Evropská komise vedená Jeanem-Claudem Junckerem dnes končí svou plnohodnotnou pětiletou misi a zahajuje „udržovací“ období. Až do nástupu příští unijní exekutivy vedené Ursulou von der Leyenovou proto z Bruselu nevzejdou žádná zásadní rozhodnutí či plány do budoucna. Junckera navíc čeká v polovině listopadu operace. Německá šéfka by v sídle komise chtěla začít úřadovat od prosince, průtahy kolem výběru a schvalování chybějících komisařů však mohou způsobit ještě větší zdržení.
Von der Leyenová se měla původně chopit práce už tento pátek, ale trojici navržených eurokomisařů z Francie, Maďarska a Rumunska neschválil Evropský parlament. Jako již opakovaně v minulosti si tak dosluhující komise protáhne své působení v Berlaymontu nejméně o měsíc.
„Pravomoci komise budou omezeny na vykonávání takzvaných běžných záležitostí. Bude tedy pokračovat v každodenní agendě, ale zdrží se politických rozhodnutí, která by předurčovala směr práce nastupující EK,“ řekla dnes novinářům mluvčí komise Mina Andreevová.
Sám šéf komise navíc 11. listopadu podstoupí operaci kvůli výduti v cévní soustavě a nebude se moci práci věnovat naplno.
Junckerovi lidé podle mluvčí vedle běžné agendy a neodkladných záležitostí budou nadále řešit například případné porušování povinností členskými státy. Nebudou se naproti tomu angažovat ve věcech s dlouhodobějším přesahem do budoucna, tedy například v otázce podoby budoucího víceletého rozpočtu EU, na jehož schválení se členským zemím začíná krátit čas.
Končící komisař pro rozpočet Günther Oettinger ve středu přiznal, že původní plán dosáhnout dohody do prosince naplněn nebude. Tahanice o rozpočet se tak kvůli zásadně rozdílným pohledům členských států zřejmě stanou hlavním politickým tématem první poloviny příštího roku.
Von der Leyenová mezi své priority řadí dosažení klimatické neutrality do poloviny století či vytvoření fondu pro země závislé na fosilních zdrojích. Lídři členských zemí proto podle diplomatů nechtějí podrobnosti jednotlivých kapitol rozpočtu řešit před jejím nástupem, neboť v porovnání se současným návrhem čekají určité změny.
Německá předsedkyně budoucí komise se snaží tlačit zvláště na Rumunsko, které zatím kvůli změně vlády nedodalo svého kandidáta. Nový menšinový kabinet liberálů již přislíbil dát na výběr dvě jména, nejdříve však po pondělním hlasování o důvěře v rumunském parlamentu. Navržené komisaře z Francie a Maďarska čeká od příštího týdne prověřování v europarlamentu. Zvláště v případě francouzského exministra hospodářství Thierryho Bretona se přitom dají očekávat námitky europoslanců vzhledem k jeho angažmá v čele technologické firmy Atos, v níž vlastní akcie za desítky milionů eur.
Pokud by Rumunsko s návrhem svého jména otálelo nebo by jakýkoli z kandidátů neuspěl při slyšeních v europarlamentních výborech, bylo by ohroženo schválení komise jako celku plénem EP na konci listopadu a tím i její prosincový nástup.
Von der Leyenová požaduje člena do svého exekutivního týmu i od Británie, na což zatím Londýn oficiálně nereagoval. Premiér Boris Johnson však již dříve prohlásil, že vzhledem k plánu vyvést zemi co nejdříve z EU do komise svého člověka posílat nehodlá. Podle expertů může EK začít pracovat i v neúplném složení. Dosluhující Junckerova komise má po odchodu komisařů z Estonska a Rumunska do europarlamentních lavic 26 členů.
Související

EU představila Clean Industrial Deal. Opravený Green Deal za 100 miliard eur

Němci odhalili čínskou špionku. Informace získávala na citlivém místě
evropská komise , EU (Evropská unie) , Jean-Claude Juncker , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Výhled počasí až do dubna. Meteorologové řekli, jak to bude s výkyvy
včera

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
včera

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
včera

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno včera

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
včera

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
včera

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Aktualizováno včera

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
včera

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
včera

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
včera

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
včera

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
včera

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
včera

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
včera

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
včera

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
včera

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
včera

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
včera

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
včera
Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.
Zdroj: Libor Novák