Genocida muslimských Rohingů? Soud OSN začal projednávat žalobu na Barmu

Ministr spravedlnosti Gambie, která letos v listopadu žalobu podala, dnes na úvod řízení vyzval Mezinárodní soudní dvůr, aby "nařídil přijmout zvláštní opatření na ochranu Rohingů, která by pokračující genocidu Rohingů v Barmě ukončila".

"Gambie žádá, abyste Barmě nařídili toto nesmyslné zabíjení zastavit. Aby zastavila tyto barbarské, brutální činy, které šokovaly a nadále šokují kolektivní svědomí světa. Aby zastavila genocidu svých vlastních lidí," uvedl gambijský ministr Abubacarr Tambadou. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora se očekává v průběhu několika týdnů, napsala agentura Reuters.

Armáda převážně buddhistické Barmy v srpnu 2017 zahájila rozsáhlou ofenzivu proti Rohingům v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště. Před tímto tažením, které OSN označila za etnickou čistku, uprchlo z Arakanského státu na západě Barmy do sousedního Bangladéše více než 730.000 Rohingů.

Vyšetřovatelé OSN loni obvinili barmské bezpečnostní síly z masového vraždění a znásilňování Rohingů a z vypalování jejich domovů. Gambie žalobu podala jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států.

Před budovou Mezinárodního soudního dvora OSN se dnes shromáždilo mnoho stoupenců Rohingů, kteří nesli transparenty s nápisem "Zastavte genocidu". Někteří měli v rukou fotografie barmské vůdkyně Su Ťij s nápisem "Hanba" či "Armádní agentka", napsala agentura AP.

V uprchlickém táboře v Bangladéši se dnes sešly stovky Rohingů na vyvýšeném prostranství, hrozily pěstmi a skandováním "Gambie, Gambie" děkovaly této malé africké muslimské zemi, která se odhodlala bojovat za jejich práva u soudu.

Barma se závěry vyšetřování OSN nesouhlasí a tvrdí, že vojenská operace proti Rohingům byla "legitimní protiteroristickou reakcí na útoky spáchané rohingskými ozbrojenci". Převážně muslimské Rohingy barmské úřady neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.

Někdejší barmská disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, která v době vlády vojenské junty v Barmě strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané barmskou armádou na Rohinzích přehlíží. Agentura AP napsala, že Su Ťij před Mezinárodním soudním dvorem obhajuje de facto činy těch lidí, kteří ji v minulosti věznili.

Zatímco svět Su Ťij kritizuje, v Barmě zůstává tato politička velmi oblíbená a na její podporu se dnes v největším barmském městě Rangúnu - stejně jako v předchozích dnech - sešly tisíce lidí s jejími podobiznami a vlajkami v rukou.