Novodobé stěhování národů: Jihovýchod Evropy má problém, stovky tisíc lidí odešly na Západ

"Jsme národem na cestě k zániku," stěžuje si na hromadné vystěhovalectví z jedné z nejchudších zemí Evropské unie na domovské stránce rumunské firmy Colorful, která se zabývá se headhuntingem, tedy vyhledáváním pracovníků na vrcholné pozice, bývalý ředitel prodeje Marian Hanganu.

"Výsledkem je, že se mnohé nadnárodní firmy rozhodly přestat v Rumunsku investovat, protože prostě není personál," vysvětluje. Podobně to vypadá v sousedním Bulharsku: "Smlouvy a nové zakázky se ruší, protože chybějí pracovní síly," řekl na jednom kanálu bulharské televize ministr hospodářství Emil Karanikolov.

Mnohé lidi z jihovýchodní Evropy to táhne do zemí, jako je Německo, Itálie a Španělsko. Mzdy u nich doma sice rostou, ale jen málo. Podnikatelé, odborníci a politici od Budapešti po Atény si dělají starosti. Odcházejí mladí vzdělaní lidé, kteří jsou na trhu práce žádaní. Pracovníci chybějí, kam se jen podíváš.

V zahraničí žijí podle odhadu vlády v Bukurešti více než dva miliony Rumunů - většina ve Španělsku a Itálii. V sousedství vypadal exodus podobně: podle oficiálních údajů má svůj nový domov v jiné zemi EU více než 700.000 Bulharů. Z Chorvatska odešlo od roku 2013 do roku 2016 do evropské ciziny celkem 230.000 občanů. To představuje dvě procenta obyvatel ročně. K Řecku se od vypuknutí těžké finanční krize v roce 2010 otočilo zády nejméně 400.000 především mladých lidí.

Emigrační vlna přišla po globální krizi roku 2008 dokonce i do Maďarska, považovaného za jednu z nejlépe rozvinutých zemí regionu. Po roce 2010 se pak skokově zhoršila, jak ve své studii zjistila budapešťská socioložka Ágnes Hársová. Jen mezi lety 2010 a 2017 opustilo Maďarsko, jehož předsedou vlády je od roku 2010 nacionalistický politik Viktor Orbán, více než 200.000 lidí ve věku 20 až 65 let - dynamika to byla nejvyšší ze všech nových členských zemí EU.

Rumunští podnikatelé se nedostatek pracovních sil pokoušejí řešit dokonce lákáním personálu na Dálném východě. Vláda na letošek stanovila kontingent 20.000 pracovníků ze zemí mimo EU. Z pohledu headhuntera Hanganua ale kontingent představuje jen kapku v moři. V Rumunsku chybí nejméně 300.000 pracovníků.

Spolupráce se zahraničními dělníky z Dálného východu často troskotá, protože mnozí z nich nesnášejí rumunské podnebí a stravu, řekla agentuře DPA Andreea Tartacanová z Colorful. "Teď je tu trend nabírat - alespoň pro stavební sektor - pracovníky z Tádžikistánu. Jsou zřejmě tělesně zdatnější než Vietnamci, protože Tádžikové pocházejí ze stepi," domnívá se expertka.

Zdá se, že západní politika odchod pracovních sil z jihovýchodní Evropy ještě povzbuzuje, píše DPA. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn navštívil nedávno v chudičkém Kosovu školu, která pro Německo školí budoucí pečovatele. Také elitní německé gymnázium v kosovském Prizrenu je považované za nástroj emigrace. Až 30 jeho absolventů dostane každoročně nabídku na další vzdělávání v Německu. Zpátky se nevrací skoro žádný.

Z pohledu norimberského Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) Německo z příchozích z jihovýchodní Evropy těží. "Většinou jsou mladí, jejich míra zaměstnanosti je přibližně srovnatelná s Němci," řekl DPA výzkumník IAB zabývající se migrací Herbert Brücker. Odvětví jako je stavebnictví, pečovatelské služby a pohostinství by bez nich měla o uchazeče nouzi, uzavírá DPA.