Mrak nejistoty nad Libyí. Berlínská konference toho moc nevyřešila, píšou média

Berlínská konference k Libyi byla malým krokem směrem k ukončení konfliktu mezi jednotkami polního maršála Chalífy Haftara a mezinárodně uznávanou vládou premiéra Fáize Sarrádže, shodují se po nedělním setkání představitelé zúčastněných států, zástupci mezinárodních organizací i média. Podle francouzského deníku Le Monde zahaluje zdánlivě úspěšná jednání "mrak nejistoty" a až čas ukáže, zda budou obě strany konfliktu schopné dodržet příměří.

Účastníci berlínské konference, kterou na nejvyšší úrovni svolala německá kancléřka Angela Merkelová, se shodli na potřebě dodržovat a důkladněji kontrolovat stávající zbrojní embargo OSN. To existuje už od roku 2011, kdy v Libyi po smrti dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího propukl chaos. Domluvu však porušovalo hned několik zemí, jen za minulý rok jich bylo deset, uvádí alžírský deník El Watan.

Wir müssen es schaffen, dass alle Parteien, die mit dem Libyen-Konflikt verbunden sind, mit einer einzigen Stimme sprechen - Kanzlerin #Merkel über die Grundlagen der #BerlinConference zu Libyen. Mehr über die Ergebnisse heute unter https://t.co/lTyxBRcsr7 pic.twitter.com/gGwWO1MZcp

— Steffen Seibert (@RegSprecher) January 19, 2020

Zbrojní embargo budou země dodržovat pouze tehdy, když v případě jeho porušení důsledně zakročí Rada bezpečnosti OSN, upozornila dnes korespondentka BBC Rana Jawadová. Očekávat od libyjských soupeřů vyhlášení úplného klidu zbraní a to, že příměří následně skutečně udrží, je však podle ní v tuto chvíli přehnané.

Dosáhnout trvalého klidu zbraní je největší výzvou i podle listu Le Monde. Příměří navržené Ruskem a Tureckem, na kterém se Haftar a Sarrádž dohodli 12. ledna, zůstane křehké, dokud ho oba muži neformalizují a nestvrdí podpisem na mírové dohodě, napsal dnes list. Dohodu zatím na jednání v Moskvě podepsal pouze Sarrádž.

Nejistý výsledek nedělního setkání si uvědomuje i Merkelová. "Víme, že jsme dnes nevyřešili všechny problémy Libye, ale snažíme se o nový začátek," upozornila kancléřka hned v neděli na tiskové konferenci.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rovněž vyjádřil obavy o další vývoj v severoafrické zemi, ačkoliv konference podle něj byla "velmi užitečná". Po jednání uvedl, že se zúčastněným státům "zatím nepodařilo nastolit vážný a stabilní dialog" mezi oběma stranami konfliktu. Lavrov i Merkelová shodně označili jednání v Berlíně za "krůček vpřed", upozornila agentura AFP.

S podobným slovním obratem, avšak poněkud kritičtěji, se k výsledku už několikáté konference k libyjskému konfliktu vyjádřila analytička Mezinárodní krizové skupiny (ICG) pro Libyi Claudia Gazziniová. "Berlínská konference byla v nejlepším případě skromným krokem vstříc snahám ukončit válku a zemi stabilizovat," citoval analytičku francouzský list La Croix.

Výsledky konference podle italského listu Corriere della Sera nejlépe ilustrovala odpověď Merkelové na nedělní tiskové konferenci na otázku jednoho z novinářů. Toho zajímalo, jaké existují záruky příměří mezi Haftarem a Sarrádžem. "Důležité je, že se účastníci zavazují, že konflikt nebudou eskalovat," odpověděla mu Merkelová. Je však jasné, že trvání takového závazku se teprve ukáže, píše Corriere della Sera.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Angela Merkelová Fáiz Sarrádž Chalífa Haftar zbraně EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy