aby nahlásil ztrátu věcí, když už tak učinil před třemi týdny hned po zjištění absence důležité techniky či dokumentů, mně přijde naprosto nelogické, něco jako černý humor. Paní europoslankyně měla z celé záležitosti vyvodit okamžité personální důsledky, a to u vedení Bezpečnostní služby Evropského parlamentu. Osobně jsem ji ale nekontaktoval.

Přijde mně, že případ krádeží se ocitl v patové situaci, co se bude dít dále?

Dnes se koná zasedání předsednictva a naše Evropská lidová strana bude požadovat důsledné prošetření všech krádeží a spravedlivé potrestání viníků. Budeme také chtít znát, jaké kroky, respektive prevence, se podniknou, aby se tento ostudný případ neopakoval. Rozhodně nic nesmí vyznít doztracena.

V souvislosti s odcizením věcí u více než padesátky europoslanců zní až paradoxně zpráva, že na ostrahu budov a bezpečnosti Evropského parlamentu v Lucemburku, Štrasburku a Bruselu bylo jen pro letošní rok vyčleněno více než 23 milionů eur...

Zní to opravdu humorně, když si uvědomíme, co se nyní stalo a kolik kanceláří bylo pachateli důkladně prohledáno a zároveň se dostali i do uzamčených skříní. Ovšem je nutné si uvědomit, že v těchto třech zmíněných budovách působí kolem osmi tisíc lidí. A tak je nutné, aby ostraha měla tu nejmodernější techniku na bezpečnost. Není to však jen o technice, ta v Bruselu zřejmě neselhala, s největší pravděpodobností v tom sehrál roli lidský faktor z míst, která mají věci europoslanců chránit.