Novodobé stěhování národů: Jihovýchod Evropy má problém, stovky tisíc lidí odešly na Západ

Stovky tisíc obyvatel jihovýchodní Evropy odešly ze své vlasti do západní Evropy. Firmy se v dotčených zemích začínají bát investovat, protože nenacházejí zaměstnance. Ze situace těží Německo, píše agentura DPA.

"Jsme národem na cestě k zániku," stěžuje si na hromadné vystěhovalectví z jedné z nejchudších zemí Evropské unie na domovské stránce rumunské firmy Colorful, která se zabývá se headhuntingem, tedy vyhledáváním pracovníků na vrcholné pozice, bývalý ředitel prodeje Marian Hanganu.

"Výsledkem je, že se mnohé nadnárodní firmy rozhodly přestat v Rumunsku investovat, protože prostě není personál," vysvětluje. Podobně to vypadá v sousedním Bulharsku: "Smlouvy a nové zakázky se ruší, protože chybějí pracovní síly," řekl na jednom kanálu bulharské televize ministr hospodářství Emil Karanikolov.

Mnohé lidi z jihovýchodní Evropy to táhne do zemí, jako je Německo, Itálie a Španělsko. Mzdy u nich doma sice rostou, ale jen málo. Podnikatelé, odborníci a politici od Budapešti po Atény si dělají starosti. Odcházejí mladí vzdělaní lidé, kteří jsou na trhu práce žádaní. Pracovníci chybějí, kam se jen podíváš.

V zahraničí žijí podle odhadu vlády v Bukurešti více než dva miliony Rumunů - většina ve Španělsku a Itálii. V sousedství vypadal exodus podobně: podle oficiálních údajů má svůj nový domov v jiné zemi EU více než 700.000 Bulharů. Z Chorvatska odešlo od roku 2013 do roku 2016 do evropské ciziny celkem 230.000 občanů. To představuje dvě procenta obyvatel ročně. K Řecku se od vypuknutí těžké finanční krize v roce 2010 otočilo zády nejméně 400.000 především mladých lidí.

Emigrační vlna přišla po globální krizi roku 2008 dokonce i do Maďarska, považovaného za jednu z nejlépe rozvinutých zemí regionu. Po roce 2010 se pak skokově zhoršila, jak ve své studii zjistila budapešťská socioložka Ágnes Hársová. Jen mezi lety 2010 a 2017 opustilo Maďarsko, jehož předsedou vlády je od roku 2010 nacionalistický politik Viktor Orbán, více než 200.000 lidí ve věku 20 až 65 let - dynamika to byla nejvyšší ze všech nových členských zemí EU.

Rumunští podnikatelé se nedostatek pracovních sil pokoušejí řešit dokonce lákáním personálu na Dálném východě. Vláda na letošek stanovila kontingent 20.000 pracovníků ze zemí mimo EU. Z pohledu headhuntera Hanganua ale kontingent představuje jen kapku v moři. V Rumunsku chybí nejméně 300.000 pracovníků.

Spolupráce se zahraničními dělníky z Dálného východu často troskotá, protože mnozí z nich nesnášejí rumunské podnebí a stravu, řekla agentuře DPA Andreea Tartacanová z Colorful. "Teď je tu trend nabírat - alespoň pro stavební sektor - pracovníky z Tádžikistánu. Jsou zřejmě tělesně zdatnější než Vietnamci, protože Tádžikové pocházejí ze stepi," domnívá se expertka.

Zdá se, že západní politika odchod pracovních sil z jihovýchodní Evropy ještě povzbuzuje, píše DPA. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn navštívil nedávno v chudičkém Kosovu školu, která pro Německo školí budoucí pečovatele. Také elitní německé gymnázium v kosovském Prizrenu je považované za nástroj emigrace. Až 30 jeho absolventů dostane každoročně nabídku na další vzdělávání v Německu. Zpátky se nevrací skoro žádný.

Z pohledu norimberského Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) Německo z příchozích z jihovýchodní Evropy těží. "Většinou jsou mladí, jejich míra zaměstnanosti je přibližně srovnatelná s Němci," řekl DPA výzkumník IAB zabývající se migrací Herbert Brücker. Odvětví jako je stavebnictví, pečovatelské služby a pohostinství by bez nich měla o uchazeče nouzi, uzavírá DPA.

Související

Více souvisejících

Rumunsko Bulharsko migrace EU (Evropská unie) obyvatelstvo populace Maďarsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy