Evropská komise navrhla nařízení o klimatické neutralitě k roku 2050, Thunbergová má výhrady

Evropská komise dnes přišla s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Nařízení nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament či klimatičtí aktivisté. Dává však unijní exekutivě možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí.

Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

"Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti... Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý," řekla podle serveru ec.europa.eu šéfka komise.

We are acting today to make the EU the world’s first climate-neutral economic bloc by 2050.The Climate Law is the legal translation of our political commitment.More here → https://t.co/fua1PPEaY2 #EUGreenDeal pic.twitter.com/M0YGVtjkR8

— European Commission ?? (@EU_Commission) March 4, 2020

Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na dnešním jednání komise reprezentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, již komisaři pozvali jako zvláštního hosta.

Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za "kapitulaci", protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. "Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok," uvedla v otevřeném dopise komisi.

Podle místopředsedy EK Franse Timmermanse se sedmnáctiletá studentka postavila k návrhu kriticky, neboť Thunbergová vychází ze striktnějších požadavků a není tak optimistická jako komise co se týče příznivého vlivu budoucích technologií na pokles emisí.

„Bez ní a bez toho, jak mobilizovala dvě generace mladých lidí, bychom dnes klimatický zákon nepředkládali,“ ocenil přes rozdílné názory Timmermans přínos Thunbergové pro aktivitu evropských politiků.

K dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050 se na prosincovém summitu přihlásili prezidenti a premiéři všech unijních států vyjma Polska. Norma připravená komisí počítá s nulovými emisemi pro celou EU, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k "zelené" ekonomice.

Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do konce desetiletí emise oxidů uhlíku 40 procent proti hodnotám z roku 1990, komise v zelené dohodě předběžně hovoří o 50 až 55 procentech.

Dnes navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, která jednotlivé země přijaly a vydávat pro ně závazná doporučení. Někteří unijní diplomaté přitom již dali najevo, že jejich země mohou mít problém se zmíněným delegováním pravomocí na unijní exekutivu v určování cílů po roce 2030.

"Někdo bude muset říci, jestli jsme na správné cestě (k neutralitě), a podle mě to nejlépe udělá komise," hájil návrh Timmermans, podle něhož připadá úprava limitů stanovená EK bez souhlasu zemí v úvahu poprvé v roce 2035. Pokud by s ní členské státy nesouhlasily, budou moci kvalifikovanou většinou hlasů rozhodnutí komise zvrátit.

Související

Klimatické změny

NÁZOR: Boj s klimatickou změnou povede k propadu životní úrovně, míní konzultant

Americký prezident Joe Biden i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ve svých úterních projevech na Valném shromáždění OSN učinili nové sliby v boji s klimatickou změnou, poukazuje Henry Olsen, politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center. V komentáři pro server Washington Post vyzdvihuje, že ani jeden z nich ale nenabídl nic, co by znamenalo skutečný průlom.
Těžba ropy

Co brání konci fosilních paliv? Politologové upozorňují na uhlíkovou past

NÁZOR – Klimatická krize je nepochybně horkým tématem summitu G7 v Cornwallu, konstatují Marcus Gomes a George Ferns v komentáři pro server The Conversation. Politologové z Cardiffské univerzity poukazují, že politici nejbohatších světových zemí sice teoreticky souhlasí s potřebou dosáhnout nejpozději v roce 2050 uhlíkové neutrality, zůstávají však věrní těžebnímu průmyslu, který není ochotný výrazně měnit svůj obchodní model.

Více souvisejících

klimatická neutralita evropská komise Ursula von der Leyenová Greta Thunbergová (aktivistka) Frans Timmermans Klimatické změny EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

včera

včera

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

včera

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

včera

včera

včera

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

včera

včera

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno včera

včera

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

včera

29. června 2026 21:01

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

29. června 2026 19:44

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno 29. června 2026 19:15

Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel

Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy