Junckerova Evropská komise se pomalu loučí, začíná udržovací období

Evropská komise vedená Jeanem-Claudem Junckerem dnes končí svou plnohodnotnou pětiletou misi a zahajuje „udržovací“ období. Až do nástupu příští unijní exekutivy vedené Ursulou von der Leyenovou proto z Bruselu nevzejdou žádná zásadní rozhodnutí či plány do budoucna. Junckera navíc čeká v polovině listopadu operace. Německá šéfka by v sídle komise chtěla začít úřadovat od prosince, průtahy kolem výběru a schvalování chybějících komisařů však mohou způsobit ještě větší zdržení.

Von der Leyenová se měla původně chopit práce už tento pátek, ale trojici navržených eurokomisařů z Francie, Maďarska a Rumunska neschválil Evropský parlament. Jako již opakovaně v minulosti si tak dosluhující komise protáhne své působení v Berlaymontu nejméně o měsíc.

„Pravomoci komise budou omezeny na vykonávání takzvaných běžných záležitostí. Bude tedy pokračovat v každodenní agendě, ale zdrží se politických rozhodnutí, která by předurčovala směr práce nastupující EK,“ řekla dnes novinářům mluvčí komise Mina Andreevová.

Sám šéf komise navíc 11. listopadu podstoupí operaci kvůli výduti v cévní soustavě a nebude se moci práci věnovat naplno.

Junckerovi lidé podle mluvčí vedle běžné agendy a neodkladných záležitostí budou nadále řešit například případné porušování povinností členskými státy. Nebudou se naproti tomu angažovat ve věcech s dlouhodobějším přesahem do budoucna, tedy například v otázce podoby budoucího víceletého rozpočtu EU, na jehož schválení se členským zemím začíná krátit čas.

Končící komisař pro rozpočet Günther Oettinger ve středu přiznal, že původní plán dosáhnout dohody do prosince naplněn nebude. Tahanice o rozpočet se tak kvůli zásadně rozdílným pohledům členských států zřejmě stanou hlavním politickým tématem první poloviny příštího roku.

Von der Leyenová mezi své priority řadí dosažení klimatické neutrality do poloviny století či vytvoření fondu pro země závislé na fosilních zdrojích. Lídři členských zemí proto podle diplomatů nechtějí podrobnosti jednotlivých kapitol rozpočtu řešit před jejím nástupem, neboť v porovnání se současným návrhem čekají určité změny.

Německá předsedkyně budoucí komise se snaží tlačit zvláště na Rumunsko, které zatím kvůli změně vlády nedodalo svého kandidáta. Nový menšinový kabinet liberálů již přislíbil dát na výběr dvě jména, nejdříve však po pondělním hlasování o důvěře v rumunském parlamentu. Navržené komisaře z Francie a Maďarska čeká od příštího týdne prověřování v europarlamentu. Zvláště v případě francouzského exministra hospodářství Thierryho Bretona se přitom dají očekávat námitky europoslanců vzhledem k jeho angažmá v čele technologické firmy Atos, v níž vlastní akcie za desítky milionů eur.

Pokud by Rumunsko s návrhem svého jména otálelo nebo by jakýkoli z kandidátů neuspěl při slyšeních v europarlamentních výborech, bylo by ohroženo schválení komise jako celku plénem EP na konci listopadu a tím i její prosincový nástup.

Von der Leyenová požaduje člena do svého exekutivního týmu i od Británie, na což zatím Londýn oficiálně nereagoval. Premiér Boris Johnson však již dříve prohlásil, že vzhledem k plánu vyvést zemi co nejdříve z EU do komise svého člověka posílat nehodlá. Podle expertů může EK začít pracovat i v neúplném složení. Dosluhující Junckerova komise má po odchodu komisařů z Estonska a Rumunska do europarlamentních lavic 26 členů.

Související

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) Jean-Claude Juncker Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy