Mrak nejistoty nad Libyí. Berlínská konference toho moc nevyřešila, píšou média

Berlínská konference k Libyi byla malým krokem směrem k ukončení konfliktu mezi jednotkami polního maršála Chalífy Haftara a mezinárodně uznávanou vládou premiéra Fáize Sarrádže, shodují se po nedělním setkání představitelé zúčastněných států, zástupci mezinárodních organizací i média. Podle francouzského deníku Le Monde zahaluje zdánlivě úspěšná jednání "mrak nejistoty" a až čas ukáže, zda budou obě strany konfliktu schopné dodržet příměří.

Účastníci berlínské konference, kterou na nejvyšší úrovni svolala německá kancléřka Angela Merkelová, se shodli na potřebě dodržovat a důkladněji kontrolovat stávající zbrojní embargo OSN. To existuje už od roku 2011, kdy v Libyi po smrti dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího propukl chaos. Domluvu však porušovalo hned několik zemí, jen za minulý rok jich bylo deset, uvádí alžírský deník El Watan.

Wir müssen es schaffen, dass alle Parteien, die mit dem Libyen-Konflikt verbunden sind, mit einer einzigen Stimme sprechen - Kanzlerin #Merkel über die Grundlagen der #BerlinConference zu Libyen. Mehr über die Ergebnisse heute unter https://t.co/lTyxBRcsr7 pic.twitter.com/gGwWO1MZcp

— Steffen Seibert (@RegSprecher) January 19, 2020

Zbrojní embargo budou země dodržovat pouze tehdy, když v případě jeho porušení důsledně zakročí Rada bezpečnosti OSN, upozornila dnes korespondentka BBC Rana Jawadová. Očekávat od libyjských soupeřů vyhlášení úplného klidu zbraní a to, že příměří následně skutečně udrží, je však podle ní v tuto chvíli přehnané.

Dosáhnout trvalého klidu zbraní je největší výzvou i podle listu Le Monde. Příměří navržené Ruskem a Tureckem, na kterém se Haftar a Sarrádž dohodli 12. ledna, zůstane křehké, dokud ho oba muži neformalizují a nestvrdí podpisem na mírové dohodě, napsal dnes list. Dohodu zatím na jednání v Moskvě podepsal pouze Sarrádž.

Nejistý výsledek nedělního setkání si uvědomuje i Merkelová. "Víme, že jsme dnes nevyřešili všechny problémy Libye, ale snažíme se o nový začátek," upozornila kancléřka hned v neděli na tiskové konferenci.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rovněž vyjádřil obavy o další vývoj v severoafrické zemi, ačkoliv konference podle něj byla "velmi užitečná". Po jednání uvedl, že se zúčastněným státům "zatím nepodařilo nastolit vážný a stabilní dialog" mezi oběma stranami konfliktu. Lavrov i Merkelová shodně označili jednání v Berlíně za "krůček vpřed", upozornila agentura AFP.

S podobným slovním obratem, avšak poněkud kritičtěji, se k výsledku už několikáté konference k libyjskému konfliktu vyjádřila analytička Mezinárodní krizové skupiny (ICG) pro Libyi Claudia Gazziniová. "Berlínská konference byla v nejlepším případě skromným krokem vstříc snahám ukončit válku a zemi stabilizovat," citoval analytičku francouzský list La Croix.

Výsledky konference podle italského listu Corriere della Sera nejlépe ilustrovala odpověď Merkelové na nedělní tiskové konferenci na otázku jednoho z novinářů. Toho zajímalo, jaké existují záruky příměří mezi Haftarem a Sarrádžem. "Důležité je, že se účastníci zavazují, že konflikt nebudou eskalovat," odpověděla mu Merkelová. Je však jasné, že trvání takového závazku se teprve ukáže, píše Corriere della Sera.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Angela Merkelová Fáiz Sarrádž Chalífa Haftar zbraně EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy