Junckerova Evropská komise se pomalu loučí, začíná udržovací období

Von der Leyenová se měla původně chopit práce už tento pátek, ale trojici navržených eurokomisařů z Francie, Maďarska a Rumunska neschválil Evropský parlament. Jako již opakovaně v minulosti si tak dosluhující komise protáhne své působení v Berlaymontu nejméně o měsíc.

„Pravomoci komise budou omezeny na vykonávání takzvaných běžných záležitostí. Bude tedy pokračovat v každodenní agendě, ale zdrží se politických rozhodnutí, která by předurčovala směr práce nastupující EK,“ řekla dnes novinářům mluvčí komise Mina Andreevová.

Sám šéf komise navíc 11. listopadu podstoupí operaci kvůli výduti v cévní soustavě a nebude se moci práci věnovat naplno.

Junckerovi lidé podle mluvčí vedle běžné agendy a neodkladných záležitostí budou nadále řešit například případné porušování povinností členskými státy. Nebudou se naproti tomu angažovat ve věcech s dlouhodobějším přesahem do budoucna, tedy například v otázce podoby budoucího víceletého rozpočtu EU, na jehož schválení se členským zemím začíná krátit čas.

Končící komisař pro rozpočet Günther Oettinger ve středu přiznal, že původní plán dosáhnout dohody do prosince naplněn nebude. Tahanice o rozpočet se tak kvůli zásadně rozdílným pohledům členských států zřejmě stanou hlavním politickým tématem první poloviny příštího roku.

Von der Leyenová mezi své priority řadí dosažení klimatické neutrality do poloviny století či vytvoření fondu pro země závislé na fosilních zdrojích. Lídři členských zemí proto podle diplomatů nechtějí podrobnosti jednotlivých kapitol rozpočtu řešit před jejím nástupem, neboť v porovnání se současným návrhem čekají určité změny.

Německá předsedkyně budoucí komise se snaží tlačit zvláště na Rumunsko, které zatím kvůli změně vlády nedodalo svého kandidáta. Nový menšinový kabinet liberálů již přislíbil dát na výběr dvě jména, nejdříve však po pondělním hlasování o důvěře v rumunském parlamentu. Navržené komisaře z Francie a Maďarska čeká od příštího týdne prověřování v europarlamentu. Zvláště v případě francouzského exministra hospodářství Thierryho Bretona se přitom dají očekávat námitky europoslanců vzhledem k jeho angažmá v čele technologické firmy Atos, v níž vlastní akcie za desítky milionů eur.

Pokud by Rumunsko s návrhem svého jména otálelo nebo by jakýkoli z kandidátů neuspěl při slyšeních v europarlamentních výborech, bylo by ohroženo schválení komise jako celku plénem EP na konci listopadu a tím i její prosincový nástup.

Von der Leyenová požaduje člena do svého exekutivního týmu i od Británie, na což zatím Londýn oficiálně nereagoval. Premiér Boris Johnson však již dříve prohlásil, že vzhledem k plánu vyvést zemi co nejdříve z EU do komise svého člověka posílat nehodlá. Podle expertů může EK začít pracovat i v neúplném složení. Dosluhující Junckerova komise má po odchodu komisařů z Estonska a Rumunska do europarlamentních lavic 26 členů.