Migranti živoří v nelidských podmínkách. Lékaři bez hranic žádají jejich evakuaci z řeckých ostrovů

Měsíc poté, co požáry zničily uprchlický tábor Moria, je na Lesbu stále zadržovaných více než 7 500 lidí. Děje se tak navzdory veřejně deklarovaným slibům některých evropských komisařů tamní situaci zlepšit. Další tisíce osob, včetně 7 000 dětí, zároveň přežívá v nebezpečných táborech napříč ostatními ostrovy egejského moře. Uvedli to Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Více než půl milionu lidí podepsalo petice za evakuaci zranitelných lidi z řeckých ostrovů a ukončení tzv. politiky zadržování. Migrační pakt Evropské komise, prezentovaný před dvěma týdny, tyto požadavky zcela ignoruje. Namísto toho potvrzuje odhodlání evropských vlád a institucí pokračovat v jejich stávajícím přístupu, který do značné míry vedl k nedávným požárům.

One month ago a fire destroyed #Moria camp. #EU leaders promised "no more Morias", yet a new camp was built in #Lesbos and more continue to exist on other islands. Help us to bring the voice of the people still trapped on the Greek islands. No more means no more. pic.twitter.com/rlRjXCet2P

— MSF Sea (@MSF_Sea) October 8, 2020

Nový tábor na Lesbu svými podmínkami už teď připomíná bídu Morie: muži, ženy i dětí spí ve stanech na jednoduchých podložkách, chybí tekoucí voda, jídlo se distribuuje pouze jednou denně. Rodiče s dětmi se myjí v moři. Toalet je málo. Sprchy nejsou vůbec.

Now it happened what many people warned about: Heavy rain and wind hit the new camp on #Lesvos. And this is only the beginning since winter time is coming up soon. Almost 8000 refugees stuck their at the moment, among them many children, elderly and sick people. #Moria #KaraTepe pic.twitter.com/CnYuhFxR3S

— Sophia Maier (@_sophiamaier) October 8, 2020

Tábor byl postaven velmi narychlo v prostoru bývalé střelnice hned vedle moře a je tak vystaven všem vlivům tamního podnebí. Zima se blíží a improvizované stany nevydrží nadcházející deště ani bouřky. Všechno se navíc děje v kontextu šíření onemocnění COVID-19, před kterým se lidé žijící v táboře nemohou bránit. Implementace preventivních opatření jako udržovaní odstupu od ostatních je v tak stísněném prostoru nemožná.   

Lidé v dalších hotspotech na Samosu, Chiosu, Kosu a Lerosu přežívají ve stejně nehumánní, přelidněné pasti. Na Kosu jsou nově příchozí automaticky zadržovaní už od ledna letošního roku. V hotspotu na Samosu žije v místě původně určeném pro 648 lidí celkem 4 314 osob. Je tam už i přes 90 pozitivních případů onemocnění COVID-19. Stále však chybí jakýkoliv plán na poskytování adekvátní zdravotní péče.

Migrační pakt EU jenom potvrzuje současný přístup evropských vlád. Zrcadlí se v něm prokazatelně selhávající politika hotspotů na ostrovech v Egejském moři, rozšiřuje povinné hraniční kontroly a otevřeně prosazuje spíš přístup odstrašování nežli důstojného přijímání a ochrany lidí na útěku.

Už toho bylo dost. Opakujeme náš apel urgentně evakuovat lidi z řeckých ostrovů do bezpečí, primárně prostřednictvím jejich relokace napříč Evropou. Vrcholní evropští představitelé musí zastavit svévolné zadržování lidí na útěku a upustit od návrhů na posílení podobných zařízení jinde v Evropě.

Tato zpráva je kromě Lékařů bez hranic společnou iniciativou hnutí a organizací Europe Must Act, Help Refugees, Legal Centre Lesvos, Lesvos Solidarity, Refugee Rights Europe, Still I Rise. Tato skupina založila i nedávnou petici, kterou podepsalo více než 165 000 lidí a která sdružila na 450 dalších organizací, platforem, skupin i politiků.

Poté, co požáry zničily uprchlický tábor Moria, vzniklo také několik dalších petic s podobnými požadavky. Dohromady se jim podařilo shromáždit statisíce podpisů (například na SeeBrücke nebo Amnesty International). Řada dalších petic od začátku pandemie COVID-19 volá i po evakuaci lidí z řeckých uprchlických táborů jinam do Evropy (příklady zde: Leave NoOne Behind, SOS Moria, Europe Must Act, Evakuieren Jetzt).   

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci uprchlické tábory Lékaři bez hranic Řecko EU (Evropská unie) petice

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy