Tábor Osvětim (německy Auschwitz) byl na rozkaz druhého muže nacistického Německa, šéfa jednotek SS i gestapa Heinricha Himmlera z 27. dubna 1940 založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940. Tábor byl osvobozen před 75 lety - 27. ledna 1945
V březnu 1941 poručil Himmler vedle základního tábora postavit druhý rozsáhlejší komplex, který byl nazván Osvětim II - Březinka (Birkenau). Ten se stal největším střediskem určeným k vyhlazování evropských Židů.
V březnu 1942 byl v blízkých Monovicích založen tábor Osvětim III, zvaný Buna, kde si německá firma I. G. Farben zřídila továrnu na výrobu kaučuku. K Osvětimi náleželo také přes 40 pobočných pracovních táborů.
V první plynové komoře v Osvětimi I byly v září 1941 poprvé vyzkoušeny vražedné účinky cyklonu B - látky užívané pro deratizaci. Později byly v Březince postaveny čtyři velké plynové komory, v nichž mohlo být denně zavražděno na 6000 lidí.
Unprecedented visit by Muslim World League head Mohammed al-Issa and group of Islamic clerics with American Jewish Committee shows interfaith efforts working, participants say. | @TimesofIsrael https://t.co/J6ImSRgx2z
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) January 26, 2020
Od konce března 1942 začaly do Osvětimi proudit židovské transporty z nacisty ovládaných zemí. Obětí největší a zároveň poslední vlny deportací se stalo v polovině roku 1944 několik stovek tisíc maďarských Židů. Od října 1942 do října 1944 bylo do Osvětimi deportováno také více než 46.000 vězňů z terezínského ghetta. Část z nich byla na přechodnou dobu umístěna v tzv. terezínském rodinném táboře, s nímž je spojena největší hromadná vražda československých občanů v noci z 8. na 9. března 1944, kdy nacisté zabili 3792 židovských mužů, žen a dětí.
Po příjezdu transportu na rampu v Birkenau se konala tzv. selekce, při které důstojníci SS rozhodovali o tom, kdo bude vzat na práci (tedy na "Vernichtung durch Arbeit" - vyhlazení prací), a kdo bude poslán přímo do plynových komor. Ty byly maskovány jako sprchy, což mělo oběti přesvědčit, že jde o dezinfekční opatření před prací.
Nápis "Arbeit macht frei!" - práce osvobozuje - nad hlavní bránou kmenového tábora, byl ukázkou nacistického cynismu. Jednou z nejsmutnějších kapitol tábora byly pseudolékařské pokusy prováděné na vězních nacisty. Neblaze proslulým se stal zejména "Bílý anděl" Josef Mengele.
V lednu 1945 kvůli postupu Rudé armády nařídilo velení SS evakuaci a asi 58.000 vězňů schopných pohybu bylo přinuceno k tzv. pochodu smrti do jiných táborů. Zůstali jen nemocní, z nichž příslušníci SS krátce před osvobozením stovky zavraždili, jiní zemřeli hladem a vyčerpáním. Tábor byl osvobozen 27. ledna 1945 vojáky 60. armády prvního ukrajinského frontu. V té době v táboře pobývalo jen 7650 zbědovaných lidí.
Podle údajů osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí - jeden milion Židů, až 75.000 Poláků, 21.000 Romů, 15.000 sovětských válečných zajatců a 15.000 příslušníků dalších národností.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50.000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000. Ztráty v Osvětimi představovaly více než polovinu z celkových 80.000 zavražděných nebo zemřelých Židů z Čech a Moravy za druhé světové války. Smrt v Osvětimi našlo také na 5000 českých Romů, jen v noci z 2. na 3. srpna 1944 zde bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí.
Z Osvětimi uprchlo podle serveru holocaust.cz celkem 667 vězňů, z nichž však 270 bylo dopadeno již v okolí tábora a okamžitě popraveno. Nejznámějším případem byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (po válce začal užívat jméno Rudolf Vrba), kteří poprvé podrobně informovali svět o prožitých hrůzách.
Velitelé tábora Rudolf Höss a Arthur Liebehenschel a 22 bývalých dozorců bylo polským soudem odsouzeno k smrti a v roce 1947 popraveno. Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo v letech 1963 - 1966 odsouzeno dalších 22 Němců za zločiny spáchané v Osvětimi.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Skandál v Osvětimi. Muzeum se ohradilo proti knize, jejíž autor se vžívá do Mengeleho
Osvětim , II. světová válka , historie , Polsko , holocaust , Josef Mengele , židé , Romové
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová